Potahová stezka tzv. královka

Kategorie: Hrady, hradiště a zaniklá místa

Rád bych navázal na mé předchozí články, které se tématicky dotýkají staré (ztracené) Vltavy a tak dnes přináším několik informací o potahové stezce, která byla vybudována okolo této řeky.

Již v 16.století se na popud krále Ferdinanda I.  začalo s pracemi na splavnění střední Vltavy od Českých Budějovic.  V korytě řeky došlo k odstranění nejnebezpečnějších balvanů z řečiště, k úpravě jezů a tak se díky  dokonalé splavnosti Vltavy počal plavit různý material pomocí lodí po řece.
 Jelikož nebylo možno dříve žádným způsobem lodě po skončení plavby vrátit zpět k začátku plavby, byli v cíli rozebrány a prodány na dřevo.

Aby se dražší a větší lodě mohly po vyložení nákladu vrátit a plout znovu, počali se v historii kolem Vltavy stavět jednoduché dřevěné ochozy, po nichž se pomocí koňských potahů táhly lodě zpět na horní úsek Vltavy.  Životnost těchto ochozů však byla díky každoročnímu tání ledů krátká a tak bylo nutné vybudovat podél břehů kvalitní  a stálou potahovou stezku.

Na začátku 19.století přišla firma Lanna z Českých Budějovic s projektem na kamennou potahovou stezku, počalo se s  odstřelem skal a začal se budovat kamenný násep  ke zpevnění břehů.
Tahání lodí se vybudováním kamenné potahové stezky stalo pohodlnější a hlavně spolehlivější.
Proč přišel s tímto projektem právě Vojtěch Lanna? Je to prosté.
Průmyslník Vojtěch Lanna byl největším stavitelem lodí na Vltavě, v roce 1833 se stal loďmistrem  a na Vltavě mu byly svěřeny veškeré regulační a udržovací práce.

Aby měla doprava po Vltavě nějaký řád, byla vybudována přehledná říční kilometráž. Do potahové stezky byly zabudovány ploché kameny s vytesanými čísly příslušící ke každému říčnímu kilometru. Číslování vycházelo od nultého kilometru v Českých Budějovicích k poslednímu říčnímu kilometru na soutoku Vltavy s Labem – řkm 246.
Příkladem uvedu několik původních říčních (Vltavských) kilometrů:

Týn n.Vltavou – řkm 36, Hladná – řkm 45,  Červená n.Vltavou (u železničního mostu) - řkm 62,2,  Orlík – řkm 85, Solenice – řkm 100,8 atd. V  50-tých letech byla Vltavská kilometráž z nějakého záhadného důvodu přečíslována protisměrně a tak je např. Týn nad  Vltavou - řkm 205, Hladná – řkm 196, Červená n. Vltavou – řkm 179 a Solenice - řkm 144.

Ačkoliv byla potahová stezka od r.1960 pod vodou, zůstala díky pečlivé a ryze poctivé práci tehdejších kameníků v původním, takřka neporušeném stavu. A tak se po více jak 50-ti letech můžeme projít po stavbě, která se započala stavět téměř před 200 lety.  Při procházce si pečlivý pozorovatel všimne různých zajímavostí jako jsou např. zabudovaná oka k uvázání vorů a šífů ale také je možno shlédnout předměty, které byly přímo spjaty s životem okolo řeky.

Zajímavým předmětem je například kámen, který se používal při praní v řece – viz.foto. Při ručním praní prádla v řece se prádlo otloukalo o vhodný kámen ležící přímo u vody. Stejný kámen používala většina pradlen a to z jednoduchého důvodu. Častým otloukáním prádla došlo k potřebnému opracování.

Závěrem

Stará Vltava se díky obrovskému letošnímu suchu místy vrátila do starého koryta a nechala nám nahlédnout do historie, kterou naše generace neměla již nikdy spatřit.

Jářku…, člověk míní - pán bůh mění. S pozdravem Roman

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Pěkné čtení 8-)

souhlas a navíc pěkný fotky ;-)

Je to moc krásná série článků. Pro nás kluky od Vltavy to má velký kouzlo :)

Děkuju všem.
Na další článek mám už v hlavě sesumírovanej text ale chybí jedno,dvě fota který sem kdysi neudělal. Tak musím znovu k vodě ale dostanu se až příští čtvrtek, tak se pokračování malinko zdrží.
Pro mě samotnýho je důležitý, aby články navazovaly tak, jak po vodě na sebe navazují jednotlivá zajímavá místa.
Dík Roman

Nádherně zpracovaný. Tahle serie,ktera věřím ještě neskončila, si zaslouží tištěnou podobu. Děkuji za příjemné čtení o Vltavě. Příjemné ochlazení uprostŕed dun Egypta.

Souhlas, moc pěkný článek a povedené fotky. :-)

Články velice pěkné a působivé, děkuji za ukázání míst, které při osobní návštěvě mají takřka magickou moc.
Držím palce při psaní dalších článků.

Toto je rozhodně zajímavá série článků. Pojednává o nevšedním tématu, je pěkně napsaná a doprovází ji působivé fotografie. Já osobně jsem rád, že si tu mohu přečíst i něco jiného, než "detektorista ve Velké Británii našel..." apod. Autorův komentář v diskusi navíc nemůže nikoho nechat na pochybách, že je pro věc opravdu zapálený a že ji chce dělat pořádně. Myslím, že až tahle série skončí, mohla by mít i svou dokumentární hodnotu. Vždyť kdy naposled někdo tyto objekty viděl a kdy bude příležitost spatřit je znovu... Takže, Romane, ať si voda vezme zpět objekty tvého zájmu co nejpozději a ty na své pouti po proudu královny našich řek dojdeš co nejdál :).

PS: V této části jsou podle mě faktografické údaje, kvůli kterým by bylo dobré mít tam uvedené zdroje. A taky je škoda, že fotografie nedoprovázejí informace, kde se místo, jež zachycují, nachází (kde leží ten kámen na praní, co je to za úsek nábřeží, kde jsou ty schody...).

Moc pěkné,než se tam dostanu,tak mám obavy že bude zase Orlík plnej a neuvidím nic ;-)

Krásně napsané.Nejsi náhodou potomek Karla Čáslavského?Už se těšíme na další.Poke :-)

wafen - pokračování bude. Tištěnou podobu všech příběhů se spoustou fotografií samozřejmě zvažuji,tedy pokud bych sehnal vydavatele. Díky
stavyp - jsem rád,že jsi místo z předchozího článku našel a mohl se sám přesvědčit o duchu místa.
eduard - ano,mohl jsem uvést místa jednotlivých předmětů. Ten kámen je dost těžký na to aby ho někdo odnesl k sobě na zahradu:-)) Polepším se.
Zblabun - Orlík mírně klesá a nevěřím,že se tento stav do jara změní.
Rád každému poskytnu GPS polohu,v případě zájmu jsem k dispozici na:Tokoznavijaky@seznam.cz

Poke - nevím o tom:-)

Hezky cteni :-)

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru