Stradonice - dnes je to 140 let od nálezu pokladu

Kategorie: Nálezy a záchranné výzkumy v ČR a SR

Zlaté keltské mince, statér, třetina a osminy

Jsou nálezy, ze kterých se hledači zatají dech, ale jsou i takové, díky nimž řada hledačů začala vlastně hledat. A pak jsou nálezy, díky nimž se řada lidí rozhodla jít i studovat archeologii. Poklad, který se našel v roce 1877 na Stradonickém hradišti, je přesně ten, který dokázal vyvolat dobovou zlatou horečku a řadu lidí přiměl k tomu, že se o archeologii začali hlouběji zajímat.

Z dobového tisku...

Poklad nalezen. Na polích, zvaných "na Hradišti" u obce Stradonice u Křivoklátu nalezají chudí lidé velké množství kostí a kopají v poli dosti hluboko. Koluje již ode dávna pověst, že zde zakopány jsou velké poklady. Pověst byla pravdě tím podobnější, že na polích při orání nalezeny byly často rozličné stříbrné a zlaté peníze. Minulý čtvrtek hledal jistý dělník opět kosti a v hloubce asi 15 palců, nalezl železný rezavý hrnec. Rozbil ho motykou a z nádoby vyvalilo se množství zlatých penízů. Dělník vzkřikl hlasitě : "Bože, to je zlata !", načež ostatní dělníci & jich ženy ihned přiběhli, zlaté peníze sebrali a s nimi rychle utekli domů, kde je ukryli. Peníze byly kulaté aneb čtyřhranné, různé velikosti a opatřeny rozmanitými odznaky jako : meči, štíty, hlavami koní a draků atd. Ani na jednom není letopočet. Celkem bylo dosud asi 200 kusů vypátráno. Na polích dále nalezeny byly i rozličné jiné starožitnosti jako prsteny, jehlice, šípy, hroty atd. Dělníci bohužel prodali plné koše nalezených věcí starožitných židům za fatku.
 
Národní Listy č.214, pondělí 6.srpna 1877


Nalezené mince. V obci Stradonicich (okres křivoklátský) hledaji nyní lidé na polích zvaných "na Hradišti" kosti, jichž se zde nalézá hojnost. Na těchto polích byly často nalezené staré stříbrné a zlaté peníze, a mezi lidem udržuje se pověst, že zde zakopán  jest poklad. Dne 2. t. m. kopal dělník jeden na poli a tu v hloubce asi tří stop a přišel na hliněný hrnec. Když do něho uhodil, vy-sypalo se množství zlatých peněz, tak že dělník  vykřikl: "Bože, to je zlata!" Druzí dělníci na blízku kopající byli ihne také na místě a každý hleděl z peněz  ukořistiti, co mohl. Mnoho-li peněz zde bylo, nelze zjistiti, poněvadž někteří lidé ze strachu, že by museli peníze vrátiti, popí-rají, že by jaké měli. Dosud zjištěno jest, že v hrrnci bylo asi 170 mincí rozličného rázu. Na některých jsou zkřížované meče, na jiných kříž, koňské hlavy, drak a p., letopočet však nemají. Nález tento jest velmi jajímavý, a podotknouti dlužno, že na polích těchto nalézány bývají v hojnosti staré věci, jako prsteny, jehlice, šipy, kostky, částky zbroje a p.
 
Pokrok 6.8.1877


Staré mince. Zmínili jsme se již o nalezení zlatých mincí u Křivoklátu na polích zvaných “Hradiště”. 0 mincích těchto sděluje se: Všecky mine jsou lité a váží  každá asi 2 dukáty. Vydutá strana patrně svědčí o torn, že jsou lité, kdežto druhá  strana jest ražena. Na straně  lité  jest půlměsíc  s hvězdou, na druhé straně  jest vyražené  slunce. V místech těchto byly  již  dříve nalezeny mince menší a také  lité. Mince ty jsou  patrně  původem  keltického. R. 1861 našel numismatik dr. Vulpi z  Milána v Korutanech podobné  mince; a poslal je do všech světových  museí, zdaliž by se  zde podobné  mince nenacházely. Pouze petrobradske museum mělo  podobné  mince,  pochazející z doby kelticke.  Dle všeho jest “Hradiště” bývalé  pohřebiště  keltické  a věci zde nalezené  json pro archeology velmi zajímavé.
 
