Našel přes 2 000 let staré římské mince za statisíce; odměny se vzdal

Při sběru hub objevil poklad 175 stříbrných římských denárů z období mezi lety 157 a 82 př. n. l. Jedná se o převážně neporušené a pozoruhodně zachovalé ražby. Je to mimořádně vzácný archeologický nález – představuje jeden z mála nedotčených mincovních souborů republikánské éry.

Mince objevil v listopadu 2021 Alberto Cecio nedaleko Tenuta Bellavista Insuese, ekologické farmy, agroturistického cíle a přírodní rezervace jen několik kilometrů severně od Livorna. Cecio hledal houby v blízkosti nedávno vykácené části lesa, když si všiml vyčnívající nádoby. Při bližší prohlídce poznal, že skrývá staré stříbrné mince a další jsou v okolní zemině.

Jakožto člen Paleontologické archeologické skupiny v Livornu, dobrovolnické kulturní organizace, si Cecio okamžitě uvědomil archeologický význam nálezu. Neprodleně informoval místní archeologickou samosprávu a trpělivě čekal šest hodin, než dorazili na místo archeologové. Při následném výkopu se podařilo odkrýt zbývající mince a keramickou nádobu, v níž byly uloženy.

Místo nálezu i samotný objev zůstaly utajeny, což umožnilo archeologům v klidu a pečlivě zdokumentovat, konzervovat a provádět výzkum souboru. Vzhledem k datům, množství a jednotné nominální hodnotě odborníci předpokládají, že tento poklad mohl být našetřeným žoldem římského legionáře. V tomto období dostávali vojáci plat ve formě stříbrných denárů a sbírka 175 mincí by odpovídala platu legionáře za rok a půl jeho služby,

Datace mincí naznačuje, že poklad byl zakopán v bouřlivém období mezi lety 91 – 88 př. n. l., kdy došlo k povstání bývalých italských spojenců Říma. Následně vypukla občanská válka mezi silami Gaia Maria a Lucia Cornelia Sully (83 – 82 př. n. l.). Zajímavé je, že Gaius Marius se zasloužil o to, že v roce 107 př. n. l. byli do armády povoláni capite censi - nejnižší třída římských občanů, kteří nevlastnili žádný majetek.

Lze si představit, že nemajetný občan se stal vojákem a pilně si šetřil své příjmy, aby je později investoval do půdy nebo se pustil do podnikání. V dobách nestability mohl mince uložit, aby se k nim při vší smůle už nikdy nedostal: „Tento poklad je o životě člověka, vojáka a jeho nadějích na vybudování jeho farmy,“ řekla archeologická úřednice provincií Pisa a Livorno Lorella Alderighiová. „Vypráví však i smutný příběh: majitel mincí zemřel dříve, než si mohl ze svých úspor splnit své sny. Mince vyprávějí jeho příběh,“ dodala.

Studium mincí by mohlo vědcům poskytnout více informací a dokonce by mohlo vést ke změnám základní typologie vytvořené v roce 1974 (a dodnes používané) k identifikaci a datování římských mincí: „Je to jeden z mála pokladů starověkých mincí, které byly nalezeny nedotčené. Poskytuje spoustu numismatických, historických a sociálních informací,“ vysvětlila závěrem Dr. Alderighiová.

Nyní je poklad i s nádobou k vidění na nové výstavě v Přírodovědném muzeu Středomoří v Livornu. Výstava potrvá do 2. července a nabízí návštěvníkům jedinečnou příležitost obdivovat a rozjímat nad těmito cennými pozůstatky bohaté historie Římské republiky. Ačkoli měl Cecio nárok na odměnu, která činí 25 % hodnoty nálezu (v tomto případě přibližně 150 000 korun), rozhodl se tohoto nároku vzdát.

Roman Němec

Zdroje: edition.cnn.com, thehistoryblog.com, gruppoarcheopaleolivorno.it