Polští archeologové našli v Albánii přes dva tisíce let staré město

Polští archeologové našli v Albánii přes dva tisíce let staré město. Pevnost byla pravděpodobně zničená na začátku našeho letopočtu. Doposud byly ruiny považovány za přírodní útvary. Oblast nyní archeologický tým prohledává i za pomocí detektoru kovů. Věří, že mohou najít další kovové artefakty. Byly už nalezeny jednotlivé mince, které nyní zkoumají.

Ztracené město objevili nečekaně u města Skadar na severu Albánie. Podle odborníků se jedná o Bassaniu, o které psal římský historik Livius v souvislosti s bitvou římských vojsk s posledním králem Ilýrie, kterým byl Gentius. V květnu objevili archeologové část stěn domů a brány. „Defenzivní stavby postavili z dobře osazených obrovských kamenných bloků,“ uvedl archeolog Piotr Dyczek z univerzity ve Varšavě.

Brány do města s baštami byly propojeny masivními stěnami širokými tři metry. Jejich vnější části byly vyrobeny z tvarovaných kamenných bloků. Škvíry vyplnili malými kamínky a hlínou. Podle Dyczeka používali podobné metody obrany jako v helénistickém období, které bylo pevně spjato s postavou makedonského krále Alexandra Velikého. A datuje se od 4. do 1. století před naším letopočtem.

Archeologům se podařilo najít už i několik artefaktů. Například mince nebo fragmenty keramických nádob ze 4. až 1. století před naším letopočtem. To je jasný důkaz, že město fungovalo ve všech směrech až do římské invaze. Zatím ale archeologové k artefaktům nesdělili podrobnější informace, protože je teprve zkoumají.

Archeologové v poslední době pátrali i po historii dnešního města Skadar, u kterého archeologové našli ruiny. Také o něm existuje zmínka v římských dokumentech. „Zjišťovali jsme, zda mu předcházela nějaká osada nebo pevnost. Mnoho písemných záznamů totiž o historii tohoto albánského města neexistuje. Tak vlastně narazili i na ztracené město Bassania,“ popsal Dyczek.

Vědce překvapilo, že nově nalezené město bylo třikrát větší než Skadar. Mohutné kamenné zdi obklopovaly plochu o velikosti asi 20 hektarů. Zaniklo pravděpodobně v prvním století našeho letopočtu. Tedy do období vlády římského císaře Augusta. Ten je známý tím, že byl adoptován svým prastrýcem Gaiem Juliem Caesarem a po jeho zavraždění roku 44 před naším letopočtem a zahájil svoji politickou kariéru.

Zříceniny na kopci unikly pozornosti kvůli své specifické geologické struktuře, kterou tvoří konglomeráty a pískovce. „Velkou roli sehrála samozřejmě eroze. Zbytky kamenné konstrukce města, která vyčnívá ze země, proto vypadají spíše jako skála. To je i důvod, proč se pozůstatky ztraceného komplexu nepodařilo najít dříve,“ vysvětluje Dyczek.

Foto: http://scienceinpoland.pap.pl/