Pokrok 8.8.1877


Nalezené zlaté peníze. Na jednom poli u Hradiště v kraji rakovnickém našlo se před nedávnem velké množství starých zlatých peněz. Ve Vídni sestoupila se společnost, která již obrátila se s dotazem k představenstvu v Stradonicích, zdali by pole nebylo na prodej. Týž učinil ve věci té poptávku po kupcích z Prahy. V neděli podniklo tam více Pražanů výlet a přivezli si na památku kusy z nálezu.
 
Pražský deník , 14.srpna 1877


Poklad nalezen.  Zmínili jsme se, že před několika dny na vrchu "Hradišti" u Stradonic za Berounem nalezl dělník při kopání v poli veliký poklad. Od té doby jsou okolní vesnice milovníky starožitností téměř zaplaveny. Z přátelské strany dovídáme se tyto další podrobnosti : Paní Lehmannová, manželka obchodníka s uměleckými výrobky v Praze, jest horlivou sběratelkou starožitností. Sbírka její vyniká bohatostí a překvapí každého znaleckým svým uspořádáním. Jakmile se dozvěděla o starožitnostech na "Hradišti" nalezených, pospíšila paní Lehmannová, ihned na místo, aby alespoň některé kusy pro svoji sbírku získala. Shledala, že již četní agenti venkovany jak náleží zpracovali, tak že tito stali se velmi nedůvěřivými. Dále se dozvěděla, že na poli na "Hradišti" již mnoho roků vykopávají chudí lidé kosti, které pak prodávají do blízkých továren. Kostí nalézá se tam na polích velké množství, a poněvadž letos chudina velkou bídou jest stížena, hleděla si tohoto jediného výdělku svého, sbírajíc na polích kosti od rána do noci. Vykopáno jich nesmírně mnoho, aniž by si meškající tam právě dva čeští profesoři nálezů těchto blíže byli povšimli. Mohli snadno mnohé vzácné starožitnosti před záhubou zachrániti. Nalezené kosti byly jednoduše dváženy, prodány, do továren odveženy a na moučku rozemlety.

Tím spůsobem byla zajisté mnohá vzácná starožitnost zničena. Navštívivši pole na "Hradišti" paní Lehmannová pilně sbírala starožitnosti a vskutku podařilo se jí, zachrániti mnohou vzácnost, která jest dosud v Čechách unikum. Tak nalezla různé pilky, pilníky, dláta, nebozezy, nože a překrásné lžíce, vesměs z kostí shotovené a dobře zachovalé, skleněné, arabeskami ozdobené náušnice, náramky atd., velmi mnohé okrasy z jantaru, železný prsten, rozmanité náčiní železné, roště, hroty, šípy, podkovy atd., pak i některé bronzové okrasy, poslednější ovšem jen po různu. Co zvláštnost dlužno uvést i mnohé čtyřhranné kostky k hraní překrásně ozdobené, jichž bylo sice nalezeno veliké množství, které však z větší části byly co kosti prodány a tím zničeny. Dále získala pí. Lehmannová i mnohé vzácné jiné starožitnosti, jako poklopy k vásám, vesměs velmi jemně pracované, rozmanitá kolečka, vřetena, brusy, mlaty kamenné atd. Jednotlivé okrasy hrnců, džbánů atd. budí všeobecný obdiv, vynikajíce neobyčejně jemným provedením nástroji ovšem zcela primitivními. Celkem získala paní Lehmannová starožitností těchto přes šest set kusů, které jsou veřejně vystaveny. Mezi jinými nalezeny byly i dvě zcela zachovalé lebky se zuby rovněž úplně zachovalými a jako sníh bílými. Dělníci lebky však rozbili a kostI na hromadu naházeli.

Jakmile se Pražané dozvěděli o nalezeném pokladu, pospíchali na "Hradiště" a každý hleděl, aby alespoň jeden vzácný peníz mohl nazvati svým. Peníze tyto byly na jedné straně vypouklé a měli budˇ půl koňské hlavy, neb vycházející měsíc, duhu atd., a na druhé straně podkovu. Vážily vesměs 2 a půl dukátů. Paní Lehmannová přičinila se všemožně, aby alespoň jeden takový peníz získala, což se jí po dlouhém namáhání také podařilo za cenu 20 zl., jež nálezci, hrobníkovy, vyplatila. Hrobník jí dále vypravoval, že již od nepamětných dob koluje v okolí pověst, že na polích jsou uschovány veliké poklady. Také vlastní otec na smrtelném loži mu o tom vyprávěl a kladl na srdce, až mu bude zle, aby ssutiny v poli rozkopal, kde nalezne veliký poklad. Syn tak učinil. Kopal přes tři dny zcela pohodlně a když zbytek zdi v hloubce asi jednoho sáhu odstranil, nalezl veliký hrnek se zlatými penězi. Hrobník zůstal jako zkoprnělý a hlasitě začal volati, by mu lidé pomáhali.

Slyšíce to občané po kostích slídící, sběhli se kde kdo byl a sbírali peníze. Sám jich nasbíral plný klobouk. Obávaje se, aby mu nebyly ukradeny, zahrabal je na hřbitově. Odtud je odnesl do kostela a uschoval za oltářem. I zde nebyl mu poklad jistý, poněvadž již druhého dne přicházeli k němu zejména židé, kteří vyhrožovali, že úřad mu peníze zabaví a jej zatkne. Nabízeli mu sice odměnu, on však bál se peníze doma prodati. Sebrav je, odjel s nimi do Prahy, kdež je peněžníkům rozprodal, obdržev za kus 15 až 18 zl. Chudý hrobník odnášel domů přes 6000 zl., byl však strachem stále rozčilen, obávaje se, že bude zatčen! Spatřiv v nádraží berounském četníky, nemyslel jinak, nežli že ho už zatýkají. Opatrně jim vyklouzl a seč mohl, pospíchal domů. Na stole nalezl obsílku od starosty. Šel k němu a hodiv mu sedm kusů zlatníků, utekl. Starosta však druhého dne jej navštívil, vrátil mu zlaťáky a pravil, že je chtěl pouze viděti. Mezi tamějšími občany koluje již od pradávných dob pověst, že u zdi nalézá se klenutí, v jehož středu jest zřízena zlatá kachna v životní velikosti s 12 zlatými vejci , dále ve vedlejším výklenku zlaté tele atd. a veškerý tento poklad že nalezne ten, kdo přijde poprvé na zlaťáky v předsíni. Samo sebou se rozumí, že venkované shání se nyní tím usilovněji po uschovaných pokladech.
 
Národní Listy č.219, 11. srpna 1877


Nalezený poklad. Ku předešlé zprávě naší o nalezeném pokladu na Hradišti u Stradonic (za Berounem) dodáváme, že se několik podnikatelů vídeňských obrátilo těchto dnů na tamnějšího starostu se žádostí, aby hleděl pozemek, na němž poklad a starožitnosti byly nalezeny, jakož i sousední pozemky za slušnou cenu pro ně zakoupiti. Starosta nedával žádnou odpovědˇ, načež družstvo dotazovalo se telegraficky, ovšem bez výsledku, poněvadž vyjednává starosta již s několika přáteli českých starožitností, aby zajímavé toto pole sami zakoupili. Výsledek není zatím znám. Hradiště jest nyní stále četnými přáteli starožitností hojně navštěvováno a nalezené kusy prodávají se za slušnou cenu. Venkované ovšem pozdě toho litují, že tamnější starožitnosti, kosti atd. prodávali dříve tak levně zejména židovským obchodníkům, a hledí zpeněžiti rozličné zbytky nástrojů, z kostí shotovených neb střepy z popelnic atd.

Veliká poptávka jest zejména po starých penězích, za kteréž se již platí po 40 až 60 zl. V neděli odebralo se na Hradiště mnoho Pražanův, z nichž každý snažil se aspoň jednoho zlaťáka se dopíditi. Po delším vyptávání a prosbách prodala jich jedna rodina tajně a mezi čtyřma očima 60 kusů. Známá sběratelka starožitností pí. Lehmannová, zakoupila na Hradišti opět mnoho vzácných kusů, které budou nemalou okrasou sbírky její. Kromě jiných získala i dobře zachovalou, velmi starou lebku, která byla šest stop hluboko v hrobě nalezena. Jest svrchovaný čas, aby povolaní znalcové Hradiště důkladně prozkoumali a zejména pro naše museum zachránili, co vůbec ještě zachrániti se dá.
 
Národní Listy č. 222, úterý 14. srpna 1877


 Nalezený poklad. Obec Stradonice u Berouna stala se následkem nalezeného šikého pokladu pověstnou nejen v Čechách, nýbrž v cizozemsku. Vrch zvaný Hradiště jest bez ustání přečetnými cizinci a přáteli starožitností vštěpován a v okolí potloukají se agenti, kteří každou starožitnost hned za hotové zakupují. Na polích, zvaných pod křížem a zejmena na pozemcích p. Malečka, byly zlaté peníze již před mnoha roky nalezeny, nikdo si však toho blíže nepovšiml. Jest dokázáno, že oráč  p. Malečka přivezl pluh z rozmoklého pole domů a na kolečkách byly druhého dne v blátě nalezeny dva zlaté peníze. Na polích, které jsou dosud pradávnými a poněkud ještě zachovalými baštami opatřené, nalezeno bylo při orání veliké množství kostí. Nikdo si toho dřive nepovšiml, až teprve veliká nouze následkem zastavení prací v hutích dohnala chudé obyvatele k tomu, že hledali kosti, které prodávali do okolních cukrovarů. Kostí jest na polích úžasné množství, objevují se však pouze jen v jisté šířce a v odměřené délce. Má se všeobecně za to, že zde bylo pohanské pohřebiště a soudíce dle nalezených zlatých peněz a všelikých okras, bylo to pohřebiště z doby keltické.

Peníze zlaté uznali znalci rozhodně za pocházející z doby keltické a udávají stáří jejich na více než tisíc roků. Zlatých peněz bylo nalezeno dosud celkem jen šest druhů. Nejvíce nalezeno peněz velikých jako krejcar; 210 takových kusů koupil zdejší peněžník p. M. na uhelném trhu. Vzácnější jsou ostatní druhy zlatých peněz. Mají rozmanité okrasy, jako duhu, hlavy koňské a měsíc s hvězdami atd. Peněz těchto bylo málo nalezeno. Jsou také jako krejcar velké a šťastní nálezci prodávají je až po 50 zl. a dráže a i za tuto cenu neradi. V posledních dnech nalezeny byly i četné jiné zlaté peníze veliké asi jako čočka. Na jedné straně slunce a papršíky, na druhé hlava koňská. Velmi četné poptávky docházejí nyní  starostu v Stradonicích z cizozemska od znalců. Prosí ho, aby hleděl starožitnosti zachrániti a pro ně za každou cenu zakoupiti. Obyvatelé z okolních obcí kopají nyní nepřetržitě a práce se jim v krušných dobách nynějších dosti vyplácí.

O vzácném nálezu stradonickém dosud nepronesl nikdo z našich archeologů znalecký svůj úsudek. Nejvíce budí interes navštěvovatele kuželovitý pahrbek, který byl dle úsudku každého, kdo Hradiště navštívil, zhotoven rukou lidskou. Má se všeobecně za to, že jest to hrobka pohlavárů zde pohřbených a bylo by žádoucno, aby alespoň kužel tento byl náležitě prozkoumán. Pověsť velmi rozšířená v celém okolí dí, že  v pahrbku tomto jest zlatá kachna s 12 vejci a zlaté tele. Ve Vídni sestoupila se již zvláštní společnost, která chce pozemek pod křížem a dále sousední od p. Malečka zakoupiti; pan Maleček však co rozhodný národovec cizinci pole ani za sebě větší cenu neprodá. Jak se dovídáme, odebralo se včera několik pražských občanů do Hradiště, kteří hodlají pole zakoupiti a starožitnosti v zemi které, nalezeny byly již zachovati. Známá sběratelka starožitností paní Lehmannová zakoupila pravzácnou starožitnost z nálezů hradišťských. Jest to z ryzého zlata zhotovený lipový list, asi půl druhého palce dlouhý a překrásně provedený. Dále zakoupila dobře zachovalou sobí hlavu, bronzové rozmanité náramky, krásně zpracované železné klíče, kliky, sponky, držátka a ucha od kruhů, překrásných z kosti zhotovený a dobře zachovalý hřeben a veliké množství vzácných jiných starožitností.
 
Národní Listy č. 222, úterý 21. srpna 1877


Nalezené starožitnosti. Zprávy naše o starožitnostech na vrchu Hradišti doplňujeme následovně: Vrch hradiště jest od Berouna asi půl druhé hodiny cesty vzdálený. Na severní části naproti obci Nová Huť jest nejpříkřejší a táhne se odtud téměř v pravidelném polokruhu k západu. Směrem od východu od obce Stradonice, jakož i k jihu jest Hradiště mnohými kuželovými pahrbky a dosti příkrými návršími od ostatních vrchů odděleno. Na úpatí jest Hradiště dosti rovná pláň a nelze tudíž se diviti, že strategové v pradávných, snad již předhistorických dobách uznali místo toto za velmi důležité k obraně, že je náležitě opevnili. Důkazem toho jsou dosud z větší části ještě zachovalé bašty naproti Nové Huti na příkrém návrší v polokruhu vystavené.

Celkem jest zachovalých bašt těchto pět. Dle starodávných zbraní a spůsobu válčení, musily bašty tyto alespoň z této strany býti zcela nedobytné. Planina na návrší samém na Hradišti proryta jest četnými malými návršími a celou prostoru lze pěšky obejíti za hodinu. Půda jest nejvíce kamenitá, a jen asi třetina jest dosti úrodná a ornice sahá místy až sáh hluboko. Vykopané starožitnosti náležejí dosud k nejpamátnějším, které v Čechách kdy jindy byly nalezeny. Jest jich v pravdě úžasné množství. Starožitnosti vykopávají se zde jen jaksi „ve velkém“. Mnozí znalci mají za to, že Hradiště bylo od některého nepřátelského kmene po delším obléhání útokem vzato, obyvatelé zavražděni a Hradiště se zemí srovnáno a ze základů sbořeno. Jinak nelze sobě pomysliti to ohromné množství nalezených nástrojů, nářadí, okras atd. Na nejzasším hornatém severním výstupku na temenu příkrého vrchu nalezeno bylo úžasné množství nejrozmanitějších věcí. V délce asi dvaceti a v šířce dvou až tří sáhů každým kopnutím do zemi byla nějaká starožitnost vynešena. Nejtučnější ornice, bezpochyby buď navežená neb postupem času sama se utvořivší, jest asi tři čtvrtě sáhu hluboká, v níž marně pídíme se po sebemenším kaménku, kdežto okolí ve značné vzdálenosti jest kameny poseto. Pod ornicí nalezá se asi půl sáhu vysoká vrstva popele a pod ním půda, která nese známky, že na ní zapalovány byly ku poctě bohům žertvy. Jest dosud červená a tvrdá.

Pisatel zprávy této žádal dělníka, aby vrstvu tuto prokopal. Dělník tak učinil a přišel v hloubce asi půl lokte na skálu. V hořejší i v dolejší popelné vrstvě nalezeny byly nejpamátnější dosud starožitnosti v pravdě v úžasném množství. V popeli samém nalezeny byly kusy uhlí, z nichž jeden byl jako pěst veliký, žel, že ho dělník ve svém domnění, že jest bezcenný, zahodil. Nalezeny byly zde zejména koštěné jehly, dláta, lžíce, nože, hřebeny, pilky a rozmanité jiné špičaté a broušené nástroje, jejichž účel nyní vysvětliti již nemožno. Věcí těchto bylo zde nalezeno mnoho centů a prodáno do okolních cukrovarů cent po 80 kr., kde byly zničeny. V popelní vrstvě nalezeno bylo i velké množství věcí bronzových jako jehlice, sponky řetízky a jiné nejrozmanitější okrasy, vesměs dobře zachovalé a nemalou cenu archeologickou representující. Dále bylo zde nalezeno neobyčejné množství kostí zvířecích, jichž nejméně dvě stě centů odtud bylo odveženo. Zde neb onde přišli hledající i na střepiny rozličných hliněných druhů nádob, které byly překrásnými okrasami opatřeny a rozmanitými podobiznami zvířat neb lidských hlav ozdobeny.

Žel, že až dosud ani jediná nádoba přese všecku opatrnost nebyla celá vydobyta. Nápadné jest dále veliké množství nalezených brusů, druhu a velikosti rozdílných, které jsou vesměs zhotoveny z kamene, který v celém okolí se nevyskytuje. Taktéž byly nalezeny i kameny, jimiž bylo obilí drceno a mleto. Kameny tyto byli velmi zachovalé a čtyřhrannou dírou opatřené, do níž bezpochyby se vrazil klín a obapolným otáčením bylo obilí drceno. Dělník jeden nalezl i kamennou plotnu v dálce dvou a v šířce jednoho lokte. Byla velmi jemně hlazena. K jakému účeli sloužila, dosud se neví. Vyhrabal také i několik kamenných mlatů, kladívek atd. a mnoho kulatých kamenů, které alespoň v blízkém okolí marně bychom hledali a které sloužily bezpochyby ku prakům. Nejznamenitější, co zde bylo dosud nalezeno, jest bez odporu forma k lití zlatých penězů. Jest to kámen asi jako pěst veliký, v jehož prohlubené části nalezá se vydlabané slunce s paprsky. Do formy této bylo roztavené zlato vlito a do druhé části byl půlměsíc uměle rukou vryt, což dokazuje nejlépe ta okolnost, že půlměsíc jest u každého peníze jiný, kdežto slunce jest u všech stejné. Kromě této byl vyhrabán i jiný kámen, v němž vyražena byla forma pro list lipový. Obě formy byly dosud pozůstatky zlaté litiny obaleny. V nejvyšší totiž nejsvrchnější vrstvě, nalezeny byly i rozmanité věci železné, které pocházejí rozhodně již z doby novější. K nejvzácnějším starožitnostem dlužno počítati dále nalezené čtyři zlaté prsteny, ovšem zcela primitivné.

V jednom prstenu jest zasazen ametyst, prsten jest tak veliký, že souditi lze z něho na malé obry, které před tisíci lety objaly českou vlast. Vážiť přes deset dukátů. Dva prsteny jsou bronzové a práce na nich jest v pravdě umělecká. Nejvíce nápadné jest ohromné množství jantaru, který po celém Hradišti jest roztroušen. Jantar nelze nikde v Čechách nalézti a musil sem býti proto z krajin baltických přivezen. Neméně zajímavé jsou i rozličné pokličky na hrnce, zhotovené z pálené hlíny rozmanitými znameními a okrasami opatřené, které rozluštiti dosud nikomu se nezdařilo. Ze stříbra bylo nalezeno jen několik peněz a bůžek, asi čtvrt lokte dlouhý, jejž koupil neznámý obchodník vídeňský. Větší část nalezených zlatých peněz byla zachráněna a nalezá se v rukou znalců, kteří je dovedou náležitě oceniti. Pouze dosud neví se, kdo koupil zlatý náramek, který vážil přes padesát dukátů, největší to znamenitost, která na Hradišti byla vykopána. Náramek zmizel beze stopy, což lze vším právem litovati. Zmíniti se musíme i o několika zcela zachovaných lebkách lidských i zvířecích na Hradišti nalezených, o velkém množství parohů, zubů a kostí. V Čechách nikde nebylo dosud takové množství starožitností nalezeno jako na Hradišti, a bylo by žádoucno, aby vrchu tomuto věnována byla větší pozornost kompetentnějších kruhů, nežli dosud. Starožitnosti tyto pocházejí alespoň z větší části z doby keltické.
 
Národní Listy, neděle 26. Srpna 1877


140 let od nálezu

Tyto zprávy, které se od 6. srpna začaly objevovat v denním tisku, stály na začátku proslulosti Stradonic. První nálezy se ale začaly objevovat již dříve a první zprávu tak máme z deníku Eugena Černína z Chudenic z roku 1818. Tehdy se ale ještě o nich mluví jako o římských starožitnostech. Již před objevením pokladu tak bylo hradiště známým místem mezi sběrateli starožitností.  Profesor Jan Vocel v roce 1851 našel na Stradonickém vrchu Hradiště stopy rozsáhlých valů. Psal také o zlatých duhovkách, poprvé správně jako o keltských mincích.
 
Následující léta ale přišla s objevy dalších pravěkých hradišť v Čechách. Na Stradonicích se prozatím nic zvláštního nedělo. Nezměnily na tom nic ani první vykopávky, prováděné na zdejších terasových polích asi roku 1852 hutním správcem Karlem Feistmantlem ze Staré Huti (Hýskova) a získávající nepochybně laténské předměty – kromě jiného první z celé řady později odtud známých kostěných hracích kostek s rytými kroužky-oky na bocích.
 
Zhoršující se hospodářská situace ale donutila nezaměstnané dělníky z okolních hutí vykopávat na Hradišti staré zvířecí kosti. Ty prodávali cukrovarům na spodium nebo k výrobě kostní moučky. Při kopání nacházeli řadu starožitností, které se dostávaly k regionálnímu sběrateli Dr. E.Š. Bergerovi.  Nic mimořádného se ale nedělo. To se ale změnilo 2. srpna 1877. Neobyčejný nález zlatého pokladu nejméně 200 (ale zřejmě ještě více) keltských mincí, původně snad v nějakém koženém obalu (nikoli v „železném hrnci“), který učinil kopáč kostí Liborius Lebr ze Stradonic na severním svahu Hradiště na místě, jemuž se pak začalo říkat „dukátové pole“, vzbudil pochopitelně zájem, který zakrátko přerostl do nevídaných rozměrů. Podle dobových svědectví kopalo denně na návrší až 300 lidí – domácí z okolních obcí, výletníci z Prahy, sběratelé či obchodníci se starožitnostmi z domova i z okolní ciziny a jimi najatí kopáči, na některých místech prý až do hloubky asi 6 metrů.
 
Atmosféru této české „zlaté horečky“ zachytil pražský archeologický sběratel W. Osborne: „Když jsem navštívil Hradiště asi tři týdny po velkém nálezu, skýtala tamější pole zvláštní pohled. … Všude bylo vidět lidi pilně kopající díry do země, někdy tak hluboké, že stěží bylo ještě vidět hlavu kopáče. Hned tu, hned tam se zarývala motyka do země a každý sledoval svého souseda podezřívavým, žádostivým pohledem, zda si snad nevybral příhodnější místo ke kopání.“ Ale další nálezy mincí se v podstatě omezily na jednotlivé kusy, kořist představovaly tedy jednak hojné zvířecí kosti, jednak rozmanité archeologické předměty z bronzu, železa, keramiky, skla či kosti, skupované sběrateli a obchodníky. Odhaduje se, že souhrnný počet nálezů této ničivé kampaně činil kolem 100 000 kusů. Ve starožitnických kruzích střední Evropy se rychle roznesla zpráva, že Stradonice jsou největším archeologickým objevem tohoto regionu od poloviny století, od objevů u rakouského Hallstattu a v „nákolních osadách“ na březích švýcarských jezer. „Nález, jemuž rovného u nás dosud není“, jak psaly Památky archeologické.
 
Jak je napsáno o odstavec výše, 2. srpna to bude 140 let od památného nálezu. Pokud byste se chtěli dozvědět více, doporučuji CD Hradiště u Stradonic, které vydal Petr Havlínek. U příležitosti nálezu jsem se rozhodli vydat památeční tričko "140 let od nálezu". Tričko si můžete objednat zde. Objednávky vyřídíme do 20. srpna (40ks), pak bude tričko staženo z prodeje. Původně ho Petr vytvořil pouze pro úzký okruh fanoušků J.L. Píče, ale nakonec jsme se rozhodli, že ho nabídneme všem, co tuhle část naší historie mají rádi stejně jako my.:-)
 
Děkuji Petrovi za poskytnutí všech materiálů a také za možnost publikovat části předmluvy z CD Stradonice
Pomník v místě nálezu pokladu zlatých mincí umístěný ke 130. výročí nálezu. I když jsem se tak trochu motal u příprav (dost se to řešilo v hospodě :-)) nakonec jsem se bohužel akce nezůčastnil. Dodnes mě to mrzí.
 
Občas se ale zajdeme podívat zda je pomníček v pořádku. Také se párkrát čístila duhovka.:-)
 
Kresba původního pomníku, který zde byl umístěný v roce 1977 ke stému výročí nálezu.  Původní pomník zhotovil Stradonický občan Petr Schnaider. Bohužel za záhadných okolností zmizel.
 
Pamětní tričko Stradonice 1877-2017. Tričko bude vydáno pouze v omezeném počtu s možností objednávky do 20. srpna. Předobjednávku si můžete udělat zde: Tričko Stradonice 1877-2017
.

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

teď akorát v radiu říkají že na jihu Fr našli něco jako malé Pompeje

Jj,taky jsem slyšel..

Tričko pěkný... :-)

To musela být aspoň rabovačka! :-O :-D :-D

Zajímalo by mne kolik z tehdá nalezených mincí se dochovalo dodnes. Ale to se asi už nikdo nikdy nedoví...... :-(

To Cobra: hrstka ve Vídni a snad jedna je zaručeně z toho pokladu i NM. Tedy, doufám, že si to dobře pamatuji, když mi to Jirka říkal. ;-)

To Mysak: těch prvních ;-)

Mysak:
U nás na konci 19. století těžili kosti v nedalekém lese pro místní cukrovar. Vyrábělo se z toho živočišné uhlí na čištění cukru. Až jednou si nějaký vzdělanější člověk všiml, že jsou lidské, tak to zakázali. Později se přišlo na to, že šlo o hřbitov u kostela jedné zaniklé středověké vesnice. Mňamka :-D
Co se týče Keltů, tak se tady hodně rozrušovaly hroby při těžbě hlíny v cihelnách. U některých náramků je poznámka, že byly poškozeny dělníky, když v peci zkoušeli jestli nejde o zlato. :-O :-D

To Kombajn: tak to by bylo dobré se asi spojit s místními archeology. Ono, to mužou být strašně důležité nálezy. :-)

Hezký článek, triko taky pěkný, akorát teda Fruit of the Loom nemám moc rád, už od nich mám jedno jiné triko, ta jejich látka je taková divně kousavá. ;-)

To Feek: tak to nevím, asi tacudek používá víc aviváže :-)

:-D To je možný.

A jak to vypadá na poli teď?
Hledá se jsou akce?nebo se lítá v noci?

Prosim, jaka je presnejsi poloha toho kamene? Ja ho hledal, ale nenasel :-(

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru