Detektorový nález předznamenal jeden z nejcennějších maďarských depotů pozdního středověku

K objevu došlo v prosinci minulého roku na základě dříve oznámeného detektorového nálezu 150 mincí z rozoraného depotu. Přivolaní archeologové zjistili směr rozvláčení a v místě nejvyšší koncentrace mincí založili sondu o rozměrech 1 × 1 m. Následně objevili rozbitou nádobu plnou stříbrných a zlatých mincí.

Dvoudenní záchrannou akci vedl Balázs Nagy, numismatik z muzea Ferenczy Múzeumi Centrum ve spolupráci s dobrovolníky z komunitního archeologického sdružení. Mince ležely z většiny v nádobě, jejíž dno bylo orbou poškozeno. Ta po rozrušení nemohla být vyzvednuta vcelku a proto byly mince vysbírány přímo na místě. Celkem odborníci vyzvedli na 7 000 stříbrných mincí a k tomu čtyři zlaté. Nejstarší pochází z let 161 – 169 a zobrazuje římského císaře Lucia Aurelia Vera.

Soubor dále obsahoval 12 Aquileiských denárů, ražby Matyáše Korvína (maďarského a chorvatského krále v letech 1458 až 1490), Vladislava II. (maďarského a chorvatského krále v letech 1490 až 1516), Ludvíka II. Jagellonského (maďarského, chorvatského a českého krále v letech 1516 až 1526) a vzácný vatikánský denár, který vydal papež Pius II. někdy v letech 1458 až 1464.

Archeologové se domnívají, že poklad byl skryt v reakci na postupující armády Osmanské říše po porážce Maďarského království a jeho spojenců pod vedením Ludvíka II. Jagellonského v bitvě u Moháče roku 1526. V době uložení představovaly mince značné jmění – měly hodnotu asi 74 zlatých forintů, což volně přeneseno do dneška představuje asi tolik, kolik by stál moderní luxusní automobil.

V Maďarsku jsou poklady související s tureckou invazí po bitvě u Moháče poměrně vzácné. Odborníci z Ferenczy Múzeumi Centrum prohlásili, že prosincový depot je v Pešťské župě nejcennějším objevem z období pozdního středověku. V dalším výzkumu v oblasti Újlengyelu proto plánují pokračovat i během následující sezóny.

Roman Němec

Zdroje: hungarytoday.hu, ancient-origins.net, heritagedaily.com