7. 4. 2008 Pátrání po hrobce Rožmberků

Do důležitého výzkumu se pustili archeologové před třinácti lety, když zkoumali podzemí v cisterciáckém klášterním kostele ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku. Zjišťovali, jestli se tam skutečně nachází hrobka Rožmberků. A opravdu ji našli.

Šetrnou metodou zdokumentovali prostor, který je opředený různými pověstmi. Podle nich se tam měla nacházet hrobka nejméně deseti generací Rožmberků. Odborníci tenkrát vyměřovali prostor v interiéru kostela, kapitulní síni a křížové chodbě kláštera pomocí georadaru a termometrie.

Poznatky několik měsíců vyhodnocovali a na místo se vrátili v létě. Vytipovali místa, kam navrtali minikameru, kterou se do hrobky podívali. Šlo o vůbec prvním průzkum v historii zdejšího kláštera. Podle starých pramenů měl být v podstatě jedno velké pohřebiště. Nechali ho vybudovat právě Rožmberkové, kteří byli starým šlechtickým rodem.

Podle jedné pověsti byli pohřbení ve zlatých křeslech umístěných u kulatého stolu. Archeoložka Zuzana Thomová tenkrát ale řekla, že to nebude pravda. „V roce 1902 se tady prolomila podlaha a podle zápisků z této doby skrývá hrobka rakve s ostatky. Jaká je ale skutečnost, to se brzy dozvíme," řekla tenkrát archeoložka.

Dokonce existovala pověra, že na pohřebišti je ukrytý nacistický poklad. Ten archeologové nenašli, ale mohli prohlásit, že ve Vyšším Brodě je skutečně hrobka Rožmberků. V podzemí poblíž oltáře vyšebrodského klášterního kostela se nachází pozůstatky i slavného Petra Voka, který v nábožensky citlivém českém předbělohorském prostředí patřil k předním představitelům protestantské stavovské většiny. 

Pomocí minikamery archeologové zjistili, že v podzemí se nachází tři rakve: dvě cínové a jedna dřevěná. Na jedné z cínových rakví je možné přečíst nejen jméno Petra Voka, ale také: „…slovutný vládce a pán Petr Vok Ursinus, správce Rožmberského domu poslední život za smrt zaměnil na hradě svém třeboňském pátého listopadu před svítáním léta Kristova 1611 zde pohřben.

„Všechna zjištění nás vedou k interpretaci, že původní rožmberská hrobka byla výrazně hlubší než dnes a že do hloubky měřila minimálně 2,70 metru. Po zaplnění hrobky pohřby byl prostor zavezen přibližně metr mocným zásypem a tím přepatrována. Další členové mocného šlechtického rodu tak mohli být nadále pohřbíváni ke svým předkům,“ prozradil Jiří Šindelář, vedoucí výzkumného týmu. 

Zdroje: Český rozhlas, www.denik.cz, www.ct24.cz