Místo odměny detektoristé vyfasovali vězení

Kategorie: Nálezy a záchrané výzkumy v zahraničí

V červnu 2015 našli detektoristé George Powell a Layton Davies na pozemku lorda Cawleyho u Leominsteru vzácné anglosaské a vikinské zlaté i stříbrné artefakty a mince v souhrnné hodnotě odhadem až 12 milionů liber (cca 356 milionů korun). Kdyby nález ohlásili styčným důstojníkům Britského muzea, měli by nárok na odměnu v plné hodnotě pokladu. Ten však po částech nelegálně rozprodali a nejenže získali mnohonásobně méně, ale „vykoledovali“ si také několik let v chládku.

Oba přátelé si našli historické zdroje a navštívili s detektory kovů lokality se slibně znějícími názvy: Kings Hall Hill a Kings Hall Covert. Tam skutečně Powell a Davies objevili poklad uložený před více než 1 000 lety pravděpodobně vikinským válečníkem, který byl součástí armády, jež vstoupila do anglosaského království Mercia a byla v roce 878 poražena Alfredem Velikým.

Mezi šperky, které pocházely z pátého až devátého století, byly např. unikátní zlatý prsten z 9. století, náramek či anglosaská křišťálová koule se zlatými pásky ve formě přívěsku z 5. století. Soubor obsahoval také dvě mince zobrazující krále Alfreda Velikého z Wessexu a Ceolwulfa II. Obě byly překupníkem nabídnuty za 100 000 liber / kus světoznámé aukční společnosti Dix Noonan Webb, která ale pojala podezření a odmítla se obchodu účastnit. Část šperků, třicet mincí a ingot policie zabavila, drtivá většina z původního souboru asi 300 stříbrných mincí k frustraci a hněvu historiků zmizela. Odborníci přitom poklad hodnotili jako nesmírně významný, protože mohl posloužit vypovídací hodnotou, která má mnohonásobně vyšší cenu, než je ta tržní.

Nálezci se však rozhodli poklad neodevzdat a rozprodat ho na černém trhu. Mince přinesli k obchodníkovi Paulu Wellsovi z Cardiffu, který je od nich převzal a posléze i část prodal jeho známému. U něj v domě později našla policie pět mincí z nálezu. O pomoc s prodejem byl požádán také Simon Wicks, obchodník se starožitnostmi a detektorista z východního Sussexu.

Majitel půdy Lord Cawley řekl, že detektoristům povolení k detekci na jeho pozemcích nedal: „To, co udělali, bylo nezákonné, neměli to dělat. Nepředpokládám ale, že se chybějící mince nyní najdou.“ Vzhledem k tomu, že takto velké množství vzácných mincí nebylo možné prodat jednorázově a v krátkém čase, soud se domnívá, že část pokladu je stále někde skryta.

Specialista britského muzea na anglosaské a vikinské mince Gareth Williams uvedl, že je velká škoda, když detektoristé tento nález neohlásili a litoval také nenahraditelné ztráty většiny pokladu. "Nejde jen o krádež věcí. Je to krádež naší historie. Hloupé na tom je, že náš systém je nejštědřejší na světě, pokud jde o poskytování odměn těm, kteří dodržují zákon. Tito muži by už byli bohatí, kdyby se zachovali dle zákona. Rozhodli se ale jinak a zničili tak důležitou část naší historie. Je pro ně těžké vůbec najít soucit; byli chamtiví a sobečtí a poraženým v tomto případě je národ.“

I přes občasný výskyt podobných případů je drtivá většina nalezených pokladů ohlášena styčným důstojníkům Britského muzea. Díky programu PAS (Portable Antiquities Scheme) dozorovanému vládou a dobrovolníky z řad archeologů spolupracujících s Britským muzeem, bylo jen v Anglii odevzdáno 1,5 milionů artefaktů, přičemž 96 % bylo nalezených detektorem kovů. Systém odměňování je propracovaný a velmi štědrý. Poté, co nálezce ohlásí svůj objev a ten je koronerem prohlášen za poklad dle zákona z roku 1996, je poklad odborně oceněn a nabídnut k prodeji do muzea, které projeví jako první svůj zájem. Většinou si zažádá o grant speciálně k tomu určený z fondu národní loterie a příspěvky dobrovolných dárců a sponzorů. Plnou částku si rozdělí nálezce a majitel pozemku, kde byl poklad objeven. Nezřídka jde o značné jmění, protože hodnota pokladu se v Anglii vypočítává z jeho kulturně historické hodnoty, nikoli z hodnoty kovu a nálezce s majitelem pozemku dostávají plnou výši. Je proto velká škoda, pokud se někdo z neznalosti nebo hlouposti rozhodne prodat poklad na černém trhu.

Osmatřicetiletý Powell z Newportu a jeho jednapadesátiletý kolega Layton Davies z Pontypriddu v jižním Walesu byli proto shledáni vinnými z krádeže zabavených šperků, ingotu a mincí. Dostali 10 a 8,5 roku natvrdo. Šedesátiletý překupník Wells z Cardiffu se sedmapadesátiletým starožitníkem Wicksem z Hailshamu byli shledáni vinnými ze spolčení za účelem utajení trestného činu a nezákonného prodeje veřejného majetku. Zabavené šperky a další artefakty připadly Národnímu muzeu Walesu.

Video

Roman Němec
Zdroje: finds.org.uk, theguardian.com, thehistoryblog.com, archeology.org, bbc.co.uk

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Strašné, jaké jsou ale zákony o vyplácení odměny tady v česku? Já slyšel že jeden člověk dostal jen odměnu 200 korun za poklad o tisícinásobné hodnotě

Já myslím, že u nás v Česku od státu dostaneš 10% z celkové ceny nálezu + něco co ti přidá krajské město, alespoň tak jsem to někde četl o:-)

Strašné je, že ačkoli tam je velice liberální zákon, tak to kluci stejně stopili. Je to škoda pro všechny hledače a taky pro všechny fanoušky historie. Nikdo se pak o tom co všechno tam bylo už nikdy nemusí dozvědět.

Na druhou stranu, díky pokladovému zákonu, který v UK platí, se na světlo světa dostaly neskutečné poklady. Před několika lety vyšlo v Times hodnocení celého zákona a i přes několik podobných případů bylo neskutečně velice pozitivní.

Při jejich zákonu je to divné,ale nás by dostali za odevzdání, pokáraní či vytýkací dopis..... Záleželo by na to komu by to dali.... Nekde možná i nalezné 10%hodnoty kovu

Není to divné, prostě lidská blbost nezná hranic a tak i když mohli být slavný a bohatý.... :,-(

Dík za článek. Zajímalo by mne, pokud se někdo orientujete v UK zákonech, když najdu třeba poklad na místě, kde jsem neměl povolení hledat a ten poklad nahlásím, nedopouštím se teoreticky krádeže? Jen mne to vrtá hlavou.

To jsou degeni 😆 Jako neříkám že by mě nenapadlo si nechat třeba jednu mincičku.
Jinak u nás je to těch deset procent,ale pak se tam ještě počítá historická hodnota a nějak se pak počítá,to jsem slyšel nebo četl,ruku do ohně bych za to nedal.

Co vím od archeologa tak tady v JČ se odměny nedočkáš.10 procent z váhy bronzu je nic a z drahých kovů se to myslím nebere.Né že by mě třeba neodměnili dostávám knihy,vstup do muzea zdarma,přednášky v terénu a jsen i skoro první s detektorem na sídlištích ;-)jenom o výši odměny nerozhoduje archeolog ale kraj.A to to ještě musíš uhrát na prasata nebo psa atd... :-D

Jinak prsten,koule,náramek i mince nádherný.děkuji za článek ;-)

Super článek, ale fakt strašná škoda té ztracené historie díky chamtivosti pár lidí, díky takovým lidem, to nakonec může dopadnout tak, že nám hledání úplně zakážou.

Joo to by bylo blbý Dejve.Ale pořád by šly lesy.

Jasně OBI,já to myslel spíš tak že když by k tomu došlo tak les by byla bezpečná volba.
Nebo bys přestal ? :-D

Je to jak jde, je řada hospodářských lesů, kde je hledání povolené stejně jako na polích. Ale obecně je to jak píše OBI. Při hledání na pohyblivé půdě prostě nedochází ke zničení nálezových okolností. O to se postará orba.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru