Nový rok - Keltové, Římané

Kategorie: Co se jinam nevešlo

 

Ani jsme se nenadáli a je tu konec roku. Silvestr pomalu klepe na dveře a ve skříni se kupí hromádka petard. Na Nový rok už je to horší, jsme často společensky unavení a záříme všemi barvami. Kdybychom žili o pár století dřív, možná by ani taková situace nenastala. No, ale kdoví …Pro Kelty začínal nový rok 1. listopadu po sabatu jménem Samhain, noc která mu předcházela, byla také pěkně divoká. Svět živých se prolínal se světem mrtvých brrrr … Staří Keltové zapalovali posvátné ohně, aby se u nich mohly ohřát duše předků. Z hlouby lesů se vynořovala vojska dávno zemřelých bojovníků. Patronkou svátku Samhain byla keltská bohyně Cailleach.

Cailleach Bheur

Modrá stařena ze skotské Vysočiny je personifikací zimy. Rodí se každý předvečer Všech 20071228cailleach_jpg.jpgSvatých (All Hallows Eve, odtud dnes tolik populární Haloween, poslední říjnovou noc, kdysi keltský Nový rok čili Samhain). Do země, v podobě kamene, čili do říše mrtvých, se vrací v další předkřesťanský svátek – keltský Beltine, čili v noci z posledního dubna na prvního května. Případně se mění v mladou dívku, tady z hlubin času vystupuje Trojjediná bohyně v klasické podobě Panna – Matka – Stařena.

Cailleach Bheur má zasvěcenu cesmínu a hlodáš, neví se, že by 20071228cronemay.jpgjedla děti, ale k předchozí bytosti ji možná váže víc, než modré tváře. Je totiž pravděpodobné, že babizna Black Annis byla kdysi britonskou bohyní, respektive třetí podobou Bohyně matky, ztělesněním zimy a smrti. Přežila i v našich pohádkách jako Modrá čarodějnice, Matka hor či Perinbaba a je známá i pod dalšími názvy. Uměla ovlivňovat počasí, sesílala na zem sníh, stvořila některé hory a pohoří. Byla také strážkyní kouzelného kotle, v němž se vařily lektvary, které dávaly hrdinům nadpřirozené schopnosti.

20071228sat.JPG

Oproti tomu Římané, kteří patřili k bohatší vrstvě, rozdávali na Nový rok dárky chudým dětem, možná i z toho se také vyvinulo dávání dárků pod stromeček. Na konci roku slavili svátek Saturnálie, kdy bůh Saturn přijížděl na voze taženém vepřem se zlatými štětinami. Byl oslavován oběťmi sviní, symbolem zlatého prasátka - jako rodící se Slunce, jemuž byl vepř ve starých indoevropských náboženstvích zasvěcen. Slavnosti se konaly 17. prosince. V tento den měli otroci v domě stejná práva jako jejich pánové.

 

 

Dříve než lidé sestavili kalendář, žili podle opakujících se jevů v přírodě a v zemědělství- např. přílet a odlet ptáků, střídání tepla a zimy… Časem přišli na myšlenku uchopení budoucích událostí pomocí posloupnosti různě velkých a pojmenovatelných dílů času, na něž se jeho tok dělil. Rozpoznávali pohyb ve stále větších a větších kruzích – periodách. Kalendář vznikl nejen pro potřeby zemědělské, ale i přiřazením astrologického významu časovým úsekům, k prognóze a věštění. Cílem se stalo pochopit kosmický řád v jeho hierarchické struktuře.

20071228roman-calendar.jpgVyspělé starověké národy - Asyřané, Babyloňané, Egypťané, Řekové i Římané měli kalendář, jehož rok se téměř shodoval s naším dnešním rokem. Ve starém římském kalendáři, sestaveném Numou Pompiliem, začínal rok jarem. Teprve později byly na jeho počátku postaveny leden a únor, měsíce, které rok původně uzavíraly. Rok Římanů měl dvanáct lunárních měsíců, neměl tedy 365 dní. Pravidelně se musel přidávat měsíc, aby se odchylka vyrovnala. Jediné osoby, které podle své vůle stanovily toto vyrovnání i to, kdy se odehraje, byli velekněží. Vznikl značný zmatek: občas se nevědělo, který den a měsíc vlastně je. Když se pak zmocnil vlády Julius César (roku 45. př. n. 1.), zavedl kalendářovou reformu. Jako poradce si přizval řeckého astronoma Sosigena. Tehdy se sluneční rok skládal z 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 46 vteřin.

20071228portrait_gallery_romans883a.jpg

César určil, že rok bude nadále trvat 365 dní a těch přibližně 6 hodin navíc se započítá každý čtvrtý rok jako jeden den navíc. Nařídil také, že tento dodatečný den se bude připočítávat k měsíci únoru (přesněji řečeno, že 24. únor má být zdvojený). Tak se zrodil přechodný rok, který má v únoru 29. dní. Je to tak zvaný juliánský kalendář. César byl trochu nepřesný, když počítal s celými šesti hodinami ročně navíc (jak víme, není to celých šest hodin). Juliánský rok měl pak o 11 minut a 14 vteřin více proti skutečnosti.

 

20071228kelt. kalendar.jpg

Keltský obzorový kalendář měl čtyři hlavní svátky roku umístěné zhruba uprostřed ročních sezon, vymezených rovnodennostmi a slunovraty. Samain se slavil 1. listopadu, imbolc 1. února, beltine 1. května a lugnasad 1. srpna. A právě azimuty východů a západů Slunce v těchto dnes se prosazují významnou měrou mezi spojnicemi jednotlivých lokalit s menhiry. Na základě těchto 20071228keltove.jpg

zjištění byla tedy vyslovena domněnka, že by mohlo jít o objekty keltského původu, které představují zbytky v krajině vytyčeného obzorového kalendáře. Keltové pravděpodobně řídili svůj kalendář podle slunce, ale používali i kalendář lunární. Skloubení těchto dvou kalendářů nebylo jednoduché, ale podle odborníků, byl ve středověku nejdokonalejším kalendářem.

 

20071228strom1.jpg VZTAH KE STROMŮM

Co je určitě jisté, že každé období (den) je spjatý v keltském kalendáři s nějakým stromem. Keltové chovali ke stromům posvátnou úctu. Kelti obvykle obývali krajinu, která byla pokryta hustými lesy. Bylo to pro ně přirozené prostředí- chránilo je před nepřáteli a dávalo jim obživu. Mezi Kelty vládlo přesvědčení, že kdo bezdůvodně zničí strom, bude potrestán. Existovaly mýty, v kterých se člověk změnil ve strom a naopak.


PÍSEMNÉ PAMÁTKY

20071228kniha.jpgKeltové po sobě nezanechali mnoho památek, takže dodnes o jejich náboženství, zvycích a filozofii panují v podstatě jen dohady. Někdy přesnější, jindy založené spíše na fantazii. Neexistují žádné zapsané náboženské texty. Druidové předávali své vědomosti a zkušenosti výhradně ústně - mistr svému žákovi. Keltové samozřejmě písmo znali, ale užívali ho především k praktickým účelům. Většinou šlo o obchodní zápisy, záznamy výnosů polí a podobně. Například Bójové, keltský kmen žijící na našem území, znali a používali písmo dávno před naším letopočtem. Psali latinkou a zanechali nám mnoho slov a zejména názvů, které používáme dodnes.

 

20071228poklad.JPG

Nakonec Vám všem přeji Šťastný

nový rok

 

 

 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

moc pěknej článeček -- pomalu ale jistě se mi keltská kultura začíná líbit

Kelti se musi libit asi kazdemu,jsou to nasi predci a nase krev.Jako vzdy super bezva clanek,jen tak dale...

moc pekne dik

Za skvělý článek a přání do new year 08 děkuje potomek Keltů - kaprál

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru