30. 3.1935 Košický zlatý poklad

Dodnes jde o jeden z největších mincovních pokladů, který se kdy na světě našel. A to, přestože byl objevený už v roce 1935. Obsahuje 2920 zlatých mincí, tři medaile a zlatý renesanční řetěz. Všechny tyto skvosty se nacházely v základech budovy finančního ředitelství v Košicích.  

Tento nádherný poklad našli v základech domu číslo 68 dělníci. Byl uložený v měděné schránce ve tvaru bochníku, která byla složená ze dvou do sebe zapadajících částí. Později se zjistilo, že si dělníci pár mincí nechali a pokusili se je prodat. Zlatník, kterému jich nabídli, muže ale nahlásil na policii. Nezdála se mu částka, kterou dvojice za mince požadovala.

Dělníky zadrželi policisté. Místo odměny dostali nálezci pokladu trest. Hodnota depotu je obrovská, doslova nepředstavitelná suma. Odborníci také zkoumali, zda šlo o numismatickou sbírku nebo osobní majetek fyzické osoby. Analýzy prokázaly, že součástí pokladu byla běžně používaná platidla, která byla v oběhu. Depot dotyčný shromažďoval postupně. Nejde tedy o numismatickou sbírku, ale majetek člověka z vysoké společenské vrstvy.

Celý poklad se skládá ze zlata. Je o unikátní numismatická objev v evropském i celosvětovém měřítku. Nejstaršími mincemi je patnáct kusů dukátů z období vlády krále Zikmunda (1387 až 1437), které byly vyraženy v různých mincovnách. Nejmladší jsou pak dukáty krále Leopolda (1655 až 1705) z roku 1870 z kremnické mincovny. Celkem 28 kusů. Geograficky poklad obsahuje více druhů mincí z různých částí Evropy, které byly vyraženy v 81 mincovnách.

Nejpočetněji je zastoupené Uhersko s 1187 mincemi. V pokladu jsou zastoupené mince takřka všech uherských panovníků od 15. do 17. století. Mezi vzácné patří mince s kontramarkami (pozn. malé značky dodatečně vyražené do mince. Značka bývala v podobě čísla, obrázku nebo znaku.) z polského města Gdaňsk z roku 1453 a pak přelomu 15. a 16. století.

Druhou nejpočetnější skupinou jsou holandské mince v počtu 1015 kusů. Může to být překvapující, ale holandská platidla byla díky své kvalitě nejoblíbenější a nejpoužívanější. Další je pak Sedmihradsko s 251 mincemi, Čechy s 26 mincemi, rakouská území s 24 mincemi, Salzburg s 31 mincemi, Slezsko s 22 mincemi, Polsko s 38 mincemi, německá území s Dánském, Švédském a Apeninským poloostrovem 22 mincí, Španělsko s 13 mincemi a poklad obsahoval i jeden statér z Thrákie. 

Další část pokladu tvoří tři medaile. Nejstarší je z roku 1525 z kremnické mincovny a byla vyražená na počest krále Ľudovíta II. (1516 až 1526). Autor je neznámý. Další dvě jsou také z Kremnice. A to z let 1541 a 1544, jejich autorem je renesanční medailér Krištof Fuessel.

Poslední částí pokladu je zlatý řetěz. Jde o šperkařský zlatnický výrobek o délce 214 centimetrů a váze 587,14 gramu. Autor nejde přesně určit. Pochází zřejmě z 16. nebo 17. století. Dnes se Košický poklad nachází ve Východoslovenském muzeu, zamknutý v místnosti s dvojitými pancéřovými dveřmi.

Zdroje: https://historyweb.dennikn.sk/, www.keturist.sk