Džbánek nalezený před měsícem v Jeruzalémě nyní vydal překvapivé zlaté svědectví

Kategorie: Mincovnictví - Numismatika , Nálezy a záchrané výzkumy v zahraničí , Nálezy nejenom s detektorem na blízkém východě

Malá nádobka byla objevena při archeologickém průzkumu před ražbou nové výtahové šachty v židovské čtvrti izraelského hlavního města. Zdála se prázdná, jen na dně ležela slabá vrstva hlíny. Po několika týdnech se ukázalo, že hlína skrývala čtyři zlaté mince z konce 9. století. Podle odborníků jde o vzácný nález – jedná se o první zlatý poklad z období Fátimovského chalífátu za posledních 50 let v Jeruzalémě...
 
Archeologové džbánek objevili již 18. srpna při průzkumu místa před stavbou výtahu ke Zdi nářků na historickém náměstí ve staré části Jeruzaléma. Nálezcem byl inspektor z Izraelského úřadu pro starožitnosti (IAA) Yevgeni Kapil. Džbánek jen o málo větší než šálek kávy od té doby čekal na konzervaci. O několik týdnů později si prohlédl nádobu ředitel archeologických prací David Gellman a právě on objevil pod vrstvou hlíny 4 zlaté, téměř 1 100 let staré mince.  
 
„Je to poprvé v mé kariéře archeologa, kdy jsem objevil zlato. Je to neuvěřitelně vzrušující,“ uvedl Gellman ve svém prohlášení. Archeologové jsou vzrušení nejen ze zlata samotného, ale především z faktu, že mince jim velmi přesně stanovily dobu uložení džbánku a ozřejmily celou řadu dalších souvislostí. Podle IAA pocházejí mince z období mezi roky 940 a 970. Tato éra představovala jednu z hlavních politických proměn v oblasti, kdy si šíitská dynastie Fátimovců podmanila Egypt, Sýrii a Izrael, aby vystřídala dynastii sunnitských Abbásovců. Někteří odborníci považovali tuto společenskou změnu za krok zpět oproti předchozí vyspělé byzantské kultuře. 
 
Dvě mince ze souboru byly raženy ve městě Ramla ve středním Izraeli za vlády sunnitského kalifa al-Mutiho a jeho regionálního guvernéra Abu 'Ali al-Qasim ibn al-Ihshid Unujura, který oblast spravoval v letech 946 až 961. Ostatní mince byly raženy v Káhiře za vlády šíitského vládce al-Mu'izza (953–975) a jeho nástupce al-Azize (975–996). Všechny čtyři mince jsou z čistého zlata.  Podle odborníků nález pomáhá vytvořit obraz tehdejšího světa a spolu s dalšími objevy z posledních let mění pohledy historiků na konec byzantské nadvlády a začátek fátimovského chalífátu. 
 
„Mince byly dokonale zachovány a nebylo nutné je ani čistit, bylo možné je ihned identifikovat“, uvedl ve svém prohlášení Robert Kool, odborný numismatik z IAA. „Je to poprvé za 50 let, co se ve Starém městě našel zlatý poklad z období vlády Fátimovců,“ dodal. Kdo je schoval a proč, není známo. Peníze mohly pro někoho znamenat celé úspory na několik měsíců dopředu, ale stejně tak se mohlo jednat o „zapomenutou“ část mnohem většího pokladu např. bohaté rodiny.
 
„Čtyři dináry byly pro většinu populace značnou částkou. V té době žila převážná část lidí v obtížných podmínkách,“ řekl Kool. „Částka se rovnala měsíčnímu platu mladého úředníka nebo čtyřměsíčnímu platu běžného dělníka. Ale někteří si mohli přijít na mnohem více; např. vysoký úředník státní pokladny mohl vydělat až 7 000 zlatých dinárů měsíčně. A pokud podnikal, nebo měl příjmy ze svých venkovských statků, mohl si vydělat dalších několik stovek tisíc zlatých dinárů ročně,“ upřesnil Kool.
 
Roman Němec
 
 
 
 
 
 
 
 
Zdroje: arabnews.com, livescience.com, thetimes.co.uk
 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Super zpráva a nález! Ve stáří mincí vznikl trošku rozpor. Uvádí se zde, že jsou z konce 9. století a zároveň "z období mezi roky 940 a 970". Přepis arabských jmen je oříšek. Jméno al-Qasim bych klidně přepsal jako al-Kásim. Není nutné přejímat to po anglicku. Pěkně to mají zpracované např. zde: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6219

Hmm len štyri.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru