Nejstarší zlatý poklad světa byl vystaven v budově Evropského parlamentu

22. října tomu bylo na den přesně 43 let, co v bulharské Varně došlo k významnému objevu pohřebiště, jehož jednotlivé hroby postupně odhalovaly jeden poklad za druhým. Svým stářím jde o nejstarší lidmi opracované zlaté artefakty na světě. Výstava v Bruselu ukázala část nejvzácnějších nálezů z hrobů číslo 4 a 36, jejichž hmotnost tvoří více než jednu třetinu celkové hmotnosti tzv. “Varnského zlatého pokladu“.

Náhodný nález světového významu

Poklad se datuje se do období chalkolitu (doba měděná, eneolit) Varnské kultury. Pomocí datování radiokarbonovou metodou bylo v roce 2006 zjištěno, že zlatý poklad z Varny je možno zařadit do let 4560 – 4450 před naším letopočtem.

První artefakty objevil roku 1972 při stavbě konzervárenského závodu tehdy dvaadvacetiletý Raycho Marinov. Ten svým bagrem rozrušil zeminu a narazil na několik prvních zlatých předmětů, které sbíral do krabice od bot a odnesl je k sobě domů. O několik dní později informoval místní archeology, kteří byly z objevu, jenž vedl k dodnes nepřekonanému světovému unikátu, doslova uneseni.

Za svůj objev tehdy Marinov získal 500 bulharských leva, což byla z dnešního pohledu nejspíše malá odměna, ale tehdy docela významná suma, rovnající se několika průměrným měsíčním platům. Nicméně, podezřívavé zpravodajské služby bulharského komunistického režimu jej velmi dlouho sledovaly, aby se ujistily, že si Marinov nějaké artefakty „neulil“ pro sebe a časem se je nepokusil prodat.

Za více než 43 let od objevu bylo uspořádáno mnoho výstav vybraných částí pokladu po celém světě, ale teprve nyní a právě v Bruselu se osobně výstavy zúčastnil i dnes již pětašedesátiletý nálezce, který k tomu říká: „Jsem hrdý, že celý svět může vidět nejstarší zlatý poklad, jaký byl dosud na světě objeven.“ A dodává, že právě díky tomuto objevu jeho syn později vystudoval a získal titul v archeologii a historii.

Odhalování hrobů trvalo téměř 20 let

V letech 1972 až 1991 bylo na místě archeology Mihailem Lazarovem a Ivanem Ivanovem objeveno celkem 294 chalkolitických hrobů.  Asi třetina nekropole dosud ještě nebyla prozkoumána. Objevy z pohřebišť ukazují, že Varnská kultura měla obchodní vztahy se vzdálenými středomořskými regiony. Skořápky měkkýšů Spondyllus, nalezené v hrobech nekropole i na dalších místech v severním Bulharsku, mohly být používány jako forma měny.

Zlaté artefakty z nekropole byly nalezeny v hrobech s většinou mužskými skelety, stejně jako v „symbolických hrobech“ bez lidských ostatků. Jedním z nejzajímavějších nálezů byl učiněn v hrobě č. 43, který byl nalezen v centrální části varnské nekropole v roce 1974. Patřil muži ve věku 40 až 45 let, který měřil na tehdejší dobu úctyhodných 175 cm. Nalezené zlaté artefakty měly celkovou hmotnost 1,5 kg. Lze se domnívat, že pohřbený muž patřil k velmi významným členům komunity.

Většina v hrobě nalezených zlatých artefaktů lemovala obrysy lidského těla, přičemž více artefaktů bylo na pravé straně, což by mělo znamenat, že se jedná o mužský hrob. Zlaté artefakty, které jsou interpretovány jako královské insignie, byly v hojném počtu nalezeny také v symbolických hrobech 1, 4 a 5.

Rozdílné artefakty v mužských a ženských hrobech

Mezi položky v inventáři těchto hrobů mj. patří vysoký počet zlatých kroužků, dva náhrdelníky, symbolický zlatý falus, perličky, zlaté ozdoby na luk, kamenná sekera a měděná sekera se zlatými dekoracemi. V těchto hrobech se našlo také velké velké množství měděných artefaktů, jako jsou měděné sekery, kladiva, dláta, šídla, dále mnoho kamenných nástrojů, pazourků, mušlí a kostěných artefaktů či náramků ze skořápek měkkýšů.

V symbolickém hrobě č. 36  našli archeologové více než 850 zlatých předmětů - diadém, náušnice, náhrdelník, pancíř, náramky, opasek, zlaté kladivo-žezlo, srp, dvě zlaté ozdoby představující zvířata či 30 modelů hlav rohatých zvířat.

Poněkud odlišné typy hrobů v nekropoli obsahují  hliněné masky lidských tváří, na kterých jsou oči, ústa, zuby, a nos zobrazeny zlatem. Na rozdíl od hrobů popsaných výše, hroby s maskou obsahují hliněné vázy, šálky a jehly. To je důvod, proč jsou tyto hroby interpretovány jako ženské.

Blízkost ženských symbolických hrobů 2, 3, a 15 se symbolickými „královskými hroby“ 1, 4 a 5 bývá interpretována jako rituální reprezentace svatých manželství mezi králem a bohyní Matkou. Těchto šest hrobů má být jádrem chalkolitické nekropole v Bulharské Varně a předcházejí všem ostatním hrobům.

I po třiačtyřiceti letech vzbuzuje nález respekt a úctu před uměním tehdejších kovářů a řemeslníků, kteří měli mimochodem velmi dobré postavení ve společnosti. Nejstarší zlatý poklad všech dob láká diváky po celém světě a dle slov bulharského europoslance Emila Radeva, rodáka z Varny, který výstavu v Bruselu zahajoval, je skutečnou reklamou na Bulharsko: „Rád bych, aby lidé věděli, že kromě slunných pláží a pěkných lyžařských tratí má Bulharsko starobylou historii, mnohem starší, než jsou civilizace Egypta a Mezopotámie, a že má spoustu zajímavých míst k vidění. To je naše nejlepší reklama – všem ukázat v srdci Evropy, že Bulharsko je jedinečné, a že jsme starověký národ s bohatou historií“.

Zdroje: archaeologyinbulgaria.com, novinite.com, facebook.com. old.omda.bg

Videa

Zdraví GM4PRO – Roman