24. 9. 1483 Kalendárium

24.9. 1483 Defenestrace purkmistra a sedmi konšelů

Kategorie: Kalendárium

V září 1483 se odehrála druhá pražská defenestrace. Zdejší obyvatelstvo si vynutilo změnu ve správě, když podobně jako za časů dědů vyházelo neoblíbené konšely z oken jejich radnic.

První pražská defenestrace se odehrála 30. července 1419. Z oken Novoměstské radnice byli vyházeni konšelé. Ke druhé pak došlo 24. září 1483, kdy se pražští husité nenadálým útokem zmocnili radnice na Starém a Novém městě a zčásti odtud vyházeli katolické radní z oken a zčásti je povraždili.

„Během této defenestrace v roce 1483 kališničtí vzbouřenci novoměstské radní napřed pozabíjeli a z oken radnice na dláždění Dobytčího trhu už házeli jejich mrtvoly,“ uvádí Felix Krumlowský v knize Dámské příběhy českého středověku.

Král Vladislav II. Jagellonský, který právě pobýval v Třebíči, chtěl svolat zemskou hotovost a povstalce potrestat. Pro odpor české kališnické šlechty se však byl nucen s nimi smířit. „Dne 24. září 1483 si pražské obyvatelstvo vynutilo změnu ve správě, když podobně jako za časů dědů vyházelo neoblíbené konšely z oken jejich radnic. Na tuto defenestraci tentokrát doplatili představení všech tří pražských měst,“ píše o tehdejších událostech i Otto Urban v knize České a slovenské dějiny do roku 1918.

Událostmi v roce 1483 se nejspíše inspirovali také během třetí defenestrace v květnu 1618. „Na tuto husitskou tradici patrně kdosi tehdy v paláci Smiřických vzpomněl a bojovně naladěným účastníkům schůzky se náramně zalíbila. O povstání tak bylo rozhodnuto,“ píše ještě Krumlowský.

Zpráva o jednání s místodržícími tehdy nezůstala opět utajena a druhý den zamířila na Pražský hrad nejen deputace stavů, ale i spousta dalších lidí. Někteří pospíchali pěšky, jiní jeli na koních. Z pěti místodržících byli v české kanceláři přítomni jen Vilém Slavata a Jaroslav Bořita z Martinic. Zpočátku se zdálo, že jednání sledované davem, který se natlačil do místnosti, bude mít poměrně klidný průběh.

O zdramatizování se postaral až Jáchym Ondřej Šlik osobním výpadem vůči Martinicovi. „K třetí defenestraci došlo 23. května 1618, kdy předáci českých protestantů vyhodili z oken Pražského hradu královské místodržící Viléma Slavatu, Jaroslava Bořitu z Martinic a písaře Filipa Fabricia. Jejich pád se však obešel bez vážnějších zranění,“ píše Jan Bauer v knize Převratné události v českých dějinách.

Zdroje:
Jan Bauer, Převratné události v českých dějinách
Felix Krumlowský, Dámské příběhy českého středověku
https://encyklopedie.praha2.cz/

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

… a čtvrtá defenestrace se udála 10.3.1948 v Černínském paláci. Zemřel při ní Jan Masaryk.

....a pátá by se taky už mohla stát....

Při páté budou lítat zrůdy z EU parlamentu na pravicová národní kopí. Hnuj už nemáme.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru