Historické mapy I.

Kategorie: Mapy a GPS

Klaudyánova mapa Čech (1518)

Nejstarší dochovanou mapou Čech je Klaudyánova mapa z roku 1518. Její jediná kopie je uložena v arcibiskupské knihovně v Litoměřicích. Mistr Mikuláš Klaudyán, vlastním jménem Kulha, patřil mezi význačné zastánce Jednoty bratrské v Mladé Boleslavi. Zde vykonával lékařské povoláni a řídil českobratrskou tiskárnu. V roce 1517 navštívil Norimberk, kde nechal zhotovit v tiskařské dílně Jeronýma Höltzela dřevořezy mapy a ostatní kresby příslušející k dílu.

Mapa nemá titul a autor díla je připomenut pouhou poznámkou „Mikulass Klaudian.Letha Bozieho Tisycziho pietisteho Sedmnaczteho“. Celé dílo je 1260 mm vysoké a 640 mm široké, z této plochy samotná mapa zaujímá pouze spodní třetinu. Na horní části díla je vyobrazen český a uherský král Ludvík Jagellonský se znaky zemí, jimž vládl, ve střední části je zobrazena alegorie spravedlnost a poměrů v tehdejších Čechách s heraldickou výzdobou se znaky nejvyšších zemských hodnostářů a s erby měst Prahy, Kutné Hory a Žatce. Spodní část díla pak obsahuje mapu Čech s jižní orientací; měřítko mapy je přibližně 1 : 637 000 a její rozměr je 450 x 550 mm. Vysvětlivky k použitým mapovým znakům nejsou uvedeny. Na obr.1 je výřez mapy znázorňující okolí Prahy. Mapa obsahuje zákres 280 sídel s názvy. Ta jsou rozdělena na města královská, kterých je na mapě 37 a jsou označena korunou (obr.2), a města panská, jejichž počet je 53 a jsou označena štítem (obr.3); autor mezi nimi dále rozlišuje města katolická (na obr.2 znázorněno symbolem kříže) a města podobojí (na obr.2 a obr.3 znázorněno symbolem kalicha). Ostatní sídla jsou znázorněna půlobloukem doplněným popisem (obr.3 vpravo), většinou bez náboženského rozlišení. Pro hrady, zámky a tvrze byl zvolen shodný smluvený znak (obr.4). Ke znaku byl připojen název, který byl umisťován zpravidla vodorovně (tj. ve směru východ – západ), ale v případě nedostatku místa i ve směru svislém (tj. sever – jih).

Vodní toky jsou vyznačeny plynulou modrou čarou s černým popisem, který je uváděn pouze u větších toků (Labe, Vltava. Ohře, Jizera). Dále jsou na mapě schematicky vyznačeny cesty, na nichž jsou pomocí teček vyznačeny milníky (je patrné na obr.1). Výškopis je na mapě vyznačen opakovanou symbolickou značkou listnatého porostu a jediným horopisným názvem (Krkonoše).

Ilustrační foto

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ilustrační foto

Zobrazení královských měst Rakovník (podobojí) a Kadaň (katolické) na Klaudyánově mapě

Ilustrační foto

Zobrazení panského města Pelhřimov (podobojí) a obce Benešov (Klaudyánova mapa)

 

Crigingerova mapa Čech (1568)

V roce 1568 byla vydána mapa Čech vyhotovená Johannem Crigingerem, která obsahuje zákres 224 měst a obcí v přibližném měřítku 1: 683 500. V porovnání s Klaudyánovou mapou znázorňuje podrobněji výškopis, pro jehož vyjádření byla použita tzv. kopečková metoda. Kopie této mapy je archivována ve Strahovském klášteře v Praze, další kopie byla objevena v rakouském
Salzburgu. Tato mapa byla rovněž otištěna v Orteliově díle „Atlas Theatrum Orbis Terrarum“,ve zjednodušené formě ji publikoval též významný nizozemský kartograf Gerhard Mercator. Johann Criginger se narodil roku 1521 v Jáchymově. Studoval na univerzitě ve Wittenberku, kde byl roku 1546 promován na magistra svobodných umění. Stal se učitelem a později farářem v
Marienberku, kde roku 1571 zemřel. Zabýval se literární a kartografickou tvorbou a teologií. Jeho mapa Čech tvoří dodnes důležitou součást vývoje mapového zobrazení našich zemí.
Crigingerova mapa Čech má název „Bohemiae regni chorographica descriptio“; mapa má tvar oválu, jehož osy mají rozměry 486 mm a 412 mm. Ten je na východě a západě doplněn o polokruhové výběžky. Mapa je v rozích vyplněna rytinami, které zobrazují mužské postavy a erbovní znaky Čech, Moravy, Slezska, Horní a Dolní Lužice. Na horní hraně ornamentálního rámu je zobrazen
v malém kruhovém rámečku medailon s profilem císaře Rudolfa II.
Crigingerova mapa obsahuje velmi zdařilý záznam českých hor a vod. Mapa obsahuje podrobnou síť vodních toků, horských masívů, které jsou vyznačeny pahrbky a stromovím.

Ilustrační foto

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na mapě se vyskytuje celkem 292 sídel, která jsou znázorněna mapovými znaky a popisem. Lokalizace sídla je vyznačena kroužkem, k němuž je doplněn panoramatický znak sídla; kroužky jsou na mapě uváděny ve dvou velikostech, některé jsou bez výplně a některé se žlutou výplní. Celkem jsou sídla podle tohoto znaku dělena do čtyř kategorií. Podle Kuchaře (1961) tvoří jednu
z kategorií města, městečka a vesnice, které jsou zobrazeny kroužkem a skupinou budov vykreslených na vyznačené rovině (celkem 224 sídel). Příklady takto značených sídel jsou uvedeny na obr. 6 a obr. 7.
Druhou kategorii tvoří obraz budov, zakreslených na kopci (obr.8 vlevo); tento symbol byl použit pro vyznačení hradů a zámků. Třetí symbol, obsahující kresbu kostela se dvěma věžemi, byl použit u sídel s velmi známými kláštery (obr.8 vpravo). Konečně jsou na mapě zobrazena též menší sídla, a to jednoduchým znakem budovy.

Ilustrační foto

Zobrazení královských měst Rakovník a Kadaň (Crigingerova mapa)

Ilustrační foto

Ilustrační foto

Zobrazení měst Pelhřimov a Benešov (Crigingerova mapa)

Ilustrační foto

 

K nejznámějším kopiím Crigingerovy mapy Čech patří Münsterova a Orteliova, méně známé jsou kopie de Jode a Mercatora, která byla doplněna o místopis jižních Čech, k popisu je použito latinské kurzívy, která je, na rozdíl od původního písma, drobnější a jednoznačně čitelná. Výtisk mapy Čech, který sloužil Orteliovi za předlohu pro kopii do jeho atlasu, je uložena v salzburské
knihovně. Druhý výtisk byl nalezen ve strahovské knihovně v Praze. Oba dva výtisky jsou neúplné, ale na rozdíl od salzburského nese strahovský exemplář titul „Bohemiae regni chorographica descriptio“.

zdroj internet + Bobanx

 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Já doplním ještě o odkazy které používám já, myslí že stojí za to



http://oldmaps.geolab.cz/

http://archivnimapy.cuzk.cz/

Jinak jsem zapoměl pochválit pěkný článek

Paráda. Ze starých map také čerpám, jako asi každý. Čus.

Paráda. Ze starých map také čerpám, jako asi každý. Čus.

Jděte do háje s takovýma mapama.

adriana...tak na ně nečum adrijáááánko.

trochu detail by nebyl?

Pridavam hezke stranky historickych map ;-)
http://www.oahshb.cz/staremapy/1518.htm

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru