Detektoristé objevili tři a půl tisíce let starou bronzovou ruku se zlatým náramkem

Dva médiím neznámí švýcarští detektoristé objevili na poli u vesnice Prêles poblíž Tessenbergu v bernském kantonu bronzovou napodobeninu lidské ruky, bronzovou dýku a lidské žebro. Podle odborníků jde o dosud nejstarší nalezenou bronzovou napodobeninu lidské části těla přinejmenším ve střední Evropě...

Oba přátelé nález ihned oznámili a předali místním úřadům na podzim roku 2017. Poté, co bylo rozhodnuto o provedení výkopu, zjistili archeologové, že místo bylo mezitím navštíveno vykradači hrobů. Bylo proto rozběhnuto trestní stíhání, i proto archeologové objev zveřejnili až minulý týden.

Nicméně, i přes tyto obtíže našli bernští archeologové kromě kosterních pozůstatků dospělého muže také bronzovou oděvní jehlici a bronzové spirály, které mohly sloužit jako ozdoba vlasů. V hrobě byly také nalezeny uražené bronzové prsty z ruky. Pod hrobem se nacházela ještě jedna kamenná stavba; muž byl zřejmě záměrně pohřben nad starší strukturou. I proto se odborníci domnívají, že mohl být významnou postavou jeho komunity.

Stáří bronzové ruky bylo určeno pomocí radiokarbonového měření – výsledky určily časové rozmezí 1 500 až 1 400 př. n. l. Analyzováno bylo také rostlinné lepidlo, kterým byla zlatá část připevněna k ruce. Následná analýza žebra ukázala datum téměř o sto let mladší. Obě data časově odpovídají také již zmíněné dýce. Podle archeologické služby bernského kantonu si odborníci ze Švýcarska, Německa a Francie  nejsou vědomi podobného díla doby bronzové ve střední Evropě.

Ruka je tak zdaleka nejstarší známou nalezenou bronzovou skuplturou části lidského těla. Zda ruka byla vyrobena v oblasti nálezu nebo šlo o import, zatím odborníci nevědí. Taktéž si nejsou jisti funkcí a významem.  Zlatý náramek by mohl představovat symbol síly a značit vysoké společenské postavení, možná byl symbolem božstva. Dutina uvnitř ruky naznačuje, že byla původně součástí nějakého předmětu, možná části žezla nebo sochy.

Jak švýcarští archeologové přiznávají, jsou pro ně amatérští lovci pokladů zároveň požehnáním a někteří také prokletím. Na jedné straně je tu problém loupeží, na straně druhé jsou archeologové často závislí na objevech detektoristů: „Mnoho významných archeologických nálezů bylo nalezeno čirou náhodou anebo amatéry s detektory kovů,“ řekl Adriano Boschetti, vedoucí mezinárodního archeologického týmu Keystone-SDA se sídlem v Bernu. „Mnohá archeologické oddělení v kantonech jsou dnes zodpovědná za ochranu a udržování kulturního dědictví. Zůstává jen málo prostředků, aby bylo možné aktivně vyhledávat takové nálezy. Zastáváme názor, že předmět, který je v zemi, může v ní i nadále zůstat, pokud není aktivně ohrožen,“ zdůraznil Boschetti. Z výše uvedených důvodů se Archeologická státní služba také snaží spolupracovat s dobrovolníky. Hledání s detektory kovů je ale v kantonu Bern přísně regulováno a vyžaduje povolení.

Pokud plánujete cestu do Švýcarska a chtěli byste nejstarší bronzovou ruku vidět naživo, je od 18. září do 14. října vystavena v bielském Novém muzeu pro veřejnost.

Roman Němec
Zdroje:  Nau.ch, bluewin.ch, blick.ch, nmbiel.ch