Pod kořeny stromů se skrýval poklad – přivedl archeology k dalšímu překvapení

Ve městě Mezdra v severozápadním Bulharsku našli tamní obyvatelé v kořenech vyvráceného stromu depot stříbrných římských mincí z 1. až 3. století n. l. Než se k nálezu dostavili archeologové, místní poklad téměř celý rozebrali. Při následném hlubším průzkumu narazili odborníci na další neméně zajímavý objev…

Strom, v jehož kořenech byl poklad nalezen, chtěli místní vyvrátit, protože byl údajně předmětem sváru dvou sousedů. Rostl totiž mezi jejich pozemky a oba si činili nárok na sklizeň ovoce, kterou slivoň i přes pokročilý věk asi sedmi desetiletí nabízela každoročně vcelku hojnou. Po úspěšné extrakci se v kořenech stromu objevila keramická nádoba s mnoha stříbrnými mincemi – dle dostupné fotografie, jež byla pořízena v prvních okamžicích po vývratu, mohla nádoba obsahovat původně asi 1 000 stříbrných mincí. Z nich zbyla necelá pětina, přesně 184 mincí, zbytek zmizel neznámo kam. Samotná nádoba byla poničena, když ji některý z horlivých aktérů chtěl ze spárů kořenů „vysvobodit“ ještě před příjezdem odborníků.

Mezi nejstaršími z mincí, které se nakonec dostaly do muzea, jsou denáry a antoniniany z dob panování římských císařů Nera (54 - 68 n. l.), Galba (68 - 69 n. l.), Vitellia (69 n. l.) a Vespasiana (69 -79 n. l.). Dále denáry ze 2. století císaře Clodia Albina (193 - 197 n. l.) a mince téže doby ražené na území dnešní Sýrie. Nejmladší známé ražby pochází z doby vlády Alexandra Severuse (222 - 235 n. l.).

Mincovní depot byl objeven nedaleko známé římské tvrze „Kaleto“ - dnešního archeoparku. Někdejší pevnost se nachází v místě 7 000 let staré opevněné osady. Lokalita je celkově velmi zajímavá, poskytuje nálezy prakticky všech věků až po středověk. I proto v polovině listopadu začali archeologové z Regionálního muzea města Vratsa místo nálezu systematicky zkoumat. Krátce po zahájení výkopových prací narazili na základy velké římské budovy, vypálené během barbarské invaze ve 4. století našeho letopočtu. Objev mj. prokazuje, že v dnešní Mezdře existovalo římské město i mimo zdi pevnosti Kaleto.

Georgi Ganetsovski, ředitel Regionálního muzea historie ve městě Vratsa: „Naším cílem je získat co nejvíce informací o kontextu mincovního depotu s novými objevy. Dosáhli jsme kamenného zdiva, které je součástí rozsáhlého objektu, u něhož předpokládáme, že souvisí s dobou uložení mincí. Dozvěděli jsme se další podrobnosti o důvodech uložení pokladu – našli jsme stopy rozsáhlého požáru, který pravděpodobně vedl ke zničení stavby.“

Podle archeologa doc. Prof. Nartsise Torbova: „Pečlivý průzkum obou stran zdiva potvrdil stopy ohně. Teplota byla velmi vysoká, okolní půda má červenohnědou barvu. To znamená, že existence této budovy byla ukončena žhářstvím.“ Pan Torbov dále předpokládá, že s budovou mohl být vypálena celá osada při barbarském vpádu ve 4. století.

Datování nově objevené římské budovy do 4. století bylo upřesněno také díky nalezené keramice a několika dalším mincím v troskách domu. Především bronzové mince římských císařů Domitia (81-96 n. l.), Claudia II. (268-270 n. l.) a Marca Aurelia Proba (276-282 n. l.), bronzové fibuly, pásové ozdoby, stříbrný list z vavřínového věnce a bronzová soška orla. Soška je přitom jednou z prvních svého druhu; symbolizuje nejvyššího římského boha Jupitera (ekvivalent Dia starořecké mytologie), který byl symbolem moci a síly římské říše. Dalším impozantním artefaktem je unikátní bronzový klíč. Archeologický tým ještě musí prozkoumat, zda se pod pozdně římskou budovou nenacházejí nějaké předchozí stavby z dřívějších historických období.

Raně byzantské opevnění v Mezdře existovalo až do konce 6. nebo začátku 7. století, kdy bylo zničeno při invazi Avarů a Slovanů. Nejnovější mince tohoto období nalezené v Mezdře jsou z doby vlády byzantského císaře Justina II. (565 - 578 n. l.). Během migračního období raného středověku byla pevnost několikrát zničena a přestavěna.

Posledními „barbarskými“ představiteli byli Slované, následováni starověkými Bulhary na konci 7. století, kteří v ruinách zřídili vlastní pevnost. Ta pod názvem Torbaritsa vzkvétala až do 11. století, kdy byla dobyta byzantským císařem Basileiem II. (976 - 1025 n. l.). Po invazi a dobytí Bulharska osmanskými Turky na konci 14. století zanikla docela.

Archeologický komplex „Kaleto“ v bulharské Mezdře byl otevřen v roce 2013 po částečné rekonstrukci a zachování pravěkého, starověkého i středověkého opevnění v projektu, který byl financován z prostředků EU v rámci Operačního programu regionálního rozvoje.

Dohledávání depotu

Jedna z mincí

Strom

Vykopávky

Roman Němec
Zdroje: bnt.bg, sofiaglobe.com, thedailycoin.org, archaeologyinbulgaria.com