500 let staré vzácné mince objeveny v sutinách středověkého domu

Archeologové z francouzského Národního ústavu pro preventivní archeologický výzkum (INRAP) operovali poblíž opatství Saint Bégnine v Dijonu, když objevili v rozvalinách kamenného domu zlatý a stříbrný mincovní poklad v bronzovém pouzdře.

K průzkumu v místě, kde stával dům z konce 15. století, došlo loni v lednu. Při něm archeologové objevili celkem 10 zlatých a 24 stříbrných mincí v malé bronzové krabičce, která původně ležela schována u zdi pod podlahou. Spolu s mincemi pouzdro také skrývalo zlatý přívěsek ve tvaru lanoví se zeleně a bíle smaltovanými iniciály. Většina mincí byla i s přívěskem „slepena“ díky oxidaci bronzové krabičky, která se dochovala jen z poloviny.

Konzervátoři INRAP v laboratoři jednotlivé mince oddělili a vyčistili. Všechny pocházejí z druhé poloviny 15. století a byly převážně raženy na území dnešní Itálie a Svaté říše římské. Nejstarší je zlatá mince Brabantského vévodství z let 1432 až 1467. Nejnovější je zlatá mince ražená papežem Inocencem VIII. (1484 – 1492). Jejich výborný stav naznačuje, že před uložením nebyly moc dlouho v oběhu. Většinou převládají italské mince se stříbrnými testony Sforzů z Milána. Francouzské mince zastupuje pouze jediná ražba král Ludvíka XI.

Soubor je středem velkého numismatického zájmu, protože z nalezených mincí je dosud známo jen několik málo exemplářů. Mince představují svědectví o silné obchodní aktivitě v této oblasti koncem 15. století. Odráží sféru sociálního vlivu a provázaný evropský obchodní trh. Mincovny pocházejí z regionů, které hrály významnou roli na evropské půdě, nebo měly souvislost s burgundským světem (Brabantské vévodství, severní Itálie, atd.). Obzvláště mezi italskými knížaty bylo zvykem v jejich ražbách odkazovat na panovníky starověké římské Říše. Toto ikonografické „oživení“ vycházelo z italské renesance. Proto často masívní, těžké a vysoce kvalitní mince záměrně odkazují na mocenskou sílu tehdejších pánů.

Přívěsek je svatebním medailonem. Vyobrazuje iniciály V a C, které jsou spojené zlatým provazem. V pozdním středověku šlo o velmi oblíbený a vcelku častý druh svatebního přívěsku. Je to krásný kousek, ale nikoli tak bohatě zdobený, jak bývalo zvykem v nejvyšších šlechtických kruzích. Jeho majitel byl zřejmě docela zámožný, ale nepohyboval se mezi elitou. Zřejmě náležel k nižším šlechticům nebo bohatým obchodníkům.

Ačkoli dnes již archeologové přesné okolnosti uložení pokladu neznají, mohou se jen dohadovat, že byl uložen po zákazu Karla VIII. Francouzského používat veškerou cizí měnu, přičemž doufal, že vzácné kovy získá pro financování jeho válek. Tyto vysoce kvalitní stříbrné a zlaté mince byly proto často uschovávány, jak o tom svědčí podobné nálezy cizích ražeb z tohoto období po celé Francii.

Zajímavostí je, že na stejném místě, jen ve větší hloubce, našli archeologové hřbitov ze 4. století, který sice v širší lokalitě tušili, ale dosud neměli žádné důkazy. Tyto a další objevy ze záchranné akce budou k vidění v Dijonském muzeu od 15. června.

Roman Němec

Zdroje: tellerreport.com, thehistoryblog.com, artdaily.com