Na Sibiři objevili vzácný 3 000 let starý hrob ženy s nebývale těžkými bronzovými šperky

Kategorie: Nálezy nejenom s detektorem kovů ve východní Evropě

Archeologové v Chakaské republice na jihu SIbiře objevili bohatě vybavený ženský hrob s řadou masívních, speciálně pro pohřební účely zhotovených těžkých bronzových šperků. Hrob ležel v blízkosti kamenné mohyly, pochází z 8. až 10. století před naším letopočtem.

Ostatky ženy byly nalezeny v relativně mělké hrobce, ležící při západní straně kamenné mohyly, jejíž centrální hrob byl vydrancován již před staletími. Pouhých 76 cm hluboký hrob se jako jeden z mála vyhnul poškození při výstavbě dálnice a železnice, které pohřebiště oboustranně protínají. Značnou část rozsáhlé nekropole ovšem dělníci v minulosti nenávratně poškodili.

Žena byla uložena v poloze na zádech s hlavou na jihovýchod. U levé nohy byla uložena lopatka a přední noha velkého rohatého savce jakožto pohřební obětiny. S nimi zde ležela zlomená čepel bronzového nože. V blízkosti hlavy byla umístěna velká kulatá nádoba s ozdobným okrajem.

Nad zápěstí měla žena velký bronzový náramek s kostkovaným vzorem, čtyři prsty levé ruky zdobily velké bronzové prsteny – každý se dvěma bronzovými „perlami“. Po obou stranách lebky byly umístěny 3 bronzové „spánkové“ kroužky; vedle nich ležely dva trojúhelníkové plakety. U pravého lokte našli archeologové osm malých bronzových knoflíků a velkou kulatou bronzovou plaketu o průměru 9 centimetrů.

Kosterní pozůstatky jsou ve špatném stavu, ale stále z větší části v původním anatomickém rozložení. Žena byla identifikována jako členka kultury Karasuků, kteří se proslavili svým vysoce kvalitním řemeslným zpracováním bronzových předmětů odlívaných do vosku.      

Archeologové se domnívají, že se jedná o pohřební sadu vyrobenou na zakázku, nikoli o šperky, které by měla žena nosit v průběhu života. Nenesou totiž žádné známky opotřebení, dokonce ani malé škrábance, které vznikají i při opatrném zacházení. Navíc poměrně značná hmotnost šperků prakticky znemožňovala jejich běžné použití a rozhodně by k pohodlí majitelky nijak nepřispěla.

„Obvykle vídáme drobné škrábance nebo jiné známky používání. Až se vrátíme do laboratoře, čeká nás další výzkum, ale po první studii vypadaly všechny artefakty jako zcela nové,“ řekl doktor Oleg Mitko, vedoucí archeologického týmu Sagaisky z Novosibirského institutu archeologie a etnografie. A dodal: „Velikost šperků pro tuto tezi poskytuje také značnou oporu; nebyly vhodné pro nošení v reálném životě. Dost pravděpodobně (za života) nosila něco podobného, ale rozhodně menšího. Byla zjevně celkem bohatá.“

Od malých knoflíků, které kdysi zdobily již dávno rozložený pohřební oděv, až po masivní náramek, byly všechny šperky zhotoveny ve stejném uměleckém stylu, který je tolik typický pro minusinskou kotlinu v pozdní době bronzové. Pravděpodobně byly odlity na zakázku z jedné slévárny. Celý její oděv, oblečení i šperky tvořily dokonale vyladěný set, který zesnulou doprovází i po smrti stylem, který odpovídá jejímu někdejšímu bohatství a vysokému postavení.

Video

Roman Němec

Zdroje: siberiantimes.com, thehistoryblog.com

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Hezký šperky 👍😃

:-O :-O

Jen malá technická poznámka. Do vosku se bronz neodlévá. Špatný překlad.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Metoda_ztracen%C3%A9ho_vosku

Krása.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru