Kdyby detektor uměl mluvit...

Kategorie: Co se jinam nevešlo

Co by nám asi řekl? Jak by nám zněla slova detektoru kovů, společníka, kterého neúnavně taháme po všech možných končinách, v různém terénu, na suchu, kolikrát i ve vodě, při pěkném letním počasí, ale i v mrazivých dnech milostivé zimy, kdy sněhu napadne sotva pár centimetrů a ještě se dá hledat?

Zřejmě každý náš detektor by mluvil jinak – vždy s ohledem k jeho majiteli. Asi každý zacházíme s detektorem po svém, někdo si ho váží a hýčká, jiný ho bere jen jako nástroj, ale drtivá většina v něm vidí něco podobného, jako středověcí Vikingové ve svém meči. Sotvakdo by detektor pustil z ruky a když, tak jen nejvěrnějšímu příteli a pod krutou přísahou. Ale opravdu se o něj tak skvěle staráme? Zahleďme se do kouta, kde opřen o stěnu mlčky při nabíjení vyčkává na další vycházku. Třeba nám skutečně odpoví…

„Prvního dne, kdy jsem ještě voněl novotou, jak mile jsi ke mně promlouval! Radost jsi měl, prohlížel ze všech stran a poprvé zapnul. Ale jen na chvilku, abys mě vyzkoušel, velmi opatrně. Nemohl jsi se dočkat druhého dne, až zjistíš, co dovedu. Sliboval jsi, že bez ohledu na počasí, vždycky a jedině s krytem jednotky budeš hledat, aby ani zrnko prachu nevniklo do mých ovládacích prvků…

Při prvních signálech jsi mě opatrně pokládal, jako když pírko k zemi dosedá. Ale příliš brzy ses otrkal! Již koncem premiérové vycházky jsi mě v zapomnění tu a tam poněkud tvrdě na zem upustil, kryt jednotky ti v ovládání překážel a tak jsi ho sundal, rukou od bláta na ovládací prvky sahal… Jak mi bylo smutno, když jsem prvně ležel ve vysoké vlhké trávě a chladné kapky rosy jako slzy skrápěly můj bateriový box…

Pamatuješ, jak jsi přísahal, že na sondu budeš něžný, že si dáš pozor, abys ji netloukl o kořeny, kameny, klacky v lese, ba i drnům trávy, že se zdaleka vyhneš? A kde jsou ty sliby, že ji po každém hledání opláchneš, vyčistíš a vysušíš? Hned při první vycházce dostala co proto! Ten velký ztvrdlý drn poznala snad až příliš zprudka, v lese do ostružiní jsi ji zamotal a silou vytrhával a co teprv na poli! Tady kámen, jinde hrouda, zespod byla hned celá poškrábaná! Ještě nikdy jsi ji neumyl, když nepočítám prohledávání potoka či mělkého rybníka…

Ale zažili jsme spolu také mnohé krásné chvíle. Vzpomínáš, jak jsme našli ten první opravdový depot? Tenkrát pod tím kamenem... Jako bychom v ten okamžik splynuli v jeden celek, dotkli jsme se něčeho mystického, úžasného. Já jsem vyslal signál a tys okamžitě věděl, že jde o naprosto výjimečný nález! Ten pocit štěstí z nás doslova tryskal všemi směry. Bylo to tak krásné a těžko opakovatelné...

Stejně jako ten úplně první signál, minci, kterou jsme spolu našli. Vím, kolikrát jsi mě už už proklínal, když jsi na poli kopal velké železo, ale to jsi mi ještě tolik nerozuměl. Dnes víš, že spolu dokážeme opravdu velké věci! Já jsem tě naučil lepšímu vnímání, sám ses naučil skvěle mě ovládat. Spolu jsme poznali tolik krásných míst, lesů, luk i polí.. Na kopcích jsme odpočívali po náročném hledání a kochali se pohledem do údolí. Skoro denně jsme byli venku, v létě i zimě. A vždy jsi byl se mnou šťastný! Tak nezapomeň, kdo je ti nablízku a kdo ti pomáhá ke štěstí. Važ si mě, jakož i mých nálezů a bude nám spolu dobře i nadále...“

Tvůj detektor

Volně zpracoval Roman Němec

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

luxusně napsano životem,díky ;-)

O detektor je zapotřebí se pořádně postarat 8-)

Předně detektor je ten co se stará o mně.Dává mně energii kterou v týdnu ztrácím, díky práci a hlouposti lidí. Dostává mě na místa kam bych se nikdy nepodíval a dělá ze mně pořád malého kluka co má chuť pořád objevovat.Tak že jakou on dává péči mně, takovou musím já vrátit jemu. ;-)

Pro mě je detektor klíč k historii,klíč o který jsem se vždy staral a starat budu ;-)

Krásně napsáno :-) Starým se o něj a on o mě ,style je jako nový a to jsme spolu už zažili věci :-) Dálky i nepohodlí ,mrazy i pouštní teploty ,je to můj parťák v cestování časem :-)
Za článek děkuji

Moc pěkně napsané a Kim to taky perfektně trefil! Díky! :-)

Kdyby uměl mluvit , tak se to ještě dá srovnat s manželkou a hromadou keců , ale kdyby měl nohy .... o:-) :-O :-D
Mám ho rád a vím, že plní své povinosti nadstandartně , protože to není jen detektor , ale taky mačeta,vidle, pavučinolapka ,berla , slepecká hůl,přítel, kterýmu si můžu postěžovat, zanadávat mu a on láskyplně poslouchá a nehádá se.
Nemám ho jak sváteční lovec nabléskané , ale naopak se snažím ho mít jak staré horal flintu hezky rezavé a obrostlé mechem ( kdyby to šlo ) :,-( 8-) ;-)

joeblack - moje slova, žádnej nablejskanej nástroj, jen měnit občas baterky ;-)

Paráda, úplně se vidím jak vždycky něco náberu cívkou a řeknu si “auu” :-D :-D :-D

Krásný článek. Našel jsem se v něm. Bojím se o cívku, ale zatím drží... o:-)

Hezky napsáno....zrovna dneska jsem s ním prožil jednu z nejhezčích vycházek ..... ;-) ;-)

Na shledanou, věrný druhu!

Tak tedy dnes naposled! Škoda! Tolik jsem si na Tebe zvykl!

I když jsem o Tobě zprvu ani nechtěl slyšet a skoro jsem se Tě děsil, přece jen jsem si Tě za ty dva roky zamiloval, tak teple a blízce, jako nejlepšího druha. Naučil jsem se Tě znát a rozumět Ti, poznal jsem i Tvé vrtochy, často jsem Ti obětoval všechen svůj volný čas a mnohdy i kus noci. A moc hezkých chvil jsme spolu prožili! Vzpomínáš třeba na ten krásný, tichý, teplý večer při jednom cvičení, kdy jsem ležel v křoví vedle Tebe a střežil bezpečnost naší milované vlasti? Kolem nás skotačil bujný srnec se svou družkou a mně se tehdy tak prudce zachtělo se s někým polaskat... a pohladil jsem Tebe, můj věrný druhu, tanku T-34! :-D :-D :-D :-D Sorry-já to sem musel dát.když jsem četl ten předposlední odstavec!

E.CARTMEN: Neboj, já na to myslel při psaní taky :-) Ale Škvorecký je jen jeden... :-)

Slza v oku po přečteni članku.Asi budu muset koupit mému detíku něco pěkneho k vánocum aby přiští rok nezlobily.Pěkný článek. 8-)

E.CARTMEN: dodatek "Ty vole von šuká s Tééčkem" tak jsem si to přihodil k tomu detíku :-D :-D :-D :-D

;-) ;-) Pěkný počtení

To "Téčko" mě taky hned napadlo :-D PS: kdyby umel muj detik mluvit, tak mi rekne: prosim Te...Ty se na to vyser, jo konkretne Ty :-D :-D :-D

Zdar Romane GM4, možná by nejenom mě více než tento tvůj výlev zajímala již tak dlouho slibovaná recenze na GM5, není liž pravda ? - tj. obrat ke čtenářům. Omlouvám se, pokud jsem ji někde tady již dříve vydanou přehlédl :-D

Supr :-) ;-)

To masaroba : Dík, ale měl jsem na mysli pochopitelně "nový" GM5 s označením Plus ;-)

Ano, souhlasím je to naše milována berle.�

Romane, moc hezký článek ....ostatně jako tvé všechny další ;-)

Takovej "rejček", to bych měl po 10 hodinovém hledání asi záda na repasi. Jinak dobře napsáno, je to přeci jenom elektronika vs občas nehostinné podmínky, takže aby sloužil, jistou péči vyžaduje.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru