Potvrzeno, barbarští Gótové byli stejně zruční šperkaři, jako Římané

Nedávno publikovaná studie, která se zabývala průzkumem téměř 2 000 let starých hrobů u severopolské obce Weklice, potvrdila, že gótské šperkařské umění a metody zpracování kovů byly na stejné úrovni, jakou se vyznačovali římští šperkaři té doby.

Archeoložka Dr. Magdalena Natuniewicz-Sekułová z Archeologického a etnologického ústavu Polské akademie věd ve Varšavě zkoumala přes 3 500 artefaktů z kovů, jantaru, skla či organických materiálů nalezených v 600 hrobech východo-germánských Gótů a Gepidů z období mezi 1. až 4. století našeho letopočtu.

Analýza výběru odhalila, že vysoce ryzostní stříbro svou čistotou dalece překračovalo současné moderní standardy. Dnešní sterlingové stříbrné šperky obsahují 92,5 % stříbra (ryzost 925). Šperky z Weklic dosahují ryzosti 970 – 990, mají tedy až 99% obsah drahých kovů. Stejně vysoká ryzost byla zjištěna také u zlatých artefaktů: „Ukázalo se, že stříbrné ozdoby – spony, náramky a části oblečení byly vyrobeny z velmi kvalitního kovu, jehož čistota dokonce přesáhla složení dnes vyráběných šperků. Jsou to velmi čisté a velmi cenné slitiny,“ vysvětlovala Dr. Natuniewicz-Sekułová.

Čisté stříbro a zlato jsou velmi poddajné, příliš měkké materiály a díky tomu se špatně opracovávají. Proto je nutné k nim přimíchat další kovy, jako např. měď. Weklické artefakty byly zpracovávány náročnými postupy včetně zlacení a granulace či filigránskou technikou. Slitiny o tak vysoké čistotě by se dnes těmito postupy nezpracovávaly, protože práce s tak poddajným materiálem by byla velmi obtížná a časově náročná. Tehdejší umělci a šperkaři to přesto zvládali. „Tyto metody byly co do kvality podobné výrobkům z Římské říše. Máme tedy více důkazů, že národy žijící mimo Impérium byly nazývány jako „barbarské“ neprávem,“ dodala vedoucí archeoložka výzkumu.

Dosud na lokalitě nebyly nalezeny žádné nástroje a vybavení potřebné k rafinaci použitých kovů, což vedlo archeology ke spekulacím, že pruty drahých kovů byly do oblasti z Římské říše importovány navzdory v té době platnému přísnému zákazu. Pokud nebyly suroviny k dispozici, je také možné, že stříbro a jiné kovy byly získávány z mincí a dalších předmětů.

„Nelze vyloučit, že Gótové znali metody rafinace a kupelace (separace ušlechtilých kovů od běžných při vysoké teplotě),“ domnívá se doktorka Natuniewicz-Sekułová. „Tímto způsobem mohli být schopni „vyčistit“ stříbro získané z mincí, ale je to jen domněnka.“ Mincovní stříbro bývalo poměrně nízké kvality, v průměru s ryzostí kolem 800 – 850, takže pokud mince byly jejich zdrojem, museli být opravdu velmi zběhlí při rafinaci drahých kovů.

Roman Němec

Zdroje: thehistoryblog.com, heritagedaily.com, thefirstnews.com