Archeologové našli poklad zlatých a stříbrných římských mincí z období 2. židovské války

Kategorie: Mincovnictví - Numismatika , Nálezy a záchrané výzkumy v zahraničí , Nálezy nejenom s detektorem na blízkém východě

Zhruba 1 900 let staré mince a šperky z římského období objevili izraelští archeologové ve městě Kirjat Gat ve středním Izraeli. Pocházejí z období poslední židovské vzpoury proti císaři Hadriánovi v třicátých letech 2. století.

Asi 140 stříbrných a zlatých mincí bylo nalezeno během plánovaných archeologických vykopávek. Celý soubor byl před uložením pečlivě zabalen do plátna. Podle Emila Aladjema, archeologa Izraelského úřadu pro starožitnosti (IAA), byl poklad skryt zřejmě během židovského povstání mezi lety 132 až 135 n. l. 

Mezi mincemi byly nalezeny také složitě zdobené zlaté šperky, jako např. náušnice ve tvaru květiny či zlatý prsten s červeným kamenem s vyrytým obrazem okřídlené bohyně. Mince pocházejí z doby vlády římských císařů Nera, Nerva a Traiana, kteří vládli v letech 54 až 117 n. l. Všechny pak zobrazují portréty císařů na jedné straně, přičemž na reversu je kultovní vyobrazení válečníků a římských božstev. Na některých mincích je zpodobněn římský bůh Jupiter, který v ruce třímá blesk.

Při prvním židovském povstání v letech 66 až 70 n. l. byl zničen jeruzalémský Druhý chrám – nejposvátnější židovské místo. Akt pro Židy představoval zdrcující porážku. Tisíce lidí přišly o život při obléhání města a další tisíce byly prodány do otroctví. Jiní byly zbaveni majetku a jejich rodiny perzekvovány. Jeruzalém chtěl císař doslova vymazat z historie, když zde postavil římské město Aelia Capitolina a na místě Druhého chrámu nechal vybudovat vlastní chrám což bylo jednou z mnoha příčin tzv. 2. židovské války.

Tato válka (vzpoura Bar Kochby – vůdce povstání) byla zároveň poslední revoltou proti Římanům. Byla reakcí na způsoby, kterak císař Hadrián zacházel s židovským lidem. Šimon Bar Kochba vedl vzpouru zpočátku úspěšně. Židům se podařilo dobýt Jeruzalém a značnou část okolního území. Nakonec však byli rozprášeni Hadriánem přivolanou posilou pod vedením generála Sexta Julia Severa. Římané i za cenu ztráty celé jedné legie vytlačili vzbouřence do pouště, kde je nemilosrdně pobili.

Povstání mělo pro židovský národ fatální důsledky. Při potlačení vzpoury bylo dle odhadu některých odborníků zabito až několik stovek tisíc lidí a mnoho dalších bylo prodáno do otroctví či vyhnáno ze Svaté země. Soubor zřejmě uložil někdo, koho potkal jeden z těchto osudů. Podle archeologa Emila Aladjema poklad „...pravděpodobně ukryla bohatá dáma v době hrozícího nebezpečí během revoluce Bar Kokhba.“

Po vzpouře Hadrián zakázal Židům jejich náboženství, vzdělance nechal popravit, vydal zákaz používání Tóry. Zemi přejmenoval podle Pelištejců na Palestinu, čímž chtěl odstranit i poslední odkazy na židovské osídlení.

Roman Němec

Poklad tvořily zlaté a stříbrné mince spolu se šperky z drahých i běžných kovů

Zdroje: antiquities.org.il, express.co.uk, embassies.gov.il

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Dík za článek.

Parádní článek 8-) díky

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru