Hrob keltské šlechtičny se zlatým pokladem vydává po letech svá tajemství

Jedno z nejznámějších keltských hradišť střední Evropy se nachází na kopci Heuneburg v blízkosti Dunaje. Ve své době mělo obrovský význam při obchodním styku se středomořskými kulturami jižně od Alp. V posledních letech se proslavilo mj. vyzvednutím kompletní, zcela unikátní bohaté hrobky, jejíž zkoumání trvalo řadu let. A právě výsledky podrobného zkoumání, při kterém byla využita celá řada technologií včetně počítačové tomografie, přišly v posledních dnech z laboratoří archeologického státního úřadu Baden-Württembergu. Jaké poklady a překvapení hrob půltřetího tisíciletí skrýval?

Heuneburské hradiště bylo pravděpodobně založeno v šestém století před naším letopočtem, zaniklo roku 480. Ve svém díle se o hradišti zmiňuje i řecký filozof Hérodotos (484 př. n. l. – 425 př. n. l.). O lokalitě s bohatými nálezy v blízkosti Dunaje se vědělo po celá staletí. Čelilo tak v minulosti opakovaným nájezdům vykradačů hrobů a zlodějů. Přes to všechno stále ještě vydává nová svědectví a úžasné poklady.

Skutečně první archeologické vykopávky však byly uskutečněny až v roce 1950. V roce 2005 našel archeolog Siegfried Kurz zlatou brož na zoraném poli. To vedlo k podrobnějšímu průzkumu, při kterém byly objeven hrob pravděpodobně dvou až čtyřleté dívky a později v jeho těsné blízkosti bohatý, dřevem obložený hrob vysoce postavené ženy. Z obav před možným poškozením byl v roce 2010 odebrán osmdesáti-tunový blok zeminy s hrobem a odeslán do laboratoří, které nyní informovaly veřejnost o výsledku zkoumání.

Hrob patřil ženě, která zemřela ve věku mezi 30. až 40. rokem života. Podle vědců patřila k vysoce postaveným členům keltské společnosti, pravděpodobně byla uctívanou kněžkou. Podlaha pohřební komory byla vyrobena z jedlových a dubových prken. Zkoumáním dřeva došli vědci k závěru, že stromy byly pokáceny na podzim roku 583 před naším letopočtem. Je dosti vzácné, aby dřevěná prkna vydržela v tomto stavu 2 600 let, nicméně vzhledem k tomu, že hrob byl pravidelně zaplavován Dunajem, a jíl v okolní půdě vodu zadržoval, zůstala většina vybavení hrobu velmi dobře zakonzervována. A díky citlivé metodě archeologického zkoumání v laboratorních podmínkách tak zůstala zachována i celá řada předmětů a materiálů, které by se jinak na vzduchu rozpadly.

„Několik hrobů v blízkosti nedávno objevené bohaté pohřební komory bylo v průběhu let postupně vypleněno rabovači,“ řekl Dirk Krausse, archeolog německých spolkových zemí Bádensko-Württembersko. A pokračoval: „Nový hrob je však zcela mimořádný. Je to vlastně první bohatě vybavený centrální hrob z tohoto období, tedy první poloviny šestého století v Heuneburgu, který nebyl vyloupen.“

Šperky jsou podobné těm, které byli nalezeny v dřívějším hrobu mladé dívky v roce 2005. Oba hroby přitom od sebe dělily pouhé dva metry. Podobnost šperků a blízkost obou hrobů naznačují, že mladá dívka a vysoce postavená žena byly pohřbeny ve stejné době. Velký hrob však skrýval bezpočet dalších pokladů: Propracované šperky z jantaru, zlata a bronzu; hromady kožešin a textilu; koňské ozdoby z kančích klů a bronzových zdobných rolniček, dále náramky, bohatě zdobené opasky a další drobné předměty. Šperky a opasek patřily 162 cm vysoké ženě; další ženou v komoře byla 157 cm vysoká (zřejmě) služebná, ta u sebe měla několik jednoduchých bronzových předmětů.

V nohách služebné byl také umístěn bronzový předmět se zdobnými kruhy. CT sken odhalil, že by se mohlo jednat o chamfron – tedy jakousi ochrannou a ozdobnou masku hlavy koně. V případě, že se jedná skutečně o chamfron, jde o první nalezený v Heuneburgu a teprve druhý známý z tohoto období na sever od Alp!

„Také přítomnost zkamenělin mořského ježka a ammonitů v hrobě jsou velmi zajímavé indicie, které naznačují, že pohřbenou ženou mohla býti významná kněžka. Způsob zpracování a umělecké provedení šperků se shoduje s podobnými šperky z oblastí jižněji od Alp, včetně Itálie, Řecka, Kypru a Sicílie. Další výzkumy naznačují, že filigránové zlaté šperky byly vyrobeny přímo v Heuneburgu, což dokazuje, že zdejší řemeslníci byli ovlivněni těmito kulturami. Poznáním nového hrobu spatřujeme kontext mezi oblastmi jižně od Alp a tímto městem na Dunaji. Byly si mnohem blíže, vzájemné vztahy mezi těmito oblastmi byli mnohem těsnější, než jsme kdy dříve předpokládali."

Pro archeology je prozkoumaná hrobka obrovským přínosem. Takto celistvý hrob se zachovanými archeologickými souvislostmi je skutečným vhledem do kulturního vybavení, umění, života i smrti keltské šlechty doby halštatské.

Chcete-li si projít skanzen Heuneburgu, stáhněte si mobilní aplikaci: https://play.google.com/store/apps/details?id=de.pausanio.freilichtmuseumheuneburg&hl=cs

Sférické fotky přímo ze skanzenu https://goo.gl/maps/zs7k1JP9tfw
Na břehu Dunaje pod hradištěm https://goo.gl/maps/DNjX1RX6scK2

Zdroje:

heuneburg.de, livescience.com, liveleak.com, mysteriousuniverse.org

Roman Němec

Heuneburg dnes

Heuneburg tehdy

Kamenná brána

Popis hrobu

Vyzvednutí

Nákončí s rolničkami