Obří poklad zlatých, stříbrných a dalších cenných předmětů nalezen na dně řeky v Číně

Archeologové objevili obrovský poklad zatím blíže neurčené, již nyní ale zřejmě astronomické hodnoty ve vraku lodi ze 17. století. Zatím bylo vyzvednuto více než 10 000 zlatých, stříbrných a bronzových mincí, ingotů, šperků, zlatých artefaktů a zbraní, včetně železných mečů, kopí a nožů a stovky předmětů milionových hodnot zabaveny překupníkům...

Všechny předměty jsou ve výborném stavu, s jasně čitelnými rytinami a nápisy se jménem Zhang Xianzhong, což byl známý protivládní buřič za dynastie Ming a pozdější samozvaný vládce provincie S'-čchuan. Ten během svých kořistnických let nashromáždil ohromné jmění a když se cítil později ohrožen, vyslal 1 000 zlatem obtěžkaných lodí po řece na jih, aby svůj majetek ochránil. Při jedné z cest však byli jeho muži přepadeni a došlo k bitvě, následkem které se několik lodí potopilo a další shořely. Událost se stala legendou, kterou si místní předávali po generace.

Loď se potopila nedaleko místa, kde se řeka Jinjiang odděluje od řeky Minjiang u města Meishan v provincii S'-čchuan v jihozápadní Číně. Všechno to zde vlastně "odstartovali" rabovači pokladů. Ti znali v kraji tradovanou legendu velkého potopeného pokladu Zhang Xianzhonga. Jeden z prvních lupičů byl shodou okolností zkušený potápěč. A tak se jedné temné noci vydal k asi 3 metry hluboké řece Minjiang...

Nejprve našel zlatého tygra,  poté čtvercovou zlatou destičku se čtyřmi otvory – jak se ukázalo – akorát pro nohy tygra. Destička obsahuje datum odpovídající listopadu roku 1643 a text: „Velký maršál Yongchang,“ což byl jeden jeden ze Zhangových vysokých úředníků. Tygr s destičkou tak tvoří unikátní zlaté pečetidlo. Lupiči později vyzvedli další cenné přemděty, mj. neuvěřitelně vzácné zlaté a stříbrné knihy, ingoty, mince a několik dalších artefaktů, které všechny prodali sběratelům a překupníkům za celkem 13,600,000 jüanů – téměř 50 milionů korun!

Když se cennější předměty z tohoto období najednou objevily na černém trhu, začala policie podezřelé dění monitorovat. Případy posléze vyšetřovala a loni na podzim se jí podařilo rozbít celou síť sedmdesáti obchodníků a se štěstím získat zpět stovky artefaktů nesmírného historického významu. Jedná se o dosud největší případ rabování v Číně.

Po zjištění těchto událostí začali archeologové jednat. Záchranný projekt byl zahájen letos v lednu s příchodem období sucha. Voda byla z řeky odkloněna a odčerpána, po následném odstranění vysoké vrstvy bahna – místy až pěti metrů, narazili archeologové na další zlato a předměty z bájného pokladu. Po osmi týdnech od zaháhení prací tým odhalil dalších 10 000 předmětů!

Nápisy na některých poukazují na to, že byly buď vyráběny za vlády Zhang Xianzhonga nebo jím odcizeny během let drancování paláců dynastie Ming. Dokonce byla nalezena i položka, jež odpovídala popisu v záznamech dynastie Qing: „Podélně rozříznutý kmen stromu byl vydlabán a poté naplněn stříbrnými ingoty, následně opět sevřen a zajištěn měděnými a železnými hřeby...“.

Zhang Xianzhong – známý jako Žlutý tygr (kvůli barvě jeho pleti a mohutné postavě s „tygří“ čelistí), se narodil chudým rodičům v Yan'anu v provincii Shaanxi roku 1606. Když vyrostl, sloužil v armádě dynastie Ming, ale nebyl zrovna vzorným vojákem a pro porušení vojenských pravidel měl být potrestán oběšením. Na přímluvu blízkého důstojníka, jemuž se zalíbil vzhled a silná postava „Žlutého tygra“ byl nakonec trestu smrti ušetřen a dostal jen podmínku.

Roku 1630 ale zběhl z armády a vzápětí se přidal k rolnické rebelii, která vypukla během hladomoru a sucha. Časem si vydobyl pozici vůdce rebelů v jeho domovské provincii Shaanxi.

Spolu s dalšími bandity se skrývali porůznu v horách a napadali města v příhraničí. O sedm let později měl již armádu, čítající 300 000 mužů. Docházelo k mnoha šarvátkám a bitvám, přičemž on sám i jeho muži kořistnili, co mohli. Nasbíral tak za tu dobu spoustu drahocenných předmětů a pokladů, zavraždil mnoho nevinných lidí a statisíce dalších donutil odejít.

V roce 1644, rok po pádu dynastie Ming,  dobil Zhang se 100 000 muži S'-čchuan. V září téhož roku si podmanil Čcheng-tu. Korunoval sám sebe za prvního krále dynastie Daxi. Po krátkém čase královských radovánek však došlo ke změně - viděl všude spiklence, bál se o svůj trůn, trpěl paranoiou. Nechal mučit a zabít každého, koho byť jen trochu podezíral ze lsti, kdo se mu zprotivil nebo stal nepohodlným svědkem. V rámci jeho politických čistek a při drancování měst i vesnic došlo prakticky ke genocidě, jedné z nejhrůznějších dějinných událostí Číny. I proto odpor vůči jeho diktátorské vládě mezi poddanými nepřestával. Nenáviděli ho i někteří nejbližší, což se mu nakonec stalo osudným. Při bitvě mezi Zhangem a vojsky dynastie Qing roku 1647 byl údajně zrazen vlastním důstojníkem, který jej vylákal před stan a tam byl Zhang smrtelně raněn lukostřelcem.

Když v roce 1578 proběhlo sčítání lidu, čítala populace provincie 3 102 073 zapsaných obyvatel. V roce 1661 pouze 16 096 registrovaných mužů. Obrovský úbytek obyvatelstva byl způsoben hladomorem, pak četnými konflikty a velkou měrou přispěl Zhang svými čistkami. Další období bylo již příznivější - 70 let po jeho smrti bylo zaznamenáno v provincii S'-čchuan 634 802 domácností – tedy asi 2,5 milionu obyvatel.

V říjnu roku 1646 se pod tlakem nového nepřítele v podobě krále Manchua – vůdce dynastie Qing, rozhodl Zhang opustit S'-čchuan a vrátit se domů. Naložil 1 000 lodí všemi poklady, které nastřádal během let nájezdů a dobývání a poslal je na jih do Shaanxi. V červenci 1647 se Zhangova armáda a střetla s Manchúovými bojovníky. Při ústupu vojáci lodě buď sami zapálili a potopili ze strachu před ukořistěním a nebo byly zapáleny nepřítelem.

„Nalezené objekty pomohly identifikovat oblast, kde probíhala bitva a jsou přímým důkazem této historické události,“ řekl Wang Wei, čínský archeolog. „Položky jsou velice cenné pro zkoumání historie a umění. Mají velký význam pro výzkum politických, ekonomických, vojenských a sociálních aspektů života dynastie Ming,“ řekl Li Boqian, archeolog Pekingské univerzity.

Výkopové a záchranné práce budou pokračovat až do dubna, archeologové přitom doufají, že se najdou mnohé další předměty Zhangova pokladu.

Video

Zdroje: news.cn, moc.media, rt.com, xinhuanet.com, thehistoryblog.com, youtube.com, twitter.com

Roman Němec