Archeologové nalezli nejstarší řeckou památku na území Slovenska

Archeologové udělali významný objev na keltském obětním místě nedaleko obce Slatina nad Bebravou. Objevili reliéfně zdobené bronzové části ochranného oděvu význačného řeckého válečníka. Je to nejstarší původní řecká umělecká památka na území Slovenska," uvedl zástupce ředitele slovenského archeologického ústavu v Nitře Karol Pieta, citovaný SITA.

Ukradená relikvie?

Plastika byla vyrobena v řecké kolonii Taranto v jižní Itálii v polovině čtvrtého století před naším letopočtem. Na území Slovenska se dostala asi o sto let později.
"Jednou z hypotéz je, že keltští válečníci, kteří se tehdy stěhovali do oblasti středního Podunajska, sem přinesli tyto bronzové předměty. Teoreticky je možné, že objev byl ukraden z Apollónova chrámu v Delfách (Delphi oracle), který Kelti vyplenili v první polovině třetího století před naším letopočtem," říká Pieta pro SITA. Obětní místo, které se nachází asi 1,5 kilometru od významného keltského osídlení na kopci Udriana, bylo nalezeno náhodou v roce 2016, díky všímavosti místních obyvatel.

Toto místo bývalo v minulosti plné krve, protože Keltové nepřinášeli svým bohům pouze věci ale také zvířata a lidské oběti, které byly rituálně spáleny, a proto většina zde nalezených předmětů byla spálená. Archeologové zde provedli výzkum v letech 2016 a 2017, následovaly analýzy těchto nálezů. Profesorka Regine Thomas z Univerzity v Kolíně nad Rýnem v Německu analyzovala části nalezeného náprsníku.
Vypracovala speciální analýzu digitalizací malých kusů. Díky této metodě se jí podařilo zrekonstruovat helénistické výjevy, které je pravděpodobně zdobily. "Je to tzv. Amazonomachie, představující vyobrazení mytologické bitvy mezi starověkými Řeky a Amazonkami, národem ženských válečníků," vysvětluje Pieta, citovaný SITA.

Keltské svatyně a obětní místa jsou jednou z kuriozit keltské civilizace, které se nachází na Slovensku, ale nemá obdobu v okolních zemích. Nález z vesnice Slatina nad Bebravou z konce třetího století před naším letopočtem je čtvrtým rituálním místem Keltů na Slovensku.
Archeologové našli obětní jámu, stejně jako místo, kde stál obětní sloup. Objevili také spálené lidské i zvířecí kosti, náramky z modrého skla, ostruhy a zbytky kovových dekorací oděvů.
Bylo také nalezeno velké množství keramiky, které zůstalo po obětních hostinách, jež se odehrávaly po obětních rituálech. Keltové po vypití nápoje a odhazovali nádoby na hranici. Pravděpodobně rozbíjeli různé předměty, a pak je spalovali, aby uvolnili duši obětí. "Krev obětí – zvířat nebo lidí – odtékala do obětního otvoru," vysvětlovala Pieta pro SITA.