2 500 let starý keltský hrob vydal naprosto unikátní informace

Před dvěma lety objevili francouzští archeologové při rutinní prohlídce v místě budoucí výstavby unikátní knížecí hrobku z počátku 5. století před naším letopočtem. Nyní byly zveřejněny první informace o stavu a složení artefaktů za pomoci rentgenového snímání a počítačové tomografie. Výsledky přinesly neočekávaná překvapení a odhalují zcela nová zjištění o kulturním vývoji a obchodním styku Evropy před dvěma a půl tisíci lety.

Bohatý kníže doby železné byl pohřben s celým sortimentem luxusních předmětů, včetně dovážených středomořských nádob, zlatých šperků a dalších předmětů. Nádherně zdobený bronzový vinný kotel s hlavami zvířat a mytologických tvorů naznačuje, že Keltové v této oblasti měli silné obchodní a politické vazby s Řekem a Etruskem. A také jasně sdělují, že hrob musel patřit velmi významné osobě, jak potvrzuje vedoucí archeolog Bastien Dubuis: „Musel být na vrcholu místní aristokracie. Všechno to bohatství je odrazem ohromné důležitosti zde pohřbeného člověka, který měl v regionu vysokou ekonomickou a politickou moc.“.

Francouzské ministerstvo kultury požádalo o pomoc Centrum francouzských muzeí pro výzkum a restaurování (C2RMF), aby umožnilo výzkum všemi dostupnými technologiemi a odbornými znalostmi, kterými disponují. Nejprve se zaměřili na strukturu artefaktů a jejich materiálové složení. C2RMF používá strukturální a kompoziční analytické techniky, 3D fotografie, organickou analýzu a rentgenové přístroje s počítačovou tomografii. Vzhledem k tomu, že artefakty směřovaly z výkopu rovnou do laboratoří, mohli odborníci zkoumat objekty v jejich původním stavu. Současně je museli velmi rychle zbavit organických nečistot a předměty dále uchovávat v ideálních ochranných podmínkách.

Součástí bohatě vybaveného hrobu byl mj. dvojkolový vůz, vedle něhož ležely kosterní pozůstatky s ozdobami, šperky a cennostmi někdejšího vysoce postaveného šlechtice. Kolem krku měl pevný zlatý nákrčník o hmotnosti 570 gramů. Obě zápěstí nesla zlatý náramek. 3D zobrazení o vysokém rozlišení u těchto šperků zjistilo stopy opotřebení. Bylo způsobené opakovaným třením o kůži nebo oblečení, což znamená, že tyto šperky byly často nošeny v průběhu života keltského knížete.

Nalezeny byly také zbytky velmi jemně zdobeného opasku, u něhož analýza prozradila, že je protkán stříbrnými nitěmi a zdoben keltskými motivy. Jedná se o naprosto unikátní artefakt, jaký dosud nikde a nikým v minulosti nebyl dokumentován!

Ve zbytcích pláště vězel nůž. Před čištěním pláště i nože byl také použit rentgen. Vědci přitom zjistili, že plášť je protkán bronzovými nitěmi, nůž byl damaškového typu. Zlatým hřebem se pro archeology stal velký bronzový kotel na víno s dalšími nádobami a předměty uvnitř, coby sadou. Ty jsou jedinečnými ukázkami dokonalé slévačské práce. Kotel byl vyroben ze svitků „smyčkového“ bronzu s vysokým obsahem cínu (přibližně 12 %). Jeho výroba vyžadovala špičkovou technickou zdatnost. Analýza objektů v bronzovém kotli prokazuje, že jejich tvůrci dokonale zvládali techniky tavení a gravírování.

3D fotografie a chemická analýza odhalily různé druhy zdobení a zcela jasně definovaly prolínající se vlivy několika různých kultur. Například velká keramická nádoba na víno je vyvedena v řeckém stylu, zdobena zlatými etruskými motivy a stříbrnými keltskými vzory. Tato zjištění prokazují, že mezi keltským a středomořským světem probíhala před dvěma a půl tisíci lety velmi čilá kulturní a hospodářská interakce.

Vědci také definitivně potvrdili, že kosterní pozůstatky skutečně patřili muži - dle velikosti a tvaru pánevní kosti. Dříve totiž existovaly názory, že hrob mohl patřit i ženě. Sice nalezený nůž a další vybavení hrobu hovořili spíše pro muže, nicméně zlaté náramky na zápěstích a některé zdobné prvky oblečení jsou charakteristické pro ženské hroby. Z toho důvodu bývaly v minulosti vyvozovány genderové závěry, jež se zakládaly pouze na nalezených artefaktech a vybavení hrobů, ve kterých nezbyly kosterní pozůstatky pro přesné určení – typicky velmi kyselé půdy...

C2RMF bude pokračovat v analýze vybavení hrobu keltského „knížete“ až do roku 2019, přičemž bude využívat všechny dostupné technologie včetně nejmodernějšího synchrotronového zobrazování.

Roman NěmecZdroje: graphics.france24.com, archaeology.org, thehistoryblog.com, ibtimes.co.uk, wikipedia.org, livescience.com, dailymail.co.uk