Obilní jámy a hrob z doby bronzové

Další významný objev ohlásili archeologové v Brně. Ve středu města našli čtyři jámy na skladování osiva a hrob s pozůstatky muže, který žil v době bronzové. Byl pohřbený s několika keramickými nádobami. 

Archeologům se podařilo zmapovat sídliště únětické kultury, která se na našem území vyskytovala v letech 2300 až 1700 před naším letopočtem. To znamená na konci eneolitu a v starší době bronzové. Přímo v brněnských Zábrdovicích už je osídlení ze zmíněného období archeologům známé. A to díky výzkumům pod Dětskou nemocnicí a v ulicích Spolková, Příkop, Bratislavská i Cejlu. 

Nové objevy hlásí archeologové z Hvězdové ulice, která se nachází poblíž. Našli jámy sloužící v minulosti pro uskladnění osiva. Šlo o podzemní sýpky, jejichž hrdlo bylo důkladně zabezpečeno, aby se tam nedostávala vlhkost a kyslík. Ten, co zůstal uvnitř, se postupně přeměnil na oxid uhličitý a vytvořila se tak hermeticky uzavřená atmosféra. Osivo v takových podmínkách vydrželo i desítky let.  

Dále archeologové objevili hrob. Na začátku výzkumu si přitom nebyli vůbec jistí, že narazili zrovna na hrobovou jámu. Nebyly totiž patrné její obrysy. Splývala s jednou ze čtyř nalezených zásobovacích jam na obilí. „Přítomnost lidské kostry pro nás byla překvapením. Odhaleným až ve chvíli, kdy rýč neúprosně projel lebkou a rozdrtil křehkou schránku lidské mysli na desítky kusů. Určování původních rysů pochovaného se tímto hrubým zákrokem výrazně znesnadnilo,“ uvedla archeoložka Michaela Přibylová z organizace Archaia Brno.

Lebce se ale nakonec podařilo vrátit téměř původní podobu, a to díky zkušené antropoložce. Ze znaků zapsaných do kostí navíc dokázala vyčíst informace o zemřelém. Šlo o muže, který se dožil 45 až 60 let. Byl vysoký asi 174 centimetrů. Odborníci hledali také zranění na kostře. Všechny nezhojené rány se ale nacházely na lebce a byly způsobeny již během zmiňovaného výkopu. 
    
„Kostra nebyla postižena ani anomáliemi způsobenými špatnou výživou v dětství, jako jsou křivice, hypoplazie zubní skloviny a podobně. Snad jen proximální části jeho holenních kostí ukazují, že mohl mít kolena mírně vtočená dovnitř,“ přiblížila Přibylová.

Muž měl také velmi opotřebené zuby. Stav odpovídá jednomu z posledních stádií popsaných v tabulce, kterou používají antropologové k určení sešlosti věkem. Dotyčný nejspíše jedl hodně škrobu a jiné cukry s příměsí písku. Tím se mu intenzivně obrušovaly zuby. Přítomnost minerálních dochucovadel není v době, ve které muž žil, vůbec neobvyklá vzhledem k tehdejší technologii mletí zrn. Dále měl muž podle všeho také vyhřezlou plotýnku. Svědčí o tom takzvané Schmorlovy uzly na třech obratlích. Vzhledem k věku zemřelého jde o obvyklý stav. Jinak kostra nevykazuje větší opotřebení. 
 
Do hrobky se pravděpodobně dostali vykradači nebo hlodavci, protože s hrudníkem mrtvého se manipulovalo. V klíně mrtvého nicméně zůstala keramická nádoba, která s ním byla pohřbena. Má protilehlá ouška a špatně ji vypálili. „Na pravém předloktí mrtvého ležela štípaná industrie, zatím blíže neurčená. U nohou zemřelého se nacházela keramická mísa se zvířecí lopatkou, keramický hrnek s uchem, v němž byl vložen ještě keramický koflík s leštěným povrchem, a kostěné šídlo. Keramika celý pohřeb datuje do únětické kultury,“ prozradila ještě archeoložka.

Zdroje: www.archaiabrno.org, www.uapp.cz