Raně středověký pektorál s mincemi z ryzího zlata

Unikátní zlatý náprsní šperk z 6. století v centru pozornosti díky nové odborné prezentaci, která odhaluje jeho původ i výjimečné zpracování. Patří k nejpozoruhodnějším šperkům raně byzantské éry.

Artefakt tvoří masivní trubkovitá zlatá obruč o průměru necelých 24 centimetrů, na kterou je v pravidelném sledu upevněno čtrnáct zlatých mincí různého stáří – od konce 4. až po 6. století. Nejmladší byly raženy v období Justiniána (527 – 565). jedná se o mince typu solidus a tremissis. V byzantské ekonomice byly vysoce ceněny. Jejich usazení v takto bohatém šperku ukazuje na mimořádnou ekonomickou sílu a společenské postavení majitele. Kompletní šperk má rozměry 23,9 × 21,9 × 1,6 cm, celkem váží 338 gramů.

Na zadní straně pektorálu je symbolické vyobrazení města Konstantinopole s křížem. Uprostřed je zlatý disk vytvořený jako záměrná imitace oficiální mince – pseudomedailon. Vespod byl původně zavěšen skutečný medailon císaře Theodosia I. Nyní je ve sbírce Smithsonova národního muzea asijského umění. Kombinace mincí, zlata a imperiální ikonografie ukazuje na úzké propojení se světem dvorských struktur a raně křesťanské symboliky.

Šperk se poprvé objevil na trhu se starožitnostmi koncem 19. století. Původně byl pořízen nebo objeven v Egyptě. V té době probíhal masívní obchod archeologickými artefakty a většina zlatých či cenných předmětů byla prodávána bez detailů o stratigrafii, kontextu či přesné lokaci. Ani texty, ikonografie nebo složení mincí nenaznačují nic konkrétního.

„Pektorál je jedním z nejpropracovanějších zlatých šperků, které se dochovaly z poloviny šestého století,“ řekla Stephanie Caruso, asistentka kurátora v Chicagském institutu umění. Musel patřit velice významné osobě – pravděpodobně z okruhu státní či vojenské elity. Metropolitní muzeum jej získalo roku 1917 prostřednictvím dárce, který jej zakoupil již jako artefakt bez jakýchkoli doplňujících údajů.

Styl, technologie a ikonografie jednoznačně ukazují na výrobu v Konstantinopoli, přestože byl šperk objeven v Egyptě. Do Egypta se dostal pravděpodobně jako dar nebo odměna vysoce postavené osobě, případně jako majetek byzantského úředníka či důstojníka, který zde působil. Mohlo jít také o depozit uložený v době nepokojů, zejména během perských a později arabských invazí.

Podle Metropolitního muzea umění podobné předměty vyjadřovaly bohatství, prestiž a často i blízkost k císařskému dvoru. Hmotnost téměř 340 gramů a mimořádná kvalita provedení potvrzují, že šperk nebyl určen pro běžné nošení, ale plnil reprezentativní nebo rituální roli. Mince zasazené do šperků zároveň sloužily jako amulety, které měly chránit nositele před neštěstím.

Zdroje: livescience.com, metmuseum.org

pektorál váží 338 gramů

detail pseudomedailonu uprostřed

zadní strana

detail mincí