Jak přivést k životu římské císaře? Díky AI je to možné

Kategorie: Osobnosti , Nálezy a záchrané výzkumy v zahraničí

Římský sísaři

Umělá inteligence je fantastickým nástrojem pro renovaci starých fotografií a videí. A to natolik, že v jistém smyslu dovede „oživit“ starověké sochy a kamenné busty dávno zesnulých římských císařů, jak předvedl nedávno ve svém „karanténním projektu“ designér Daniel Voshart...
Umělec, který se živí převážně zpracováním virtuální reality ve filmovém průmyslu, během covidové přestávky neměl co na práci a tak uvolněný čas využil při jeho oblíbeném koníčku: „Oživování“ starých sochařských děl. Jakožto vhodný materiál se mu jevili římští císaři; jednak proto, že to byli často velikáni tehdejšího moderního evropského světa a navíc jejich podoby je možné částečně vyčíst z dobových soch, bust, obrazů či starých mincí.

Prvotní vyobrazení 54 císařů, kteří vládli mezi lety 27 př. n. l. až 285 n. l. dokončil sice již v červenci, ale v druhé polovině srpna své portréty musel aktualizovat. Původně totiž vyrobil 300 plakátů v naději, že se prodají za rok. Místo toho byli všechny pryč už za tři týdny a pověst o jeho práci se od té doby rozšířila do celého světa. „Věděl jsem, že římské dějiny jsou populární a že budou mít své publikum. Ale i tak bylo trochu překvapivé, jak se to ujalo a jak oblíbenými se obrazy staly,“ vysvětloval umělec.

Ke zhotovení realistických portrétů Voshart kombinuje různé programy a zdroje. Hlavním nástrojem je online aplikace s názvem ArtBreeder, která k manipulaci s portréty a krajinami využívá umělé inteligence ve formě tzv. „Generativní kompetitivní sítě“ (GAN). Jedná se technologii, kdy spolu „soupeří“ dvě neuronové sítě při řešení předem stanoveného problému. V tomto případě tedy výpočtu pravděpodobnosti vzhledu tváře z vložených fotografií. 

Voshart nahrál do ArtBreederu portréty císařů, pro které sbíral data z více než 800 bust, mincí a obrazů, přičemž primárně vybíral ta zpodobení, která vznikala ještě za života vládců. Poté upravil portréty ručně na základě historických popisů a poslal je zpět do GAN. „Pracoval jsem ve Photoshopu, nahrát to do ArtBreederu, který to vylepšil, poté jsem převedl zpět do Photoshopu, atd. To nakonec vedlo k nejlepší fotorealistické kvalitě, “ říká autor jehož cílem bylo vytvořit portréty, které by vypadaly samy o sobě přesvědčivě: „To, co dělám, je umělecká interpretace umělecké interpretace,“ dodal,

Aby vše fungovalo co nejlépe, nahrával někdy do sítě GAN obrázky celebrit. Například v jeho Augustovi je letmý náznak Daniela Craiga, zatímco při vytváření portrétu Maximinuse Thraxe se inspiroval obrazem zápasníka Andrého „Obra“. Důvodem byl předpoklad, že Thrax měl v mládí narušenou funkci hypofýzy, podobné jako André (vlastním jménem André René Roussimoff). Voshart si „vypůjčil“ rysy zápasníka, aby zdůraznil Thraxovu čelist a obočí. Tento proces je dle jeho slov téměř alchymistickým pokusem; spoléhá přitom na pečlivou kombinaci vstupních dat pro vytvoření dokonalého výsledku.

Trochu překvapivě Voshart tvrdí, že před zahájením tohoto projektu se o římské dějiny nijak zvlášť nezajímal. Vhled do životů císařů při tvorbě jeho portrétů však změnil umělcův názor. Rád by se podíval do římských galerií a muzeí, aby hlouběji porozuměl tehdejší době. Navíc jeho práce zajímá akademické pracovníky, kteří kvitují, že císařům dodal novou hloubku a realistický vzhled.
Umělec je delší čas ve spojení se skupinou profesorů historie a odborníků, kteří mu při tvorbě poskyti spoustu zajímavých informací. Např. výběr zabarvení pleti je jednou z oblastí, ve které i mezi odborníky panuje řada neshod, zejména pak u císařů, jako Septimius Severus, o kterém se předpokládá , že měl fénické nebo možná berberské předky.

Severus je jediný římský císař, jehož podoba se zachovala na malbě na Severovském tondu, což je malba původem pravděpodobně z Egypta z doby kolem roku 200. Na dřevěné desce zobrazuje roztavenými barevnými vosky Septimia Severa, jeho manželku Iulii Domnu a syny Caracalla a Getu. „Záleží na tom, koho se ptáte, ale já v obrazu vidím severoafrického člověka s tmavou pletí,“ říká Voshart. „Velice měním své vlastní předsudky o tvářích, které jsem znal nebo se kterými jsem se setkal.“

Jako poděkování svým poradcům použil Voshart k vytvoření portrétu starověkého vládce obrázek jednoho profesora USC, který je velmi podobný císaři Numeriánovi. Třeba právě tento obraz bude tím, který u budoucích generací odborníků vyvolá různorodé debaty o původu a realističnosti císařova zobrazení.

Roman Němec

Augustus
Augustus

Augustus a Maxinimus Thrax
Augustus a Maxinimus Thrax

Claudius
Claudius

Caligula
Caligula


Nero


Portrét rodiny Septimia Severa na tzv. Severovském tondu.jpg

Zdroje: kottke.org, theverge.com, voshart.com, medium.com, etsy.com
 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Zajímavý čtení dík! ;-)

Claudius překvapil díky knihám jsem čekal obraz poloblba. Diky moc za zajímavej článek.

To je fakt dobrý! Paráda článek. Ten Nero fakt vypadá jako blázen! :-O

Pékný ;-)

Áno, je fantastické čo dnes technika a umelci dokážu...
Odkaz na stránku mi niekto postol (pred pár týždňami) v mojej skupine na FB....a odvtedy ho mám medzi záložkami v PC :-)

https://medium.com/@voshart/photoreal-roman-emperor-project-236be7f06c8f

Kim: nemýliš si Claudia s Caligulom ?

Parádní co dnes člověk zvládne vytvořit
Super článek 👍

kelt122: ne myslím přesně Tiberia Claudia Caesara Augusta Germanica

Nemůžu si pomoc, Claudius mi připomíná Babiše 8-) o:-)

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru