S kladivem chtěli ukrást 18,5 kg zlatých římských mincí v hodnotě čtvrt miliardy korun

Za pokus ukrást zlatý římský poklad z muzea v Trevíru stanul před soudem osmadvacetiletý Nizozemec poté, co byl letos v květnu obviněn. Výměnou za nižší trest se muž přiznal a své dva spolupachatele nahlásil. V hledáčku lupičů bylo více 2 500 římských mincí v hodnotě přes 254 milionů korun.
Do Rýnského zemského muzea v Trevíru se v říjnu roku 2019 vloupali dva muži oknem z přistavěného lešení, zatímco venku hlídal třetí. Lupiči uvnitř kladivem rozmlátili masívní dveře, aby se dostali ke zlatým mincím pod ochranou vitríny z neprůstřelného skla. To však nebyli schopni rozbít a mince se jim ukrást nepodařilo. Po spuštění alarmu všichni tři uprchli, než dorazila policie.
Němečtí vyšetřovatelé mladého Holanďana vysledovali prostřednictvím DNA ze sportovní tašky, kterou neúspěšní zloději při útěku zapomněli v muzeu. Jako podezřelý byl vydán do Německa na konci roku 2020. Obžalovaný se po výsleších a drtivém důkazu s DNA přiznal, nicméně uvedl, že „operace“ v muzeu se aktivně neúčastnil, prý jen hlídal. Po dohodě mezi žalobci a obhájcem výměnou za nižší trestní sazbu označil další dva spolupachatele. Byl proto odsouzen k relativně mírnému trestu v rozmezí od 2,5 do 3,5 roku vezení. Zbývající zloději jsou dosud na útěku. 
Poklad 2 518 aureí byl objeven 9. září 1993, když při výstavbě nemocničního parkoviště vyhrabal bagr rozbitou bronzovou nádobu plnou hlíny a zlatých mincí. Zprávy o výjimečném nálezu se v okolí šířily obrovskou rychlostí a než stačili archeologové lokalitu řádně zabezoečit, vykopanou zeminu mezitím „prozkoumali“ hledači pokladů s detektory kovů. Později s ohledem na právní důsledky a potíže s prodejem část zlodějů vrátila ukradené římské mince zpět. Přesto odhadem asi 100 – 200 zlatých mincí dosud někde koluje. O jednom z lupičů je známo, že s nimi tu noc zaplatil svou útratu v místní hospodě...

Archeologové strávili celých 20 let dokumentací a katalogizací pokladu. Našli v něm mince ražené v průběhu více než jednoho století. Mince nesou portréty 27 císařů a dvanácti členů císařských rodin. V pokladu v Trevíru bylo nalezeno více než 80 dříve neznámých typů mincí, včetně ražby Didia Juliana, který vládl Římu tři měsíce (březen – červen 193) poté, co si doslova koupil trůn, když ho pretoriánská garda po vraždě Pertinaxe prodala nejvyšší nabídce.
Nejstarší mince pochází z doby vlády Nerona v letech 63 / 64 n. l., nejmladší z období Septimia Severa mezi roky 193 – 196 n. l. Vzhledem k datu nejmladší mince se archeologové domnívají, že poklad byl uložen v této době – zřejmě koncem občanské války, když bylo město roku 197 obklíčeno vojsky Clodia Albina anebo v obavách před germánskými nájezdníky. Trevír byl ve starověku hlavním městem provincie Gallia Belgica. S rostoucí prosperitou a politickým významem se město brzy ocitlo na seznamu častých germánských výpadů. Monumentální brána Porta Nigra a obranné zdi města byly vystavěny mezi roky 180 až 200 n. l. za vlády císaře Marka Aurelia.

Soubor 18,5 kg zlatých mincí v dané době představoval ekvivalent ročního platu 130 římských vojáků. Téměř jistě nešlo o poklad jednotlivce, ale zřejmě o část nějaké oficiální pokladnice. Dosud největší zlatý římský poklad představuje soubor 12 000 zlatých mincí, který je středobodem sbírky Rýnského zemského muzea v Trevíru. Ani jeden z pokladů v současné době není vystaven, muzeum pracuje na sofistikovanějším systému zabezpečení. 

Roman Němec

Zdroje: dw.com, thehistoryblog.com, nltimes.nl