Detektorista našel nejstarší minci v Sasku: pochází ze severních Čech

Na poli u Gundorfu v Lipsku byla objevena 2 200 let stará zlatá keltská mince. Je z téměř čistého zlata a ve skvělém stavu – jako nová. Podle archeologů jde o vůbec nejstarší minci nalezenou v Sasku.

Minci objevil letos v červenci Daniel Fest, certifikovaný proškolený detektorista, který spolupracuje se Saským úřadem pro archeologii. Nález neprodleně ohlásil a předal odborníkům, kteří ho po vyhodnocení označili za naprosto mimořádný: „Podobné typy zlatých mincí se dosud našly hlavně v severních Čechách nebo Bavorsku. V Sasku jde o naprostou výjimku,“ uvedl archeolog Andreas Hesse z Landesamt für Archäologie Sachsen.

Za nejstarší v Sasku byly až dosud považovány stříbrné mince objevené v roce 2007 poblíž Zauschwitzu. Byly ražené na jihu Německa v 1. století př. n. l. Keltských mincí je v Sasku minimum. Dosud se našlo pouze 11, z toho jedna je považována za nezvěstnou. Zlatá byla dosud objevena jen jedna, ale ta je bez jakéhokoli vzoru a velmi otřelá - prošla oběhem. Mince z nálezu Daniela Festa je prakticky jako nová.

Jedná se o čtvrtinu statéru krátce užívanou kolem 3. století před naším letopočtem. Je perfektně zachovalá, ve stavu nové. Váží zhruba dva gramy a je z téměř ryzího zlata. Na jedné straně má stylizovanou hlavu, pravděpodobně zvířecí, na druhé je ornament ve tvaru typického keltského náhrdelníku.

Tyto mince jsou velmi vzácné; čtvrt statéry byly raženy pouze v rané fázi keltského mincovnictví na severu Čech. Existuje jen několik málo zdokumentovaných typů. Podle archeologů je zřejmé, že nesloužila jako běžné platidlo, ale spíše jako symbol bohatství či prestiže.

„Je pravděpodobné, že patřila někomu z významné vrstvy – obchodníkovi nebo válečníkovi, který měl kontakty s keltským světem na jih od Krušných hor,“ řekl Hesse. „Je to důkaz, že i v této části střední Evropy docházelo k výměně zboží i myšlenek,“ doplnila saská ministryně kultury Barbara Klepsch.

Keltské zlaté mince bývají v Německu známé pod názvem Regenbogenschüsselchen – tedy „misky duhy“, u nás známé jako „duhovky“. Název odkazuje na dávnou pověst, že tam, kde se duha dotkne země, lze najít poklad. Mnohé z těchto mincí byly v minulosti nalezeny právě po dešti, kdy je voda vyplavila z půdy.

Důležitý je i způsob, jakým byla mince objevena. Šlo o legální nález v rámci spolupráce mezi úřadem a amatérským detektoristou. Odborníci si pochvalují, že právě takto by měla podobná spolupráce vypadat – nález se kvalitně zdokumentuje, odborně ošetří a zůstane zachován pro veřejnost.

Zdroje: medienservice.sachsen.de, mdr.de, archaeologie.sachsen.de

revers

avers