Středověká medicína i s recepty bude digitalizována a všem volně přístupná

Kategorie: Návody na hledání

Jak středověcí lékaři využívali holubí výkaly, liščí plíce či úhoří tuk? To i mnohé další se budete moci dozvědět díky novému projektu Cambridgeské Univerzity, která odstartovala digitalizaci a konzervaci 180 středověkých lékařských rukopisů ze sbírek jejích knihoven. Přes internet komukoli dostupných bude více než 8 000 lékařských receptů. Skeny rukopisů ve vysokém rozlišení doplní přepisy textů s možnostmi vyhledávání klíčových slov a podrobnými popisy historického kontextu.

Digitalizovány budou alchymistická pojednání, devocionální a liturgické či literární i právnické knihy a samozřejmě lékařské texty, včetně detailního složení a postupů výroby domácích léků. Texty jsou psány v latině, francouzštině a středověké angličtině. Většina pochází ze 14. až 15. století, nejstarší rukopis je starý 1 000 let. Některé rukopisy jsou bohatě vybarvené, obsahují propracované diagramy lidského těla. V jednom takovém je popisována např. rozmanitost barev, vůně a chuti moči ve vztahu ke zdraví.

Recepty jsou tvořeny seznamy surovin a návodů na jejich přípravu. Většina vychází ze známých bylinek, některé však zapojují živočišné složky. Kupříkladu jeden z receptů na léčbu dny zahrnuje nacpání štěněte hlemýždi a šalvějí, následné opékání nad ohněm. Zachycený vytavený tuk se má použít k výrobě masti. Jiný recept požaduje nasolit sovu a péct ji tak dlouho, dokud nepůjde rozemlít na prášek. Ten pak smíchat s kančím tukem, aby vznikla léčivá mast. K léčbě šedého zákalu měl být využit zaječí žlučník, smíchán s trochu medu po tři noci před usnutím mazán pírkem do očí.

Texty lékařských receptů z Cambridge tvoří jednu z největších sbírek středověkých lékařských písemností. Často je využívají učenci, avšak jen malé procento zájemců mělo příležitost knihy prozkoumat osobně. Mnohé jsou příliš křehké, aby mohly být volně přístupné. Potřebují akutní nouzovou konzervaci, než budou vůbec digitalizovány.

Přepisy zajistí vyhledávání klíčových slov, průzkumy léčby konkrétních onemocnění nebo kvantitativní analýzy jednotlivých složek či přípravných technik. Digitalizace umožní sledovat recepty v jejich původním prostředí a kontextu: Kde byly na stránce umístěny, jak byly prezentovány a zda byly přidány různými autory v různých časových obdobích. Digitalizace zaručí trvalý přístup k materiálům i pro budoucí generace výzkumníků.

Rukopisy se zmiňují o příšerných nemocech a zraněních, které postihovaly středověké lidi. Také o každodenních starostech, které se týkají i dnešní společnosti: „Tyto recepty jsou připomínkou bolesti a prekérnosti středověkého života: před antibiotiky, před antiseptiky a před analgetiky, jak je všechny známe dnes,“ řekl vedoucí projektu Dr. James Freeman a dodal: „Za každým receptem, jakkoli vzdáleným, se skrývá lidský příběh: zkušenosti s nemocí a bolestí, ale také touha žít a být zdravý.“

Specialista na rukopisy považuje za jedny z nejpůsobivějších „léky, které vypovídají o nadějích nebo tragických zklamáních středověkých lidí. Např. recept, jak přimět muže a ženu, aby měli děti, jak zjistit, zda těhotná žena nosí chlapce nebo dívku a jak porodit zemřelé dítě v lůně“.

„Všechny skeny vytvořené oddělením digitálního obsahu knihovny spolu s podrobnými popisy a přepisy vytvořenými katalogizátory projektu budou zveřejněny v Cambridge Digital Library. Zpřístupníme je komukoli a kdekoli na světě s připojením k internetu, “ dodal závěrem doktor Freeman.

Roman Němec

Zdroje: cam.ac.uk, theguardian.com


Baňkování


Diagram lidského těla z 16. století zobrazující místa pro pouštění žilou


Kresby baněk s močí


Popis a obrázek pouštění žilou


Vysoké rozlišení diagram lidského těla z 16. století zobrazující místa pro pouštění žilou

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Třeba jak tchyni pustit zilou? 😅

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru