Deset let prohledávají místo, kde byl koncentrační tábor

Kategorie: Válečné zločiny

Od druhé světové války letos uplynulo dvaasedmdesát let. Toto období je obestřeno řadou tajemství, která se doposud nepodařilo rozkrýt. Do bádaní se před deseti lety pustila i dvojice archeologů Yoram Haimi z Izraele a jeho polský kolega Wojciech Mazurek. Prohledávají areál bývalého koncentrační tábora Sobibor v Polsku, který leží čtyři kilometry od stejnojmenné vesnice.

Haimi a Mazurek za pomoci detektorů kovu a dalšího vybavení pátrají po předmětech, které patřily Židům deportovaným za druhé světové války do koncentračního tábora Sobibor. Už před pěti lety jsme psali, jak se tam probírají popelem a zatím našli zuby, kosti, mince, šperky či klíče. Haimi chtěl hlavně najít něco, co patřilo jeho dvěma strýcům, kteří v Sobiboru zemřeli. To se mu však doteď nepodařilo.

Za to dvojice archeologů našla jiné věci. Některé už předali příbuzným obětí. Společně se setkali ve Frankfurtu, kam dokonce dorazili lidé až z USA. Dostali třeba stříbrný přívěšek, na kterém je hebrejský nápis. Archeologové ho objevili minulou zimu. „Kromě tohoto příspěvku jsme našli mnoho dětských věcí. Od jmenovek až po zuby. Jsme v neustálém napětí z toho, co ještě objevíme,“ uvedl Haimi.

Zmiňovaný přívěšek patřil Karolíně Cohnové. Archeologové to zjistili na základě data narození, které je na šperku vyryté. V ten den se ve Frankfurtu narodilo pouze jedno židovské děvče. Ve dvanácti letech byla Karolína deportována do ghetta v Minsku, odkud ji pravděpodobně poslali do koncentračního tábora v Sobiboru. Šperk archeologové našli pod podlahou chaty, kde se svlékaly ženy, kterým pak před vstupem do plynové komory odstříhali vlasy.

Další nalezený přívěšek patřil přibližně stejně staré dívence Anně Frankové. Narodila se jen o tři týdny dříve než Karolína Cohnová. Archeologové šperk objevili na stejném místě. Nyní se pokouší zjistit, jestli mezi dívkami existuje nějaká souvislost. Tedy kromě toho, že byly deportovány do stejného koncentračního tábora.  

„Kontaktovali jsme už desítky lidí, kteří by mohli být její příbuzní. Někteří žijí v New Yorku. Také spolupracujeme s izraelskými úřady, díky který jsme také dohledali příbuzné Karolíny Cohnové. Pokouším se také sehnat informace o svých příbuzných, kteří zemřeli v Sobiboru. Hrozně rád bych někdy našel fotku mého dědečka s babičkou. Pravděpodobně už ale neexistuje,“ posteskl si Haimi.

Koncentrační tábor Sobibor fungoval od května 1942 do října 1943, vyvraždili tam 250 tisíc lidí. Oběti tam převáželi v dobytčích vagónech a téměř hned zplynovali. Dnes pokrývají místo, kde tábor stál, vysoké stromy. Přežilo pouze 64 lidí. Z chudé německé dokumentace a několika výpovědí, mají vědci jen málo informací o provozu tábora. Byla součástí takzvaného konečného řešení. Po povstání v říjnu 1943 Nacisté tábor srovnali se zemí.



Foto: www.spiegel.de, www.ynetnews.com

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře



Příšerné čtení :,-(

Je třeba to připomínat. Pokud na to zapomeneme, tak se nám tady koncentrační tábory a gulagy dříve nebo později zase objeví.

Ano je to hrozný a je nutný to stále připominat s tím souhlasím. Ale koukám že článek do teď vidělo 1059 lidí a jen 2 komenty, copak tady na LP nikdo nechodí lágry, aby se podělil o svoje zkušenosti z tehto ponurých míst ? Já u nás nahodně narazil na jeden, a musim řict že takhle rozkopany místo jsem dlouho nevidel, až jsem od tamtut musel utect.. co někteří dokažou udelat za bordel sem nechápal .. až později jsem zjitil co tam bylo a proč to tam lidi táhne... ja tohle nemusim a už sem tam nešel jednak kuli tomu bordelu a jednak nejsem ten typ co by cíleně kopal na takovýchto místech. Ale chápu že někdo to dává s přehledem.

Tak oni se sami od sebe jen tak neobjevují.

Termín koncentrační tábor byl pro internační tábor poprvé použit v roce 1896, kdy nechal španělský generál Valeriano Weyler y Nicolau „koncentrovat“ (tedy soustředit) kubánské obyvatelstvo do speciálních táborů.

Koncentrační tábory budovala i britská armáda během druhé búrské války v letech 1899–1902 v Jižní Africe (30 až 40 tisíc obětí).

Armáda USA jich poprvé systematicky užila ve filipínsko-americké válce v letech 1899-1902 k internaci i civilního obyvatelstva (celkem za války zahynulo asi 200 000-1,4 milionu filipínských civilistů, mnozí z nich při epidemiích cholery a dalších nemocí).

Německá armáda v letech 1904–1909 v Jihozápadní Africe (Namibie) – Gobabis, Lüderitz, Shark Island, Swakopmund, Windhoek (60 až 70 tisíc obětí).

Ačkoliv už za Rakouska-Uherska existovaly donucovací pracovny, kam mohly úřady uvěznit "nepřizpůsobivé" občany i bez soudního rozhodnutí a rovněž na konci 20. let byly schválen zákon o vzniku nucených pracovních kolonií pro potulné cikány, zařízení vzhledem a povahou blízká německým koncentrančním táborům vznikla teprve za druhé republiky.[15] Tak zvané kárné pracovní tábory (například Lety, Hodonín) byly původně také určeny pro "nepřizpůsobivé" skupiny obyvatel, ale brzy do nich byly posíláni také političtí odpůrci, například španělští interbrigadisté, kteří se vrátili do republiky
https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentrační_tábor

Tartaros: Nějak ti z toho přehledu vypadl SSSR s gulagy a jeho miliony obětí...

Elmara: Jo, souhlasím.

Tartos: Tohle ti taky vypadlo. Do Tábora Nucených Prací TNP mohl být zařazen člověk mezi 18-60 rokem života až na výjimky bez řádného soudu na dobu 3 měsíců až 2 let, z rozhodnutí funkcionářů Národních výborů, členů KSČ a KSS ...

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky