O KOLEČKÁCH, KYSELINĚ CITRÓNOVÉ A (SNAD) VŠECH PRO A PROTI

Kategorie: Čištění mincí, nálezů

V poslední době se stále častěji setkávám v rámci různých debat s názorem, že kyselina citrónová není vhodným prostředkem k čištění mincí. Dovolím si k tomuhle tématu uvést několik poznámek podpořených mými mnohaletými zkušenostmi v oboru „koleček“. Určitě se nejedná o nic nového a převratného, jde jen o takový sumář postřehů a doporučení.

TROCHU CHEMIE

Takže řečeno systematickým názvem se jedná o kyselinu 2-hydroxypropan-1,2,3-trikarboxylovou (C6H8O7). Při pokojové teplotě je to bílá a krystalická látka, která je rozpustná ve vodě nebo ethanolu. Objevil ji patrně islámský alchymista Jabir Ibn Hayyan v 8. století. Poprvé ji izoloval v roce 1784 švédský chemik Carl Wilhelm Scheele krystalizací z přírodní citrónové šťávy. Průmyslově se začala kyselina citrónová vyrábět od roku 1860. V roce 1893 objevil C. Wehmer, že některé druhy plísně Penicillium dokážou produkovat kyselinu citronóvou z cukru. Nicméně tento mikrobiální způsob výroby kyseliny nebyl průmyslově důležitý až do první světové války, která přerušila italský export citrusů. James Currie v roce 1917 objevil, že plíseň rodu Aspergillus niger může účinně vyrábět kyselinu citrónovou. O dva roky později firma Pfizer započala průmyslovou výrobu kyseliny citrónové na tomto principu, který se obecně používá dodnes.

ZPĚT KE KOŘENŮM (PARDON KE KOLEČKŮM)

V řadě starších i novějších numismatických prací se užívání kyseliny citrónové k čistění mincí (především stříbrných) obecně doporučuje. Jedná se totiž o běžně dostupný, levný a hlavně vyzkoušený prostředek. Jeho charakteristiku by z hlediska dnešní marketingem posedlé doby dobře vystihovala taková hesla jako „vynikající poměr cena/výkon“ nebo „za málo peněz hodně muziky“. Ovšem jako každá chemická látka má i tato svá úskalí použití.

Obecně lze říci, že z organických kyselin je při citlivém použití (spolu se šťavelovou) asi jedna z nejšetrnějších. Samotná kyselina citrónová je zvláště vhodná k odstraňování menšího až středního množství znečištění. Pokud jsou mince silně patinované, je lepší zvážit další metody, např. kombinaci chemického a mechanického čistění (viz příklady níže). Během čistění stříbrných mincí touto kyselinou totiž dochází k uvolňování a rozpouštění nejen povrchové vrstvy měděnky vysrážené více či méně během pobytu v zemi, ale také k vylučování mědi z povrchových vrstev samotné mince. To platí samozřejmě také pro mince měděné nebo mosazné. Z hlediska odolnosti vůči jejím účinků je na tom relativně čisté stříbro samozřejmě lépe než slitiny s podílem či převahou mědi.

Při použití jakéhokoliv chemického čistění je třeba si uvědomit, že po skončení je nutné z očistěného předmětu roztok čistidla vymýt a neutralizovat. V tomto případě postačí např. důkladná koupel v destilované vodě nebo stabilizace obyčejným mýdlem.
Vylučování mědi je problematické ještě z dalšího hlediska. V dnešní době se poměrně často totiž používá tzv. rentgenofluorescenční analýza, kdy je složení kovového předmětu analyzováno pouze v rámci tenké povrchové vrstvy. Tato vrstva je zpravidla narušena korozí a protože chemické čistění zasahuje také tuto vrstvu, nemusí RFA analýza přinést zcela správné údaje o prvkovém složení kovu.

Velmi důležitým faktorem je stav dochování mince, kterou chceme čistit. Významnou roli zde hraje složení prostředí (zeminy a podobně), v němž byla mince uložena. Jinak vypadá mince, která se nacházela řádově stovky let uložená volně v zemi za určitého přístupu vzduchu a vlhkosti (např. na oraném poli) než ta, která byla po podobnou dobu uložena např. ve vrstvě odpadu na středověké městské ulici a posléze vynesena z hlubin na světlo až během archeologického výzkumu. Odlišnou kapitolu pak představují poklady mincí uložené např. v nádobě – zde se vytváří specifické „klima“ s odlišnými parametry, které jsou většinou vázány na konkrétní nálezovou situaci. Např. pokud je nádoba v zemi, mince bývají více zoxidovány, pokud je např. ve zdivu nebo za trámem na půdě, tak bývají často ve velmi dobrém stavu. Proto by výběr vhodného způsobu čistění měl být v prvé řadě podřízen stavu dochování konkrétní mince.
Před započetím čistění je důležité správně rozhodnout o koncentraci roztoku a teplotě použité lázně (účinek kyseliny citrónové lze zvýšit jejím zahřátím, resp. rozpuštěním v zahřáté vodě). Větší koncentrace roztoku přinese sice větší a rychlejší účinek, ovšem ve spojení s nekvalitním kovem (např. u mincí kiprových z 1. čtvrtiny 17. století) může napáchat více škody než užitku. Malá koncentrace zase prodlužuje dobu čistění, což také nemusí vždy prospívat. Obecně lze říci, že je lepší používat menší koncentrace roztoku ve spojení s častou kontrolou mince a případným jemným mechanickým dočišťováním.
Pouze mechanické čistění u stříbrných mincí považuji v běžných domácích podmínkách za dosti problematické. Tenké střížky často ještě poškozené korozí se rády lámou, drolí nebo odlupují a lze je také snadno poškrábat. Tady se mi jeví chemické čistění a eventuální mechanické dočistění uvolněných vrstev jako zvlášť vhodné.
Pochopitelně dalším nezanedbatelným faktorem JSOU ZKUŠENOSTI, CIT A TRPĚLIVOST KAŽDÉHO Z NÁS.

S CHUTÍ DO TOHO (SLITINY MĚDI) …

Mince na obr. 1 byla vyzvednuta na běžném a po dlouhá desetiletí – století intenzivně obdělávaném poli. Jde o římský bronz císaře Gordiana III. /238 – 244 n. l./ z mincovny Viminacium v provincii Moesie. Líc i rub jsou zcela pokryté vrstvou zeminy s určitým obsahem vápnitých usazenin (podloží na lokalitě je tvořené spraší s obsahem CaCO3). Vzhledem ke stáří mince je samozřejmě žádoucí, aby byla zachována ušlechtilá patina ukrytá pod zemitou vrstvou.
1.) Nejprve byla mince ponořena do studeného roztoku kyseliny citrónové (přibližná koncentrace 1dl vody/0,15 g kyseliny) za účelem alespoň částečného rozpuštění sloučenin CaCO3.
2.) Po 30 minutách byla mince z lázně vyjmuta a pečlivě omyta vodou.
3.) Poté následovalo jemné mechanické čistění pomocí skalpelu za častého omývání a vlhčení „pracovní plochy“ vodou.
4.) Nakonec byla mince ještě „přeleštěna“ jemnou jedlou sodou, která odstranila poslední zbytky nečistot a povrch mince „sjednotila“.
5.) Výsledek cca 2,5 hodinové práce na obr. 2 (mince byla tímto způsobem očistěna cca před 2 roky, patina je zcela stabilní a povrch mince dále „nepracuje“).

OBR.1

OBR.2

Další mince (měděný krejcar konvenční měny Františka II. /1792 – 1835/ z roku 1800 z pražské mincovny) byla také nalezena na běžném oraném poli (podloží opět vápnitá spraš). Jak je patrné z fotografií, tak na minci není plošně zcela vytvořena zelená ušlechtilá patina, jsou patrné pouze ostrůvky vystupující na částečně „oprýskaném“ a zeminou pokrytém povrchu (obr. 3). Čistění probíhalo obdobným způsobem jako v předchozím případě. Samotná studená lázeň s nízkou koncentrací (cca 1dl/0,10 g) prakticky stačila k téměř úplnému uvolnění zeminy z povrchu mince a nebylo ji třeba vůbec mechanicky dočisťovat. Na povrchu a hranách mince je dobře patrná řada starších drobných mechanických poškození (obr. 4).

OBR.3

OBR.4

… A PŮL JE HOTOVO (SLITINY STŘÍBRA)

V první případě se podíváme na minci minimálně povrchově znečištěnou, která se však nacházela ve zcela odlišném prostředí (dutina v cihlové zdi). Jde o lehnicko-břežský VIkrejcar Jiřího Viléma (1672 -1675) z mincovny Břeh. Jak vidíte na obrázku 5, povrch mince je pokrytý pouze tmavou šedou usazeninou s minimálním množstvím měděnky, kterou bylo možné částečně odstranit i pouhým sloupnutím. Přesnější složení této patiny nemáme bohužel ještě k dispozici, pravděpodobné však je, že se jedná o přirozeně v oběhu vzniklý „sajrajtoid“ (mastnota z rukou lidí, prach apod.). V tomto případě se jako velmi efektivní ukázala „teplá“ varianta čistění, kdy byla mince ponořena do zahřáté a postupně chladnoucí lázně. Účinek se proto dostavil během velmi krátké doby (v řádu minut, maximum bylo u nejvíce znečištěných kusů 30 minut) a mince jsou téměř „jako nové“. Nutno však říci, že tohle je opravdu velmi ideální případ, kdy je mince dochována v perfektním stavu bez koroze (obr. 6).

OBR.5

OBR.6

 

Druhá mince je na tom při prvním pohledu hůře (obr. 7). Jedná se o slezskou grešli (3/4krejcar) Leopolda I. (1657 – 1705) z roku 1688 z mincovny Opole naleznou opět na obligátním poli se sprašovým podložím. Téměř celý povrch mince je pokrytý zeminou a co více – na líci je patrná stopa po blízko uloženém železném předmětu. Pod touto vrstvou se nachází také velmi mírně vysrážená měděnka. Proto jsem tuto minci čistil rovněž v teplé lázni, která během krátké doby (cca 1 hodina) uvolnila zemitou krustu, kterou bylo možné pod tekoucí vodou postupně jemně odstranit měkkým zubním kartáčkem. Zbytky měděnky usazené pod touto vrstvou spolu se zbytkem nálepu železné koroze zcela zmizely po dalších cca 3 hodinách. Mince je vzhledem k místu svého nálezu ve velmi dobrém stavu (obr. 8).

OBR.7

OBR.8

A NA KONEC …

Pokusil jsem se (doufám, že ne příliš nudně a odborně) shrnout výhody a nevýhody spojené s užíváním kyseliny citrónové ku čistění mincí. Jako vhodný prostředek byla doporučována již v minulosti a staří pánové (neboli dědci, jak jsme jim říkali) věděli. Pokud člověk dodržuje určitá pravidla – dávkuje rozumné množství přípravku, pravidelně mince kontroluje, omývá je měkkým kartáčkem, mechanicky dočisťuje a nevyrazí od čistících se mincí třeba na týdenní dovolenou, nehrozí při použití tohoto „profláklého“ prostředku vážné nebezpečí. Ovšem čistění mincí ze slitin mědi vyžaduje skutečně značnou dávku zkušeností.

 

 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

HAndreasi,

tak tohle si vytisknu,

a taky vyzkouším na pár starších kolečkách co už jsem našel.

Díky, vox

Super článek,asi jsem dělal stejnou chybu jako Kobra.Míchal jsem to "fon vok".Je vidět že kdo umí ten umí.Díky.

Tak tohle vypadá opravdu solidně :) jak nemám kyseliny rád ale od profíka si nechám poradit Dík HAndreasi :)

Docela zajímavý článek, ale zatím to zkoušet nebudu, až se mi rozroste kolečková sbírka, pak si s nimi pohraju. Díky

Doparoma,konečně jsem se dočkal...tolik názorů proti kyselinám, mám tolik koleček vydajících přesně tak jako v článku, že v tom virginu je to na 20 let, to dřív umřu, ani se nedovím, co jsem vlastně našel...jdu na to, aspoň polovina kdyby vyšla. Moc díky!:)

Tak chlapci než to začnete zkoušet posílám foto z dnešního testu a myslím že nebudete moc nadšeni ach jo :(

bobanxi nekaž mi radost...už aby to bylo od tebe na webu, ale HAndreas píše , že výsledek je různý...a ještě zkušenosti...

Fieldmane nechci ti kazit radost jen jsem fakt pohořel a nevím jestli je to rukama ale držel jsem se přesně popisu ale večer to tam bude uvidíš sám tak ještě vydrž :)

Jako hlavní je v použití jakýchkoli kyselin doba ponoru v lázni a hlavně naprosto důkladná neutralizace...U měděných mincí to vyžaduje docela velkou zkušenost s podstatně menší koncentrací...

zajímavý článek. Na stříbro je k. citronová v pohodě, ale u těch měďáků je to vždycky risk. Poslední dobou testuji čištění měďáků ve špenátu (k. šťavelová), dle receptu kolegy Jezera a zdá se mi to šetrnější než k. citronová.

Já používám na čistění mincí: Al - hydroxid sodný, Ag - ocet a ultrazvuková čistička, Cu - čpavková voda. Ale jen na čistění škaredýho zelenýho.

Já používám na čistění mincí: Al - hydroxid sodný, Ag - ocet a ultrazvuková čistička, Cu - čpavková voda. Ale jen na čistění škaredýho zelenýho.

zdar, kde se dá sehnat v Čes. Budějovicích kyselina citronová?

Nebo alespoň v jakém typu obchodu kyselinu citronovou sháníte?

Ogaři . Je to strašně těžké to vysvětlit Ale i profici ví velice dobře, že mince se jen vzácně razily z čistých kovů. Proto máme všichni tak rozdílné zkušenosti s čistěním. Každý mincmistr( a i po vládě Marie Ter.)- mincovny znovu a znovu přetavovaly staré mince na nové a NEJDE najít jeden druh čistění těchto slitin paušálně!

Takže každému z vás přeji hodně úspěchů a je potřeba hlavně u konkrétního nálezu přemýšlet.

Zdravím, kde se dá kyselina citrónová sehnat?
Děkuji za radu

kys. citronová se dá sehnat skoro v každých potravinách :)

to přeleštěni jedlou sodou pod tekouci vodou či navlhko ?

No je to smutny cistit bronz.citronku to jsem delal kdyz jsem zacinal a vedel prd
ja pouzivam kyselinu stavelovou,absolutne nejlepsi zpusob a ten stribrnak si taky pekne....
pat.je v loji,pred tim vypadal lepe
co dodat na srtribro stridat roztoky citronky,cpavkove vody a chelatonu
NIKDY citronku na bronz,to je rada na....

Mohl by mi, prosím, někdo přirovnat "0,15 gramu kyseliny citrónové" k nějakému představitelnému množství? Špička nože? Půl čajové lžičky? Čtvrt čajové lžičky? Děkuji...

0,15 g špička nože ,lepší zvážit.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru