Izraelští archeologové objevili zlatý byzantský poklad v raně křesťanském klášteře

V ruinách křesťanského kláštera v Judské poušti byl objeven zlatý poklad z první poloviny 7. století. Někdejší křesťanský klášter ležel asi 17 km východně od Jeruzaléma na Západním břehu Jordánu. Zanikl v 8. století, poklad nepřetržitě strážil 1 400 let.

Archeologové zkoumali prostor areálu kláštera vybudovaného na místě starší pevnosti Hyrcania. Samotná lokalita byla osídlena již v helénistickém období ve 2. st. př. n. l. V byzantské éře zde vznikl křesťanský klášterní komplex sv. Sáby, obývaný mnichy a hojně využívaný pouštními poutníky.

Při jeho průzkumu archeologové objevili dvě zlaté mince a masívní zlatý prsten. Mince jsou perfektně zachovalé a vysoce kvalitní – byly raženy z ryzího zlata. Nesou podobiznu císaře Herakleia, který vládl v letech 610 – 641. Z druhé strany zobrazují kříže. Jedná se o kvalitní solidy používané v byzantské říši jako vysoce hodnotné platební prostředky, zejména bohatšími obchodníky a šlechtou. Přesná funkce zlatého prstenu nebyla zatím jednoznačně určena.

Podle archeologů poklad neležel v žádné schránce, ale byl ukryt přímo v prostoru kláštera. To naznačuje, že mohl být uschován narychlo, pravděpodobně v období politické či vojenské nestability na počátku 7. století, kdy oblast zasáhly perské vpády a následně arabská expanze. Navzdory tomu, že byl klášterní areál v minulosti opakovaně narušován, zůstaly zlaté předměty zcela nepoškozené.

Archeolog Benjamin Har-Even v tiskovém prohlášení uvedl, že „artefakty odrážejí důležitou kapitolu byzantského období a raně křesťanské tradice v regionu.“ Podle něj jsou v historického kontextu velmi vzácné – dokládají mj. silné ekonomické zázemí místní křesťanské komunity. „Tyto objevy posilují náš názor, že Hyrkanie byla součástí aktivní klášterní a náboženské krajiny v Judské poušti za byzantského období,“ dodal.

Hyrkanie je dlouhodobě považována za významnou lokalitu raně křesťanského osídlení Judské pouště. Nálezy z posledních let potvrzují, že klášter rozhodně nebyl izolovaným asketickým sídlem. Naopak -  byl důležitou součástí širší sítě náboženských a hospodářských vztahů byzantské Palestiny.

Artefakty budou nyní podrobeny dalším analýzám, včetně detailního numismatického vyhodnocení. Objev přispívá k lepšímu pochopení fungování klášterních komunit v závěrečném období byzantské nadvlády v regionu.

Zdroje: timesofisrael.com, nypost.com, foxnews.com

zlatý prsten z 4. - 7. století

zlaté solidy z 1. pol. 7. století

Ruiny pevnosti v akropoli Hyrkánie