Nález století: Detektorista na nemocenské se šel projít, objevil 1 500 let starý zlatý poklad

Při zkoušení nového detektoru kovů (Minelab Manticore) objevil Erlend Bore na ostrově Rennesøy u Stavangeru mimořádný soubor zlatých předmětů: Devět brakteátových přívěsků, tři prsteny a deset korálků. Odborníci z Archeologického muzea Univerzity ve Stavangeru jej okamžitě označili za nález století.

Soubor devíti zlatých přívěsků, tří prstenů a velkého množství drobných zlatých korálků byl náhodně objeven na zemědělsky využívané půdě v roce 2023. Bez jakýchkoli stop po blízkém sídlišti či pohřebišti. Patří k nejvýznamnějším archeologickým objevům nejen v severském prostoru, ale v rámci celé raně středověké Evropy.

Artefakty jsou datovány přibližně do období kolem roku 500 n. l., tedy pozdní doby stěhování národů. Zlato je mimořádně kvalitní, šperky byly vyrobeny s vysokou precizností a nesou jasné znaky elitní produkce. Přívěsky mají charakter brakteátů – masivních diskovitých či oválných ozdob. Jsou bohatě dekorované některé s granulací a filigránem. Prsteny jsou robustní; zjevně nešlo o běžné osobní šperky, ale symboly společenského postavení. Zlaté korálky původně tvořily součást náhrdelníku s přívěsky.

„Tento šperk vyrobili zkušení zlatníci a nosili ho nejmocnější členové společnosti. Je velmi vzácné najít tolik brakteátů pohromadě. Od 19. století jsme neměli žádné nálezy, které by se tomuto srovnávaly,“ uvedl v tiskové zprávě Håkon Reiersen z Archeologického muzea ve Stavangeru.

Celková hmotnost zlata a počet prvků výrazně převyšuje jiné depotní nálezy z tohoto období v Norsku. Rozsah souboru i jeho homogenita naznačují, že byl jednorázově uložen jako celek. Archeologové se shodují, že takové množství zlata muselo patřit jedinci s přímým napojením na mocenské struktury tehdejší společnosti. V kontextu Skandinávie 6. století šlo pravděpodobně o lokálního vůdce nebo člena vládnoucí elity.

Zlato bylo zakopáno do země zřejmě narychlo, bez keramické nádoby, kamenné schránky či jiné ochrany. Pravděpodobně souvisí s obdobím hluboké krize, které Skandinávii na přelomu 5. a 6. století zasáhlo. Klimatické výkyvy, hladomory a pandemie zásadně narušily sociální struktury. Uložení zlata do země mohlo mít rituální význam související s obětními praktikami.

Archeologická a environmentální data ze Skandinávie 6. století ukazují na hluboký a náhlý zlom, kdy se krajina vylidňuje, zemědělská sídla mizí a dosavadní způsoby hospodaření přestávají fungovat. Klimatologové tyto změny dávají do souvislosti se sérií silných sopečných erupcí, které zatemnily oblohu nad severní polokoulí a způsobily prudký pokles teplot zaznamenaný v letokruzích stromů i ledovcových jádrech od roku 536.

Tato událost odstartovala období dnes označované jako pozdně antická malá doba ledová, trvající více než jedno století. Klimatické ochlazení bylo existenční hrozbou, která nutila jednotlivce i komunity přehodnocovat vztah k půdě, obživě i víře. Zlatý depot tak mohl být obětinou bohům a tedy hmatatelným dokladem tehdejších obav a krizí.

Odborník na brakteáty profesor Sigmund Oehrl upozorňuje, že zatímco většina zlatých medailonů z období stěhování národů pracuje s motivem uzdravení a návratu života, exempláře z Rennesøy vyprávějí jiný příběh. Místo božského zásahu ukazují samotný okamžik slabosti – nemocného či zraněného koně.

Podle Oehrla přitom nejde o popření naděje, ale o její trochu jinou formulaci: stejně jako se v tehdejším římském světě prosazoval kříž jako symbol utrpení spojeného s příslibem spásy, i tyto šperky vyjadřují snahu čelit strachu, nemoci a nejistotě prostřednictvím obrazu, který dává smysl v době hlubokých proměn.

Pro norskou archeologii má objev zásadní význam, protože poskytuje přímý doklad koncentrace bohatství v těžké době, z níž se jinak dochovalo jen omezené množství elitních předmětů. Z hlediska dalšího výzkumu je klíčové nejen samotné studium artefaktů, ale i detailní analýza krajinného kontextu, která může odhalit dosud neznámé sídelní nebo rituální struktury v okolí.                                                                                                   

Video: 

Zdroje: sciencenorway.no, economictimes.indiatimes.com, theguardian.com

těsně po nálezu

detail zlatého korálku

detail jednoho z braktéátů

rekonstrukce náhrdelníku

jeden ze tří zlatých prstenů

soubor po vyjmutí ze země

jednoho z přívěsků po vyčištění

poklad obsahuje 9 přívěsků, 3 prsteny a 10 zlatých korálů

Nálezce Erlen Bore snil, že se jednou stane archeologem

zlaté medailony s koňmi ze severské mytologie