Nové poznatky o pohřebišti z doby stěhování národů v Sendražicích

V roce 2019 objevili archeologové v Sendražicích nedaleko Hradce Králové unikátní ženský hrob z 5. století s bohatou výbavou. Je jedním z celkem šesti zde nalezených hrobů z raného období stěhování národů. Pět jich bylo vykradeno, avšak neporušený srubový komorový hrob obsahoval úžasnou sbírku artefaktů vysoce postavené ženy. V České republice je to bezprecedentní nález.
Stáří pohřbených se v době úmrtí pohybovalo od 16 do 55 let. Nevyloupený hrob pařil ženě ve věku mezi 35 až 50 lety. Byla pohřbena v dřevěném komorovém hrobě. Spolu s ní bylo uloženo také malé zvíře. Je to teprve druhý podobný nalezený hrob ve východních Čechách z období stěhování národů. Hroby z této doby jsou vzácné: „Prvním v regionu byl hrob v Plotišti nad Labem objevený v 60. letech. Byl to hrob staršího muže s dítětem,“ uvedl archeolog MVČ HK Pavel Horník.
Mezi artefakty ženského hrobu byly např. čelenka ze zlatých dekorovaných terčíků, čtyři spony umně vyrobené ze zlata a stříbra, byly vykládané polodrahokamy, dále skleněné korálky, železný nůž, kostěný hřeben, vaječné skořápky a keramická nádoba. Dvojice stříbrných spon umístěných v oblasti jejího klína dosud obsahuje velké fragmenty textilu s plátnovou a keprovou vazbou z nití o průměru 0,3 – 0,6 mm. Jedna z látek pochází z oděvu se sponami, druhá patří plášti nebo látce, kterým byla žena zakryta. Podle Heleny Březinové z Archeologického ústavu Akademie věd ČR byly na sponách nalezeny také zbytky kůže a kožešin.

V pěti vyrabovaných hrobech byly nalezeny kosterní pozůstatky, dále krátký meč „scramasax“, několik železných nožů, kovových opasků, kování na boty, hřebenů z parohu, jantarových a skleněných korálků. Jedna keramická nádoba přežila rabování neporušená. Analýza zbytků uvnitř nádoby odhalila, že se v ní vařilo maso přežvýkavců, avšak nebyly v ní nalezeny žádné stopy rostlinného původu.

Osteologické vyšetření zatím dokázalo potvrdit pouze pohlaví ženy v neporušeném hrobě, protože při rabování byly ostatky ve zbylých hrobech poškozeny. Na základě hrobových výbav se archeologové domnívají, že v hrobě 3 byl pohřben muž a v hrobě 6 žena. Na některých kostech byly nalezeny stopy artritických změn, což naznačuje, že mohly patřit někomu staršího věku nebo v průběhu života pracoval příliš usilovně a tvrdě. V lebce a pánvi jednoho jedince byly nalezeny stopy rakoviny. Další měl asymetrický vývoj svalů dolních končetin. Z nedostatku kosterních pozůstatků nebylo možné určit příčinu této asymetrie, ale mohla být např. následkem mrtvice. Byl také zjištěn zubní kaz a onemocnění či poškození kloubů...

Kosterní pozůstatky budou nadále studovány. Bude provedeno radiokarbonové datování pro zpřesnění datace hrobů. Stabilní izotopová analýza odhalí stravu a oblasti původu nebožtíků. Chemické složení nádob odhalí, zda jsou z místní suroviny a nebo pochází z importu. Bude provedena analýza DNA, která může potvrdit nebo vyvrátit příbuzenské vztahy zemřelých. 

Artefakty ze všech hrobů zkoumají odborníci z Masarykovy univerzity v Brně, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Hornického muzea v Příbrami a Institutu Maxe Plancka v Lipsku.

Roman Němec