Historické mapy II.

Kategorie: Mapy a GPS

Crigingerova mapa Čech (1568)

V roce 1568 byla vydána mapa Čech vyhotovená Johannem Crigingerem, která obsahuje zákres 224 měst a obcí v přibližném měřítku 1: 683 500. V porovnání s Klaudyánovou mapou znázorňuje podrobněji výškopis, pro jehož vyjádření byla použita tzv. kopečková metoda. Kopie této mapy je archivována ve Strahovském klášteře v Praze, další kopie byla objevena v rakouském Salzburgu. Tato mapa byla rovněž otištěna v Orteliově díle „Atlas Theatrum Orbis Terrarum“,ve zjednodušené formě ji publikoval též významný nizozemský kartograf Gerhard Mercator. Johann Criginger se narodil roku 1521 v Jáchymově. Studoval na univerzitě ve Wittenberku, kde byl roku 1546 promován na magistra svobodných umění. Stal se učitelem a později farářem v
Marienberku, kde roku 1571 zemřel. Zabýval se literární a kartografickou tvorbou a teologií. Jeho mapa Čech tvoří dodnes důležitou součást vývoje mapového zobrazení našich zemí. Crigingerova mapa Čech má název „Bohemiae regni chorographica descriptio“; mapa má tvar oválu, jehož osy mají rozměry 486 mm a 412 mm. Ten je na východě a západě doplněn o polokruhové
výběžky. Mapa je v rozích vyplněna rytinami, které zobrazují mužské postavy a erbovní znaky Čech, Moravy, Slezska, Horní a Dolní Lužice. Na horní hraně ornamentálního rámu je zobrazen v malém kruhovém rámečku medailon s profilem císaře Rudolfa II. Crigingerova mapa obsahuje velmi zdařilý záznam českých hor a vod. Mapa obsahuje podrobnou síť vodních toků, horských masívů, které jsou vyznačeny pahrbky a stromovím.

Ilustrační foto

Na mapě se vyskytuje celkem 292 sídel, která jsou znázorněna mapovými znaky a popisem. Lokalizace sídla je vyznačena kroužkem, k němuž je doplněn panoramatický znak sídla; kroužky jsou na mapě uváděny ve dvou velikostech, některé jsou bez výplně a některé se žlutou výplní. Celkem jsou sídla podle tohoto znaku dělena do čtyř kategorií. Podle Kuchaře (1961) tvoří jednu
z kategorií města, městečka a vesnice, které jsou zobrazeny kroužkem a skupinou budov vykreslených na vyznačené rovině (celkem 224 sídel). Příklady takto značených sídel jsou uvedeny na obr. 6 a obr. 7.


Druhou kategorii tvoří obraz budov, zakreslených na kopci (obr.8 vlevo); tento symbol byl použit pro vyznačení hradů a zámků. Třetí symbol, obsahující kresbu kostela se dvěma věžemi, byl použit u sídel s velmi známými kláštery (obr.8 vpravo). Konečně jsou na mapě zobrazena též menší sídla, a to jednoduchým znakem budovy.

Ilustrační foto

Zobrazení královských měst Rakovník a Kadaň (Crigingerova mapa)

Ilustrační foto

Zobrazení měst Pelhřimov a Benešov (Crigingerova mapa)

Ilustrační foto

Zámek Konopiště a klášter Zbraslav (Crigingerova mapa)

K nejznámějším kopiím Crigingerovy mapy Čech patří Münsterova a Orteliova, méně známé jsou kopie de Jode a Mercatora, která byla doplněna o místopis jižních Čech, k popisu je použito latinské kurzívy, která je, na rozdíl od původního písma, drobnější a jednoznačně čitelná. Výtisk mapy Čech, který sloužil Orteliovi za předlohu pro kopii do jeho atlasu, je uložena v salzburské
knihovně. Druhý výtisk byl nalezen ve strahovské knihovně v Praze. Oba dva výtisky jsou neúplné, ale na rozdíl od salzburského nese strahovský exemplář titul „Bohemiae regni chorographica descriptio“.

Aretinova mapa Čech (1619)

V roce 1619 byla vydána Aretinova mapa Čech, jejíž přibližné měřítko je 1 : 504 000. Název mapy je „Regni Bohemiae nova et exacta descriptio“; její formát je 766 x 574 mm. Pavel Aretin se narodil v Uherském Brodě kolem roku 1570, v letech 1600 – 1608 působil v Klatovech jako radní písař, roku 1609 přijal funkci českého sekretáře rožmberského šlechtice Petra Voka. Roku 1612 se odstěhoval do Prahy, kde získal titul pražského měšťana a šlechtice. Aretin se
sám prohlásil pouze za vydavatele mapy Čech, autor samotného mapového podkladu není dosud znám. Aretinova mapa je poměrně velmi podrobná a vznikla pravděpodobně na základě měření provedených v terénu;

Ilustrační foto

Okolí Prahy na Aretinově mapě Čech

 

Na rozdíl od map předchozích českých kartografů – jednotlivců obsahuje mapa poprvé i vysvětlivky použitých mapových znaků. (obr.10), které jsou umístěny u levého dolního rohu mapy. Počet těchto znaků je celkem 16; znaky byly připojovány k sídlům, jejichž poloha byla vyznačena kroužkem doplněným obrázkovým (siluetovým) znakem. Jednotlivými znaky, uvedenými ve vysvětlivkách, byla rozlišena svobodná královská sídla (Civitas Regia libera) – viz obr.11 vlevo a obr. 12 vlevo, města českého krále (Oppidum Regis Boh.:), panská města (Oppida Baronum et Nobilium) a vesnice (Pagus) – obr.12 vpravo; dále byly použity mapové znaky pro vyznačení tvrzí (Arx), hradů a zámků (Castellum) – obr.13 - a klášterů (Monasterium). Pro opevněná (hrazená) města a vesnice byla použita kombinace mapových znaků (Oppidum cum Arce, Pagus cum Arce).
Mapovými znaky byla dále označena důlní činnost, termální prameny a sklárny.
Aretinova mapa je první mapou, ve které se objevily hranice politického rozdělení země, je tu zakresleno celkem 15 krajů. Přílohu mapy tvoří rejstřík, který obsahuje 1157 míst seřazených abecedně, u každého místa jsou uvedeny dvě pravoúhlé souřadnice v českých mílích, které jsou počítány od levého horního rohu. Na konci rejstříku je zaznamenána důležitá kartometrická informace o obvodu, výměře Čech a o vzdálenostech západ – východ a sever – jih.

Ilustrační foto


Zobrazení měst Rakovník a Kadaň s hradem Felixburg (Aretinova mapa)

Ilustrační foto

Zobrazení měst Pelhřimov a Benešov (Aretinova mapa)

Ilustrační foto

Zobrazení zámku Konopiště (Aretinova mapa)

Vogtova mapa Čech (1712)

Johann Georg Vogt (1669-1730) získal měřické znalosti od svého otce, který byl zeměměřičem ve službách plaského kláštera. Studium filozofie a teologie přivedlo ke kněžskému povolání a k zálibě v historii a zeměpisu Čech. Roku 1712 vydal ve Frankfurtu nad Mohanem a v Lipsku knížku („Das jetzt-lebende Königreich Böhmen in seiner historisch- und geographischen Beschreibung
vorgestelt“), k níž byla přiložena dosti velká a značně podrobná mapa Čech s titulem „Nova totius regni Bohemiæ tabula“. Mapa má rozměr 855 x 655 mm a měřítko cca 1: 400 000. Rytinu mapy zhotovil do mědi Jan Leonard Blanck. Ozdobná část mapy obsahuje personifikace českých řek a alegorie polní úrody, vinic a ovoce. Výřez mapy z okolí Prahy je uveden na obr. 14.

Mapa má zeměpisnou síť vyznačenou na rámu mapy po 2' délkových a šířkových. Mapové pole zaznamenává 3110 lokalit od hrazených měst až po pojmenované mlýny. Horstva jsou vykreslena dosti nesouvisle, vodopis je naopak zakreslen velice detailně a v porovnání s předchozími díly dokonaleji. Typickým příkladem tohoto zdokonalení je zakreslení pražského meandru Vltavy, který se např. na Aretinově mapě nevyskytuje. Zvláštní pozornost věnoval Vogt rybníkům, většina z nich je v mapě ovšem značně zveličena.

Ilustrační foto

Okolí Prahy na Vogtově mapě

Legenda, umístěná v pravém horním rohu listu mapy, obsahuje 24 smluvených znaků pro sídla, hrady, mlýny, školy, pošty jiné význačné objekty (obr. 15). Dále jsou na mapě vyznačeny doly na zlato, stříbro, cínové a měděné rudy, místa při řekách, kde se vyskytovaly perlorodky, termální lázně, sklárny, vinice, železné hutě a celní stanice.

Ilustrační foto

Vysvětlivky mapových znaků na Vogtově mapě.

Poloha sídel je na Vogtově mapě vyznačena kroužkem doplněným obrázkovým znakem podle typu sídla. Jednotlivými znaky, uvedenými ve vysvětlivkách, byla rozlišena opevněná města (Urbs Munita) - obr.18 vlevo, větší a menší města (Civitas, Oppidum) – obr.16 a obr.17, vesnice (Pagus); dále byly použity mapové znaky pro vyznačení hradů a tvrzí (Arx) – obr.18 vpravo, klášterů
(Monasterium) a kaplí (Capella). K sídlům byly případně doplňovány další znaky (obr.18 vlevo).

Ilustrační foto

Zobrazení měst Rakovník a Kadaň (Vogtova mapa)

Ilustrační foto

Zobrazení měst Pelhřimov a Benešov (Vogtova mapa)

Ilustrační foto

Zobrazení města Litoměřice a zámku Konopiště (Vogtova mapa)

 

Zobrazení města Litoměřice je příkladem sídla typu hrazené město (Urbs Munita) se znakem sídla biskupa (vlevo – Episc.) a vzdělávací instituce (vpravo – Studium), v okolí města znaky vinic (Vinea).
Význam Vogtovy mapy pro další zobrazování Čech je velmi malý. Mapa se nedočkala ani kopií ve světových atlasech, neboť se již vědělo o přípravách k podrobnému Müllerovu měření. Vogtova mapa je posledním soukromým počinem ve starší epoše české kartografie.

 

zdroj internet + Bobanx

 

 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

V chatu není žádný příspěvek.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru