2. 7. 2009 Kalendárium

2. 7. 2009 Keltské mince na Bratislavském hradě

Kategorie: Mincovnictví - Numismatika , Hrady, hradiště a zaniklá místa , Nálezy a záchranné výzkumy v ČR a SR , Kalendárium

Vzácné keltské mince a část budovy z období Římské říše vykopali archeologové v areálu zrekonstruovaného Bratislavského hradu. Potvrdili tak, že hlavní město bylo významným centrem moci i v antice. 

Archeology nález mile překvapil, protože ho našli v části jízdárny, kde nic takového nečekali. „Nejdříve jsme si mysleli, že jde o nějaké středověké stavby, ale narazili jsme na fragmenty amfor, jaké poznáme z Říma,“ uvedla archeoložka Margaréta Musilová. 

Objevili pozůstatky nejvýznamnější římské stavby na kdysi keltském území severně od Alp. Postavili ji pravděpodobně keltští mocnáři za pomoci římských stavebníků. Kromě toho našli archeologové v zemi devatenáct zlatých a stříbrných keltských mincí. Ty pravděpodobně nechali vyrazit také keltští vladaři. Na mincích byly nápisy Biatec a Nonnos. „To jsou jména prvních keltských knížat, kteří vládli na našem území a razili mince se svým jménem,“ poznamenala slovenská archeoložka.

Pro slovenské archeology šlo o jedinečný nález. „Kolegové ze zahraničí řekli, že jde o slovenské Pompeje,“ usmála se Musilová. Tímto objevem potvrdila, že Bratislava byla významným keltským sídlem moci v celoevropském měřítku. Ještě donedávna se totiž našli historici a archeologové popírající, že se v daném místě skutečně nacházelo keltské oppidum. 

Badatelé nekopali jen v prostorech jízdárny. Desítky výkopů provedli na severní straně areálu hradu. Našli dětskou kostru z prvního století před našim letopočtem, keramiku a nástroje staré 4500 let. Dále také části zbraní z první světové války. Archeologové prováděli výzkum v době, kdy se hrad rekonstruoval. 

Historici na základě nových nálezů začali mluvit o antické Bratislavě, která měla keltské oppidum, sídlo moci, na evropské úrovni. Archeologové objevili také dlažby. „V severním křídle jsme objevili kvalitní dlažbu vykládanou drobnými kamínky. Nalezli jsme zde také střepy z amfor. Takové jsem znala pouze z Říma a Itálie,“ přiblížila Musilová.

Během rekonstrukce zůstaly zachovány také prvky ze staršího období jako je středověk, renesance a raně baroková přestavba. Po ukončení oprav byly pro návštěvníky otevřeny doposud nepřístupné historické prostory. 

Hrad vznikl na starém slovanském hradišti z devátého století. Po zániku Velké Moravy se stal pohraničním hradem uherského státu. Vzhledem k netypickému tvaru se hradu s oblibou říká „stůl vzhůru nohama“. 

Zdroje: www1.pluska.sk, www.novinky.cz

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

V chatu není žádný příspěvek.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru