9.2.1003 Krvavý hodokvas na Vyšehradě

„Rod nenávistný a pokolení zlé,“ takovým způsobem popisuje rod Vršovců kronikář Kosmas. Právě s nimi se pojí jeden z nejtemnějších okamžiků českých dějin v období středověku. Během takzvaného krvavého hodokvasu na Vyšehradu 9. února 1003 došlo k vyvraždění tohoto rodu.

K tomuto strašnému masakru došlo poté, co Vršovce pozval Boleslav III. Ryšavý na hostinu. Vedle Přemyslovců, Slavníkovců, Municů a Těpticů šlo o mocný středověký rod. Historikové dodnes neví takřka nic o jejich původu ani odkud se vzala jejich síla. První zmínka se o nich objevuje v souvislosti s rokem 995, kdy se manželka jednoho z Vršovců dopustila cizoložství a utekla k biskupu Vojtěchovi, který proti Vršovcům uvalil klatbu. Tím se vyostřily vztahy mezi tímto rodem a Slavníkovci, mezi které biskup patřil.

Slavníkovci dokonce proti nepřátelům hledali spojence u německého císařského dvora, ale také v Polsku, kde se chtěli spojit s konkurentem Přemyslovců – Boleslavem Chrabrým. Následně pomáhali také německému císaři Otovi III. během tažení proti pohanským Odobritům. Vršovci našli spojence v Boleslavu III. Dokonce jeho znepřáteleného bratra Jaromíra na lovu zajali a týrali. Měli ho rituálně obětovat pod posvátným dubem.  

Jenže v roce 1003 se Boleslav III. s Vršovci z neznámých důvodů nepohodl, načež rod vyvolal povstání. Zároveň si neustále dělali nároky na český trůn, čímž ohrožoval Přemyslovce. Boleslav III. kvůli napjaté situaci musel utéci do Bavorska, kde ho uvěznili a následně prchl do Polska.

V lednu 1003 ale slíbil, že Vršovcům odpustí. Chtěl ale jen tento rod vylákat na Vyšehrad, kde došlo k strašnému masakru, který vyvolal v zemi povstání. I když tento čin Vršovce citelně oslabil, časem zase začali sílit a opět ohrožovali Přemyslovce. A tak v roce 1008 došlo na příkaz knížete Svatopluka k jejich totální likvidaci, při níž bylo povražděno okolo 3000 lidí. „Šlo o totální vítězství, proti kterému již nelze nic namítat,“ píše Jan Bauer v knize Záhady českých dějin.

Vršovci tak doplatili na to, že neustále spřádali kdejaké spiknuté proti vládnoucímu knížecímu rodu, a přesto se stále drželi u moci. Podle Kosmase k nim patřil například Kochan, kterého označuje za zlosyna a nejhoršího člověka ze všech. Podle všeho byl jedním z těch, kdo během lovu zajal Jaromíra, kterého následně vykastrovali. „Vrcholem vršovské zábavy bylo, když rozjaření a opilí skákali na koních přes nahé tělo spoutaného a asi na smrt vyděšeného knížete,“ uvádí ještě Bauer. Vršovci byli vedle Přemyslovců a Slavníkovců nejstarším rodem.

Zdroje: Jan Bauer: Záhady českých dějin, www.moravska-galerie.cz, www.wikipedia.org