Luxusní šavle avarského válečníka

Na přelomu srpna a září objevili maďarští archeologové ze Szent István Király Múzea zvláštní hrob avarského válečníka. Je datován do období mezi 670 – 690 n. l. a ostatky v něm byly dobově záměrně poškozeny. Výbava odpovídala vysoce postavenému jedinci. Zahnutá avarská šavle patří k nejvzácnějším příkladům, jaké kdy byly objeveny. 

Ještě v avarském období byl hrob narušen, avšak zcela neobvyklým způsobem. Pachatelé záměrně poškodili tělo zesnulého, nikoliv však jeho výbavu. Lebka, hrudník a břišní oblast byly rozrušeny, jen paže a dolní končetiny zůstaly v původní anatomické poloze. Takové zacházení s lidskými ostatky naznačuje spíše rituální zásah než snahu o vyloupení.

Překvapivě zůstaly všechny kovové předměty: šavle, několik hrotů šípů (pravděpodobně uložených kdysi v toulci), dlouhý nůž (snad rovněž používaný jako zbraň), ale také stříbrné kování opasku, zlacené spony do vlasů a náušnice zdobené skleněnými korálky. Část výbavy byla dokonce nalezena v původní poloze, což je u avarských hrobů s cennými artefakty velmi vzácné.

Podle vedoucího vykopávek Frigyese Szücsiho se v avarských hrobech obvykle nacházejí kopí a luky, takže šavle sama o sobě je známkou, že zde byla pohřbena osoba vyššího postavení. Kromě toho zlacená spona vlasových copů a stříbrné opaskové ozdoby potvrzují vysokou hodnost.

Pokus o přímé vyzvednutí značně zkorodované šavle mohl znamenat její nevratné poničení. Pomohla dřevěná „kolébka“ vyrobená na míru, kterou zhotovil jeden z dobrovolníků z Programu komunitní archeologie. Celý blok zeminy se zbraní byl poté vyzvednut najednou. Až v laboratoři byla šavle postupně a bezpečně očištěna.

Následný proces konzervace odhalil, že se jedná o výjimečně zachovalý artefakt s plynulým, elegantním zakřivením čepele a jemnými stopy ryté a zdobné ornamentiky. Kombinace zlacení, stříbrných prvků a precizního zpracování svědčí o tom, že zbraň patřila muži vysokého postavení, pravděpodobně zástupci vojenské elity. Jedná se o jeden z nejvzácnějších exemplářů avarských mečů, které kdy byly objeveny.

Kočovný národ původem ze střední Asie se usadil v Karpatské kotlině v druhé polovině 6. století. O sto let později zde vytvořili Avarský kaganát, mocnou říši rozkládající se od území dnešního Rakouska až po pontské stepi. Hrob v Székesfehérváru pochází právě z tohoto období, kdy byl kaganát na vrcholu moci a kulturního rozmachu.

Zdroje: szikm.hu, 24.hu, foldjaro.hu

vyzvednutí šavle

náusšnice se skleněným korálkem

hroty šípů

hrob avarského válečníka

zlacená vlasová spona

stříbrná opasková ozdoba

avarský válečník

stříbrné opaskové nákončí

avarský nůž