3. 4. 1977 Kalendárium

3. 4. 1977 Zemřel Wilhelm Friedrich Boger

Kategorie: Druhá světová válka , Válečné zločiny , Kalendárium

Friedrich Wilhelm Boger Erkennungsdienst

Za vraždění v koncentračním táboře Osvětim dostal doživotí. Ve vězení také Wilhelm Friedrich Boger 3. dubna 1977 zemřel. Dlouhé roky se mu však dařilo unikat spravedlnosti.

Narodil se do rodiny obchodníka. Už jako chlapec byl členem Hitlerjungen a poté, co v roce 1922 dokončil střední školu, pomáhal tři roky svému otci jako úředník. Pracoval ve Stuttgartu, kde také vstoupil do Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP). Když v roce 1932 přišel o práci úředníka, připojil se k pomocným silám ve Friedrichshafenu a o rok později k politické policii ve Stuttgartu. Vystudoval policejní vzdělávací školu a stal se komisařem, a to bez ohledu na to, že byl v roce 1936 zatčený kvůli týrání vězně během výslechu.

Když v roce 1939 Německo napadlo Polsko, převeleli ho na ustředí státní policie v Zichenau. O tři týdny později byl pověřený zřízením a dozorem pohraniční police v polském městě Ostrolenka, které se nachází severně od Varšavy. V roce 1940 přešel k SS, o dva roky byl zraněný v bitvě. Poté, co se zotavil, ho poslali do koncentračního tábora v Osvětimi.

Boger měl v továrně na smrt na starosti vedení záznamů i přijímání vězňů, dohlížel na bezpečnost v táboře a vedl výslechy. Aby donutil vězně říci, co chtěl, používal často metodu nazývanou jako „Boger Swing“. Vězni byli zavěšení na kovové tyči tak, že ruce měli provlečené přes nohy a houpali se. Boger jim pokládal klidným hlasem otázky, ale když se nedočkal požadované odpovědi, mlátil vězně kovovým páčidlem přes hýždě, záda a nohy. Jak se Bogerovo dotazování stupňovalo, jeho hlas byl čím dál nepříjemnější a tvrdší. Vězně pak mlátil takovou intenzitou, že jim páčidlem způsoboval hluboké rány. V důsledku rozsáhlého traumatu často umírali.

Boger si vysloužil přezdívku „Tygr z Osvětimi“. Když se dozvěděl, že se blíží Rudá armáda, v lednu 1945 z Osvětimi utekl. V červnu 1946 byl Boger zadržen v Ludwigsburgu, kde žili jeho rodiče. Před vydáním do Polska, kde měl být souzen, utekl. Od roku 1948 do poloviny roku 1949 pracoval ve fabrice na výrobu letadel u Stuttgartu a znovu se ho podařilo zadržet. Tentokrát v Ravensburgu, a to již za zmiňované týrání vězně, kterého vyslýchal v roce 1936. Boger byl však zase záhy propuštěn na svobodu.

Poté se nejspíše cítil v bezpečí. Se svou rodinou žil v Hemmingenu u velkého okresního města Leonberg, které se nachází v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko asi šestnáct kilometrů západně od Stuttgartu. Pracoval jako vedoucí dodávek v továrně vlastněné výrobcem letadel Heinkel ve Stuttgartu-Zuffenhausenu, kde se Boger narodil. Vedl si dobře a vysloužil si povýšení.

V roce 1959 byl znovu zatčen a již čelil obvinění za kruté činy spáchané v Osvětimi. Stanul u soudu ve Frankfurtu nad Mohanem, a to 20. srpna 1965. Po sérii výpovědí očitých svědků byl Boger odsouzen k doživotnímu vězení za vraždu v nejméně 5 případech, za hromadnou vraždu v nejméně 109 případech a za kolektivní pomoc při hromadné vraždě. Až do konce života byl ve vězení v Bietigheim-Bissingenu. Zemřel 3. dubna 1977 ve věku 70 let.

Zdroje: www.findagrave.com, https://ww2gravestone.com/

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Děkuji za článek.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru