Pražský Groš - mince mincí část 1

Vznik Mince

Historické pozadí je dobře známo. V srpnu 1278 L.P. zahyne Přemysl Otakar II na Moravském Poli. Českému království, které po celé 13. století procházelo kolonizací ( byla založena města a země zbohatla jako nikdy předtím ) nastaly krušné časy.
Poručníkem mladého krále Vaclava II., kterému bylo v době skonu jeho otce 7 let, se stal Ota Braniborský. Aby se poručník krále vyhnul další válce, dohodnul se s Vratislavským vévodou Jindřichem na dělbě kořisti. Země měla být spravována do doby Václavovi plnoletosti, ale ve své podstatě byla pouze drancována.
Česká aristokracie, usilujíci o návrat Václava II. do království, musela sáhnout hluboko do pokladen. Napoprvé vyplatila Otovi Braniborskému 15 tisíc hřiven stříbra. Mladý panovník však nebyl propuštěn. Ota začal požadovat dalších 20 tisíc hřiven. Takovou částku se však již ve vypleněné zemi nepodařilo shromáždit. Ota tak za pro propuštění mladičkého krále dostal do zástavy mnohá česká města.

Václav se navíc z braniborského zajetí vrátil ve velmi zuboženém psychickém i fyzickém stavu.

Obnova mince v království

Aby si čtenář dokázal představit problém mladého krále po jeho nástupu na trůn, je potřeba říci alespoň několik vět.

V době nástupu Václava II. na trůn, mince v Českém království razilo na 2 desítky mincoven. Mince navíc neustále několikrát do roka procházely "renovatio monetae", což v praxi znamenalo neustálé ochuzování obsahu stříbra v minci. Mince byly roztaveny a znovu a znovu naředěny. Tak se stalo, že obsah stříbra, hlavně v drobných penízcích, byl doslova mizivý. Mince pak platily pouze na území patřící do okruhu danné mincovny. Jejich vývoz za obchodem byl takřka nemožný, což samozřejmě doslova ničilo obchod.

Václav II. tak začal tím, že se v první řadě snažil sjednotit vnější obraz mince a také kvalitu kovu, z kterého byla mince raženy. Takovou mincí pravěpodobně byl střední Brakteát s figurou harpie, raženou z kvalitního stříbra Václavem II. do roku 1300.

Zásadní změny

Zásadní změna však nastala až s objevením stříbrných ložisek v Kutné Hoře. Zpráva o objevení "stříbrné hory" kdesi v Čechách se rozlétla Evropou. Prospektoři a podnikatelé v hornictví se snažili co nejdříve dostat k možnosti těžby. Dle zákona bylo veškeré bohatství pod zemí krále.

Aby jím ale Václav II. mohl disponovat, potřeboval zkušené těžaře. V tomto bodu se nějakým způsobem objeví na pražském královském dvoře skupina bankéřů z Florencie. Král, který se stával čím dál tím zkušenějším v politických a dvorských věcech, vezme Florenťany do svých služe a pod svou ochranu. Brzy na to následuje peněžní reforma podle francouzského vzoru.

Vznik groše

Velice rychle se rozvíjející Kutná Hora začala potřebovat nějaký Horní řád. Václav II. poměrně snadno využil toho, že se Jihlava odmítla rozdělit s Kutnou Horou o svůj zákoník, a vytvořil tak "Lus Regale Montanorum". Vzhledem k zaběhnuté praxi se v mnoha věcech tento zákon podobal starší Jihlavské verzi. Václavova však byla vypracovaná do naprostých detailů, na čemž měl zásadní zásluhu Gozzio z Orvietu, florentský právník, který jako jeden z mnoha vstoupil do Václavových služeb.

To podstatné co zákoník přinesl, se týkalo nakládání se surovou stříbrnou rudou. Vývoz a jakékoli nakládání se surovým stříbrem bylo zakázáno. Veškerý kov musel být odevzdán královské mincovně, kde byl vykoupen za předem stanovenou částku. Díky úpravě způsobu nakládání s vytěženým stříbrem, mohl Václav II. již snadněji uskutečnit druhou část reformy, která spočívala ve výhradním právu ražby mincí.

Aby získal kontrolu nad ražbou mincí a přitom dodržel staré smlouvy a práva, nechal převézt všechny dosavadní mincovny do Kutné Hory. Toto dobře opevněné místo se brzy začalo nazývat Vlašský dvůr.

Výtvarné ztvárnění nové mince bylo inspirováno takzvaným Tourským grošem, raženým Ludvíkem IX. . Minci, kterou byl Pražský groš inspirován, však naprosto překonal a ve velice krátké době Pražské groše ovládly měnové systémy v mnoha okolních zemích. Základním motivem nové mince se stal symbol královské koruny, obepnuté dvěma kružnicema s plnými opisy: "Wencezslavs Secundus " (Václav II. ) a " dei gratia rex boemie " z boží milosti král český. Na rubové straně je umístěn znak království českého, lev ve skoku. Zemský znak doplňuje zdánlivě nelogický opis "Grossi Pragenses", což lze přeložit jako "Tlustí Pražští" .

Konec 1. části