Krásná raně středověká brož v perfektním stavu

Při archeologickém průzkumu v rámci výstavby obchvatu města Adare v hrabství Limerick byla objevena mimořádně zachovalá raně středověká brož. Podle odborníků zužuje časové období, kdy v oblasti fungovala špičková řemeslná dílna s dosahem do nejvyšších kruhů společnosti. Brož řadí k nejlepším irským nálezům za poslední desetiletí.

Litá bronzová oděvní spona je od hrotu špendlíku po horní část dlouhá 12 cm. Zdobena je propracovanými zvířecími motivy a intarziemi z modrého a červeného skla. Pochází z období mezi 7. až 9. stoletím. Je krásným příkladem vysoké řemeslné úrovně. Použití barevného skla, detailních ornamentů a geometrických vzorů svědčí o výrazném citu pro detail a estetiku.

Podle odborníků se jedná o typ brože známé jako „pseudo-penannular“. Napodobuje otevřený kruh, avšak bez skutečné funkční mezery. Sloužila nejen jako praktický prvek oblečení, ale často i jako výraz postavení a identity nositele. Archeologové se domnívají, že mohla patřit osobě vysokého postavení; snad náčelníkovi nebo významné osobnosti z náboženského života – v Irsku podobné brože nosili také duchovní. 

Název brože typu „pennanular“ vychází z latinského paene annularis, tedy „téměř kruhový“. Měly charakteristicky otevřený kruh s mezerou mezi oběma konci. Jehlice, která byla upevněná kolem kruhového těla, se mohla volně posouvat a zajišťovala uchycení látky, nejčastěji pláště nebo tuniky. Konce prstence (tzv. terminály) bývaly zvětšené a bohatě ryté či tepané. Pennanular brože byly rozšířené od 5. století a objevují se v různých variantách až do období vikinských nájezdů.

V 8. – 10. století se objevuje vývojová varianta označovaná jako pseudo-pennanular brože. Tyto brože napodobují tvar starších, avšak mají skutečně uzavřený kruh – mezera mezi konci je pouze vizuální, nikoli funkční. Jehlice bývá často napevno nebo má pohyb omezený, takže brož už neplní praktickou roli uchycení oděvu. Sloužila spíše jako prestižní šperk, odznak moci nebo součást obřadního oděvu. Výzdoba dosahuje vysoké umělecké úrovně. Rozdíl těchto typů broží odráží nejen technologický vývoj, ale zejména změnu jejich společenské role – od praktického předmětu každodenní potřeby k reprezentativnímu symbolu identity a moci.

Jedním z nejznámějších příkladů je brož z Tary. Mistrovské dílo irského zlatnictví z 8. století. Přestože název odkazuje na královskou lokalitu Tara, brož pochází pravděpodobně z oblasti Bettystownu v hrabství Meath, kde byla objevena v 19. století. Kombinuje estetické prvky klasické pennanular konstrukce s dekorativním stylem typickým pro pseudo-pennanular fázi. Její výzdoba je mimořádně bohatá – zahrnuje filigrán, niello, vložený jantar a složité geometrické vzory. Je často považována za vrchol keltského uměleckého řemesla raného středověku.

Irský ministr pro OPW (Úřad veřejných prací), Patrick O’Donovan, označil nález za „fascinující důkaz dovedností, kulturního bohatství a propojení tehdejšího Irska s širšími evropskými trendy“. Objev podle něj podtrhuje důležitost spolupráce mezi stavebními firmami a archeology při zachovávání národního dědictví:

„Tato brož je opravdu pozoruhodný nález, krásně detailní a pocházející z doby před více než 1000 lety,“ řekl Patrick O’Donovan. „Ukazuje, jaké významné dovednosti, talent a bohatství existovaly již v raném středověku v hrabství Limericku a jeho okolí,“ dodal s tím, že nyní bude k vidění v Národním muzeu Irska.

Zdroje: ireland-live.ie, britishmuseum.org, rte.ie

• Nálezy detektory kovů na LP z raného středověku
• Nálezy detektory kovů na LP ze středověku

brož Tara byla objevena v 19. století a je považována za nejkrásnější příklad svého druhu na světě