Nejstarší počítač světa je ještě starší, než se dosud myslelo

Kategorie: Nálezy a záchrané výzkumy v zahraničí

Až donedávna měli historici zato, že diferenciální ozubené soukolí má svůj původ ve 14. stol., kdy sestrojil Giovanni de Dondi v Padově první orloj. Nikdy nebylo nalezeno žádné starší podobné zařízení, které by tohoto principu využívalo. Dokud náhoda nepřivedla odborníky k tzv. Mechanismu z Antikythery – zařízení, které přesně ukazovalo pohyby tehdy známých planet, Slunce a Měsíce (včetně jejich zatmění a fází ve kterémkoli dni v roce). A umělo toho mnohem více... Toto zařízení ovšem vzniklo již před 2 300 lety!

Když na Velikonoce roku 1900 náhodně objevili sběrači mořských hub u řeckého ostrova Antikythera vrak starověké lodi, nikdo ještě netušil, jak významný a šokující objev učinili. Padesátimetrová římská obchodní loď, která se svou délkou patřila jasně k největším lodím starověku, se potopila kolem roku 60 př. n. l. Na palubě lodi byly kromě běžných artefaktů té doby také některé zcela výjimečné. Např. socha Ephebe, chlapce z Marathonu, která zcela změnila pohled na sochařské umění starověkého Řecka. A především zdánlivě nezajímavý kus bronzového čehosi, co později zcela změnilo vědecký pohled na technologické možnosti a myšlení starověku.

Teprve dva roky po nálezu vraku a od 15 měsíců od zahájení záchranných prací bylo v onom bronzovém předmětu odhaleno ozubené kolečko. Následné pátrání vedlo k vyzvednutí dalších asi 70 fragmentů jakéhosi mechanismu s ozubenými koly, převody, číselníky a ručičkami. Dodnes bylo nalezeno a konzervováno celkem 82 fragmentů mechanismu. Objev samozřejmě vyvolal celou řadu otázek a vzrušení vědeckého světa i laické veřejnosti.

V prvních letech po objevu nikdo nepředpokládal, že by se mohlo jednat o složitější zařízení. Většina odborníků se klonila k názoru, že jde o jakousi variantu jednoduchého astrolábu, ti odvážnější v mechanismu nesměle spatřovali chronometr. Avšak bez moderních technologií mohli o smyslu zařízení po celá desetiletí jen debatovat. Většina si ani v nejmenším nedovedla (nechtěla?) představit, že by šlo o nějaký vysoce sofistikovaný přístroj, který svou úrovní zpracování předběhne čas o celé půldruhé tisíciletí.

První vlaštovkou se v roce 1959 stala zpráva historika Dereka J. de Solla Price, který provedl do té doby nejdůkladnější vědeckou analýzu mechanismu. Ze svých pozorování odvodil, že přístroj mohl sloužit k určování poloh planet a hvězd na obloze v závislosti na kalendářním měsíci. Pohyb hlavního soukolí představoval kalendářní rok a současný pohyb menších převodových stupňů pohyby planet, slunce a měsíce.

Jednoduše bylo možné nastavit jakékoli datum kalendáře a výsledkem byly informace o tom, kde se budou nebeské objekty v daný den na obloze nacházet. Jedná se tedy o analogový počítač, který pracuje s několika proměnnými, jež jsou pomocí soustavy ozubených kol převáděny do okamžitých výsledků. Přirovnání k počítači zde není od věci - současné počítače pracují s digitálním kódem jedniček (zapnuto) a nul (vypnuto), přičemž tímto jednoduchým principem vypočítávají všechny vstupní operace. Tento prastarý mechanismus měl svůj kód „vepsán“ do matematických poměrů svých převodových stupňů. Jaká geniální hlava muselo toto všechno spočítat, aby výpočty převedla do dokonalé synchronicity ozubených kol a jejich výstupem byl přesný výsledek požadované informace?

Priceova studie byla naprosto šokující, nicméně teprve moderní rentgenová a 3D mapovací technologie umožnila odborníkům hlouběji nahlédnout do jednotlivých vrstev velmi zkorodovaného mechanismu. V roce 2000 odhalili vědci jakýsi druh instrukčního manuálu na částech přístroje, které dosud nikdy nebyly spatřeny. Drobné, ale čitelné starověké řecké písmo pomohlo vyřešit otázky principu mechanismu, způsobu jeho užívání a mechanismus Antikythéry i po sto letech znovu šokoval celý svět! Nakonec se povedlo i zpřesnit dataci výroby mechanismu, když se z původního předpokladu kolem roku 70. př. n. l. stanovil poměrně přesně rok 205 př. n. l.  

Zařízení s celkem sedmatřiceti ozubenými kolečky různých průměrů v bedýnce ze dřeva a bronzu o velikosti krabice od bot mělo tři vizuální výstupy: Dva ciferníky na čelní a jeden ciferník na protilehlé straně. Zobrazovaly pohyby známých planet, pohyby Slunce a Měsíce po nebeské dráze, včetně jejich zatmění. Počítalo se přitom s nepravidelnostmi oběžné dráhy Měsíce. Na „vstupu“ se mohlo pracovat se třemi různými kalendáři. Všechny následující funkce byly ovládány jedinou klikou a fungovaly současně:

•    Pohyb Merkuru, Venuše, Marsu, Saturnu a Jupiteru po noční obloze.
•    Poloha Slunce a Měsíce ve vztahu k dvanácti souhvězdím zvěrokruhu.
•    Sluneční a měsíční zatmění včetně předpovědi o jejich barvě (!).
•    Sluneční kalendář se 365 dny v roce.
•    Měsíční kalendář s devatenáctiletým lunárním cyklem.
•    Krokové fáze měsíce pomocí dvoubarevné kuličky.
•    Pravidelné sportovní akce řeckých ostrovů, např. olympijské hry

Video – princip

CT sken



Chronologie hlavních (přímo i nepřímo) souvisejících událostí s Antikythérským mechanismem:

•    776 př. n. l.: Datum konání prvních olympijských her.
•    681 - 627 př. n. l.: Astrologové pozorují a interpretují astronomické jevy pro krále Asarhaddona a jeho syna Aššurbanipal, vládce Asýrie. Objevení cyklu zatmění (Saros).
•    484 př. n. l.:  Babylonský kalendář začíná být řízen devatenáctiletými cykly.
•    Asi 450 př. n. l. Anaxagorás vysvětluje fáze Měsíce a jeho zatmění.
•    432 př. n. l.: Objev tzv. Metonova devatenáctiletého měsíčního cyklu
•    Asi 400 př. n. l.: Standardizovaný zvěrokruh přijat Babylonskými astronomy.
•    Asi 340 - 330 př. n. l.: Stvořena socha Ephebe (nalezena ve vraku lodi).
•    330 př. n. l.: Kallippův šestasedmdesátiletý kalendářní cyklus (čtyřnásobek Metonova cyklu minus jeden den).
•    Asi 300 př. n. l.:  Vyšel spis Mechanické problémy, v němž některý z následovníků Aristotela popisuje základní principy mechaniky kola.
•    162-127 př. n. l.:  Hipparchos provádí astronomická pozorování a výzkumy v Bithýni a na Rhodu.
•    Konec 3. století až poč. 1. století př. n. l.: Vytvoření „Antikythérského mechanismu“ (pravděpodobně 205 př. n. l.).
•    Asi 60 př. n. l.: Troskotá „Antikythérská“ loď s přístrojem na palubě.
•    51 př. n. l.:  Cicero píše knihu O věcech veřejných, obsahující popis Archimedových sfér.
•    Asi 150: Ptolemaios píše Almagest a další vědecké pojednání v Alexandrii; Kritizuje tvůrce astronomických mechanismů.
•    Asi 500: Vznikají byzantské přenosné sluneční hodiny s upraveným kalendářem.
•    1048: Smrt al-Biruniho, autora knihy o upraveném kalendáři.
•    1221 - 1222: Astroláb s upraveným kalendářem, vyrobený Muhammadem b. Abi Bakr v Isfahánu.
•    1348 – 1364: Giovanni de Dondi staví první orloj, nejstarší známé zařízení s ozubenými koly, srovnatelné komplexností s mechanismem Antikythéry.
•    1900 (Velikonoce): Lovci hub objevili vrak u pobřeží Antikythéry.
•    1900 (listopad): Začínají záchranné operace pod vládním dozorem.
•    1900 (prosinec): Nalezeny první úlomky Ephebe.
•    1901 (červenec): Objevení mechanismu.
•    1901 (září): konec záchranných prací.
•    1902 (23. květen): Spyridon Stais identifikoval mechanismus.
•    1902 (červen): Fragmenty mechanismu vystaveny veřejnosti.
•    1903: Svoronos publikuje svou knihu o ztroskotání.
•    1905: Konzervační práce na úlomcích.
•    1905 – 1906: Rehm studuje fragmenty.
•    1906: Rehmova přednáška o Planetáriu čtená v Aténách.
•    1934: Theofanidis přednáší na Akademii v Aténách a představuje svůj model.
•    1958: Priceovo studium mechanismu v muzeu.
•    1959: Price publikuje v "Scientific American".
•    1971-1972: Karakalos publikuje detailní snímky mechanismu.
•    1974: Price publikuje "Gears from Greeks".
•    1976: Cousteau se potápí u Antikythéry.
•    1990: První výsledky z Bromleyho a Wrightova výzkumu.
•    1995: Publikace Wright-Bromley-Magouova výzkumu.
•    2005 (září): Wright představuje svůj model s Planetáriem, započal výzkumný projekt Mechanismus Antikythera se zobrazením povrchu pomocí PTM.
•    2005 (říjen): CT sken odhaluje nové nápisy.
•    2012 (říjen): Nové objevy artefaktů z potopené lodi.
•    2014 (září): Expedice „Návrat k Antikythéře“.
2014 (prosinec): Stanovení přesnějšího data vzniku přístroje.
•    2016 (červen): Zveřejnění celého souboru nápisů mechanismu Antikythera.
•    2016 (31. srpna): Nalezena kompletní lidská kostra z vraku lodi s možností vzorku DNA.

Je zajímavé, jak takový malý nález dokáže zcela změnit i ty nejpevnější postoje historiků, jak dovede stmelit lidi z mnoha různých oborů, funkčně propojit svět výzkumu, komerce a nejmodernější technologie. Na projektu pracuje už řadu let mezinárodní tým složený z fyziků, matematiků, astronomů, lingvistů, historiků, výzkumných pracovníků technologických koncernů a mnoha dalších, kteří společně pomohli odhalit některá z tajemství mechanismu, který předběhl dobu minimálně o 1 400 let.

Vědci dosud nevědí, kdo mechanismus zkonstruoval a za jakým účelem používal – byl to snad výukový nástroj ve škole, praktická pomůcka vědců či snad rozmarná ukázka geniality starověkého světa? Sestrojil jej sám Archimedes či některý z jeho pokračovatelů? Další nezodpovězenou otázkou zůstává, proč dosud nebyly nalezeny žádné jiné podobné přístroje – zapomnělo snad lidstvo své vědomosti na půldruhého tisíciletí, aby se další mechanické strojky s ozubenými koly objevily až ve 14. století coby součásti radničních hodin pozdně středověkých měst? A nebo (zajdeme-li do extrému) snad byly tyto znalosti a principy předány lidem z mimozemských zdrojů, jak naznačuje např. Erich von Däniken?

Samotný objevitel základní funkce přístroje Derek Price svou zprávu z roku 1959 komentoval: „Nic podobného tomuto nástroji nikde na světě neexistuje. Nic z něj není srovnatelné se známým vědeckým textem nebo literární narážkou. Je trochu děsivé vědět, že těsně před pádem jejich velké civilizace byli staří Řekové tak blízko našemu věku, a to nejen v jejich myšlení, ale také vědecké technologii.“.

Jedno je jisté: Ať už bylo zařízení vyrobeno a používáno kýmkoli, jeho objev změnil naše chápání lidských dějin a ukazuje, že geniální myšlenky a převratné technologické objevy mohly přicházet v kterémkoli období lidstva.



Zdroje: vox.com, etl.uom.gr, industrialoutpost.com, telegraph.co.uk, archive.archaeology.org, wikipedia.org, youtube.com, twitter.com

Další zajímavá videa



Roman Němec

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Pro mě co by fandu jak do historie, tak i do astronomie je tento nález doslova ufo. Znalosti tvůrce byly zcela mimořádné.

Pěkný článek, tohle mi vždycky přišlo jako úžasný předmět. Ještě bych dodal, že Cicero se zmínil o „zařízení, které nedávno sestrojil náš přítel Poseidónios, které s každou otáčkou napodobuje tytéž pohyby Slunce, Měsíce a hvězd.“, takže patrně existovalo těchto zařízení v antice více - a podle spisů různých antických autorů se zdá, že jsou popsány nejméně čtyři odlišné exempláře. :-)

(http://www.thelivingmoon.com/43ancients/02files/Antikythera_Mechanism.html)

Feek: Tohle jsem tam původně měl, ale nakonec vymazal - nenašel jsem pro to potvrzený zdroje. Jedná se totiž o "zmínku", nikoli odborně popsanou záležitost, proto jsem to vynechal. On ten vědeckej předpoklad pro to, že by podobná zařízení měla existovat, je. Ale bohužel bez dokladů, důkazů.

http://technika.denikplus.cz/veda-technika/689-zahadny-pocitac-antikythera-je-stary-dva-tisice-let-vedci-desifrovali-jeho-algoritmus-a-vedi-k-cemu-slouzil.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Chápu, od toho Cicera je to správně citováno, ale je fakt, že další zdroje jsem nezkoumal. I tak si myslím, že je pravděpodobné, že těch zařízení muselo být vícero. Přijde mi na tom zajímavé, jak blízko se v antice dostali k nějaké skutečné technologické revoluci. Šílené, jak dlouho to potom trvalo dostat se opět na podobnou úroveň. :-)

Když si představím kdyby někdo něco takového kopnul u nás. :-D To by asi archeology trefilo. :-)

...díky za článek paráda... ;-)

Když jsem viděl tohle a o pár let Sumerskeý(nebo Egyptský?) monočlánek byl jsme z toho dost hotovej.

Naprosto úžasný, neuvěřitelný. :-O

Stará známá věta zní -,, Všechnou už tu jednou bylo " 8-) ;-)

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru