Nacistické zlato v rakouských horách

Kategorie: Války , Poklady , Nacistické poklady

Druhá světová válka se chýlila ke svému konci. Hitler proto nařídil svým elitním jednotkám Schutzstaffel (SS), aby obsadily plánované pozice v rakouských Alpách, odkud měly pokračovat v partyzánské válce.

 

Alpská pevnost

Nahoře: 1945 armáda Spojených států. Mapa ukazuje eventuální rozsah „národní pevnůstky.“ 

Vybraná místa v horách  používaly jednotky SS a Werwolves jako základnu ke svým partyzánským výbojům.
Sítě tunelů byly připraveny. Praskaly ve švech nashromážděným vojenským materiálem a zásobami, které by jednotky SS mohly potřebovat. Kolovaly také fámy, že zde byly postaveny podzemní továrny na zbraně a munici.
Zásobovací potíže a bombardování průmyslových center spojenci však nepřetržitě pokračovalo. Výsledkem byl konec přísunu proviantu do národních pevností. Zásoby se kvapem tenčily. Nakonec byly během bojů vojáci SS rozmetáni spojenci a sověty.
Ovšem Hitlerovi armády strávily léta rabováním pokladů z muzeí a zabavováním majetku soukromých osob v zemích které podrobily. Nacistická elita si uvědomovala, že porážka Německa je nevyhnutelná. Rozhodla se svůj nashromážděný majetek ukrýt  před rychle postupujícími spojeneckými a sovětskými vojsky. Pravděpodobně si k tomuto účelu vybrala tunely zmíněných národních pevností.
Jak poučka praví: „nikdy nedávej všechno do jednoho koše“, byly poklady rozděleny a uschovány do tunelových labyrintů. Přestože byly některé z uměleckých děl a pokladů již objeveny postupujícími vojsky spojenců (například poklad v dole Merkes), zůstávají mnohé doposud nenalezeny.

Skutečnost

Spojenci věří, že tyto poklady existují. Stejně tak i nacisté. Ale pravděpodobně jde pouze o mýtus. Nacisté sice plánovali evakuaci vysoce postavených politiků a důstojníků, avšak tato operace byla zamítnuta samotným Hitlerem.Fáma operace národní pevnost byla stvořena ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Díky němu se staly příběhy o ní zcela neúměrně nafouknuté. Před koncem války se německé jednotky sice snažily vzdorovat. Tento odpor však neprobíhal dle Hitlerova plánu v jižním Německu či Rakousku. A nebyl ani zdaleka takový, jak jej vůdce a jeho generálové plánovali. 

Faktem zůstává, že stále část pokladu narabovaného nacisty chybí. Co se s ním stalo zůstává záhadou. Byl zničen při bombardování spojenci? Je stále schován v některém z dolů, či podzemních šachtách? Někteří tvrdí, že chybějící díla a poklady se nachází v Rusku. Odnesli je s sebou ruští vojáci na rozkaz Stalina? Vše je možné.

Objevení nacistického zlata

Největší skladiště zlata nebylo nalezeno ve skryté podzemní pevnosti, ale v solném dole poblíž vesnice Merkeres. V roce 1945 byl důl požíván jako skladiště zlata a umění. Jako bezpečné útočiště před stálým bombardováním a odstřelováním. Byla zvažována i jiná místa, ale ukázalo se, že jsou příliš vlhká pro uskladnění důležitých uměleckých děl a obrovského množství bankovek.

Poklad v Mekers byl ukořistěn Američany 7. dubna 1945. Na jeho převoz dohlíželi generálové Dwigt D. Eisenhower, George S. Patton a Omar N. Bradley. Američané, stejně jako němci, se obávali že by mohl uvíznout ve spárech rychle postupující sovětské armády.

Důl Merkers

Ukázka se seznamu věcí, které byly nalezeny v solném dole Merkers:
• 8.198  prutů zlata
• 55   krabic raženého zlata
• 1.300  pytlů zlatých říšských marek
• 711   pytlů amerických dvacetidolarových mincí
• 2,76  miliardy říšských marek
• 20   stříbrných prutů
• 40   pytlů stříbrných prutů
• 63 krabic a 55 pytlů stříbrných plátů
• 1 pytel obsahující šest platinových prutů


Fotografie pořízené v Merkers v dubnu 1945

1
2
4
5
 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Tak to je fičák. :-O

Kdo zná historii má vyhráno :-) ;-)

Je pravda ze nacisti ukradly a nebo znicily spoustu del a pamatek.Jinak pekny clanek ;-) :-D

Parádní počtení. A ty fotky... :-)

Kdesi jsem četl o několika vagonech napěchovaných různými obrazy starých mistrů (Rubens, Rembrand, El Greco, Tizian, atd.),sochama, starým vzácným porcelánem, zbraněma atp.,které stály zapomenuté na odstavné koleji přes rok(!!!) na jakémsi malém nádraží poblíž Bertechsgadenu. Prý to měla být osobní kořist H.Goeringa... Takže bych se nedivil, kdyby se ještě někde něco našlo. ;-)

Existují různá, ale pro všechny hledače vždy vzrušující, čísla o pokladech uloupených nacisty za 2.světové války. Možná je část z nich ukrytá někde v podzemí, ovšem vsadil bych se, že většina jednoduše zmizela ve švýcarských bankách. Připojuji odkaz na zajímavý článek o švýcarské "neutralitě"
http://www.fronta.cz/svycarsko-za-valky-skutecne-neutralni

Přikláním se též ke zmizení ve Švýcarsku.Četl jsem ,že je tam dodnes spousty kont ke kterým se stále ještě nikdo nepřihlásil.Penízky se tam však po celou tu dobu pěkně úročí.Doufám ,že jednou najdu krabičku a v ní papírek s hesly tak k šesti kontům. A to teprve bude sehr schoen. :-) :-) ;-)

To POdoly: Nedávno běžel dokument, myslím že na čt o praktikách Švýcarských bank. Bylo tam myslím docela jednoznačně řečeno, že se řada pozůstalých po majitelých docela tučných kont nikdy k penězům nedostala. I když o tom že v bance jejich zesnulý předek nějakou hotovost uložil věděli.

Taky mě překvapil rozsah válečné výroby pro třetí říši na území zdánlivě neutrálního Švýcarska. :,-(

Elmaro, o praktikách Švýcarských bank je známo,že šíleně zbohatly na neštěstích jiných. Po případných pozůstalých vyžadovaly např. doklady, které se v Aušvicu prostě nevystavovaly, o čemž dobře ví... Myslím, že jistý americký právník, jménem Fagan, se do toho nedávno obul. Nevím ale, jak to dopadlo.

Každý druhý švýdarský frank z tohoto pochází

To vox: Já bych to nepřeháněl :-)

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru