Technické principy detektorů kovů

Kategorie: Detektory kovů - Recenze a Testy , Návody na hledání

V současnosti se používají celkem čtyři základní principy funkce detektorů kovů. Jednotlivé principy mají mezi sebou celou řadu výhod a nevýhod. Zejména v hloubce dosahu, schopnosti detekce malých předmětů, možností rozlišení druhů detekovaných kovů a způsobem použití.

1) BFO detektory ( Beat Frequency Oscillator )

Hlavní princip tohoto detektoru se skládá ze dvou oscilátorů, z nichž jeden slouží jako referenční a druhý oscilátor (LC) je tvořen hledací sondou, aby se uplatnila změna indukčnosti cívky. Oba oscilátory kmitají v klidovém stavu na blízkém kmitočtu, přičemž přiblížení kovového předmětu se oscilátor tvořený hledací cívkou rozladí a vznikne frekvenční změna oproti referenčnímu oscilátoru,
který kmitá stále na stejné frekvenci. Jedná se o nejjednodušší způsob detekce kovů. Hlavní nevýhody tohoto zapojení jsou ve velmi slabé citlivosti, zejména u menších kovových předmětů a velké teplotní závislosti oscilátorů. Jedná se o zastaralé zapojení, které se dnes již nepoužívá. Detektor ke svojí obsluze vyžaduje určité zkušenosti, zejména citlivý sluch schopný poznat i malou změnu frekvence.

2) Pulzně indukční detektor

Tento detektor na rozdíl od ostatních detektorů nepracuje na principu buzení cívky oscilátorem, nýbrž hledací cívku budí velmi krátkými stejnosměrnými pulzy. Hledací sonda může být tvořena jednou nebo dvěma cívkami, z nichž při zapojení se jednou cívkou, cívka pracuje zároveň jako vysílač i přijímač. U zapojení s dvěma cívkami plní každá z cívek jednu funkci. Nejprve je cívka v
režimu vysílače, kdy se do ní pustí velmi krátký stejnosměrný impuls. Poté se cívka přepne do režimu přijímače, kde se zkoumá doba přechodového děje na cívce. V případě, že se v elektromagnetickém poli cívky nevyskytuje kov, je doba odezvy cívky velmi krátká. V případě jestliže se v elektromagnetickém poli kov nachází, je doba odezvy cívky delší. Toto vyhodnocovací jednotka vyhodnotí jako přítomnost kovu. Celý děj se periodicky opakuje zhruba 5 000 x za vteřinu. Hlavní výhodou tohoto detektoru je schopnost detekovat předměty ve větší hloubce. Odolnost vůči rušení schopnost detekovat předměty v náročných půdních podmínkách jako např. ve vysoce mineralizované půdě a slanou vodou nasáklých mořských pláží.
Nevýhody: špatně proveditelné rozlišování kovů, detektory pracují výhradně v pohybovém režimu.


Příklad PI detektoru GPX 5000, u kterého lze i diskriminovat železné předměty

3)Indukčně balanční detektor (VLF detektory)

Tento detektor jsem se rozhodl postavit ve své práci hlavně z důvodu dobrého rozlišení kovů a kvůli výbornému dosahu. Jedná se dnes o nejpoužívanější systém detekce kovů. Tento systém detekce kovu se vyznačuje vysokou stabilitou a díky dobrému rozlišení kovů se nejvíce hodí pro využití v našich podmínkách. Detektor pracuje za pomocí dvou cívek, z nichž jedna je vysílací a druhá přijímací, které jsou vzájemně kompenzovány, tak že mají nulovou indukčnost. Vysílací
cívka je součástí jednoduchého oscilátoru, který produkuje sinusový signál o co možná největší amplitudě. Přijímací cívka je s vysílací cívkou vyvážena přesně tak, že cívky mají vůči sobě nulovou indukčnost, tudíž na přijímací cívce není v klidovém stavu žádné indukované napětí. Přítomností kovu v elektromagnetickém poli cívek se rovnováha (balance) poruší a detektor tuto změnu vyhodnotí jako signál. Podle posunu fáze na přijímací cívce lze přibližně určit i druh detekovaného kovu. Tyto detektory mají vysokou citlivost i na velmi drobné předměty a velice přesné rozlišení kovů s možností detekce vybranných kovových předmětů. Nevýhodou je velice složité vzájemné nastavení soustavy cívek, tak aby bylo mechanicky a teplotně odolné. Vyhotovená cívka je velmi mechanicky náchylná na nárazy. Jakákoliv deformace vynutí jedné z cívek má za následek porušení jejich vzájemné rovnováhy a tím rozkompenzování cívky, který má negativní vliv na
dosah a celkovou funkci detektoru. Dosah detektoru je velice závislý na přesném vyvážení soustavy cívek.
Proto je výroba cívek relativně komplikovaný proces s velým podílem manuální práce, což se promítne i na ceně nových sond. U levnějších detektorů pak nová sonda dělá i klidně 1/2 ceny přístroje.


Detektor Time Ranger Pro co by příklad pokročilích VLF detektorů současnosti

4)Multifrekvenční detektory kovů.

Velký rozmach mikroprocesorů a pokrok  digitální technologie ve zpracování signálů  dal vzniknout nové samostatné skupině spadající pod klasické  VLF detektory jako jejich nejmladší vývojový stupěň a to multifrekvenční detektory. Jedná se principielně  VLF detektor s rozdílem že na vysílací cívce už nenajdete klasický sinus o jedné frekveci ale sofistikovaný signál obsahující frekvenční složky o různých kmitočtů např. od 1.5-100kHz (FBS,FBS2) a 5-40kHz (Multi IQ)  Takový detektor se pak v podstatě chová jako několik jednofrekvenčních detektorů a různých frekvecních. Výsledné měření odezvy jednotlich frekvecní a závěrečné porovnání umožní zjistit o cíly daleko více informací (X počtu frekvecí) než s detektorem pracujícím na jedné frekvenci kde máte informaci pouze jednu.
Např pokud detektor naměří nejětší odezvu na vysokých frekvencích,zatímco nízké frekvence cíl skoro nevidí, může počítat s tím že cíl bude nejspíš velmi malých rozměrů,což zohlední při výpočtu výsledného ID předmětu.

U jednofrekvenčního detektoru máte informaci pouze jednu (buď cíl vidí nebo ne) a nemáte jí s čím porovnat. Podobného efektu by jste dosáhli kdyby jste zkusili jeden  stejný cíl detekovat několika jednofrekvenčními detektory o různých frekvencích a výsledky a ID by jste potom porovnali a zprůměrovali. Z toho důvodu multifrekvenční detektory které jsou schopny pracovat v širokém pásmu frekvencí umí frekvenčně pokrýt i široké spektrum cílů všech velikostí. Odpadá tak správná volba frekvence pro daný typ cíle jako u jednofrekvenčního detektoru. Rovněž díky porovnání odpovědi z jednotlivých frekvencí se výrazně zpřesnilo vyhodnocení cíle a práce detektoru v obtížnějších půdních podmínkách.


V současnosti nejprodávanější multifrekvenční detektor Minelab Equinox 800. Multifrekvenční technologie dnes používají společnosti Minelab a Garrett.

Pro techničtěji zaměřené z porovnáním jednofrekvenčního a multifrekvenčního detektoru

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Skvělý článek, dobře vysvětleno.

Dík za poučné čtení. ;-)

Cenné informace, díky.

Jackart-Děkuji za upozornění ,ano máš pravdu.
Logicky vyšší frekvence citlivější na drobnější cíle jsou náchylnější na mineralizaci .( správně je to ve videu které jsem dělal)

Článěk z kterého je mylná informace je recenze na Gausse kterou jsem nepsal já.
Tenkrát když přišel prototypovej detektor tak se poslal několika hledačům (přihlásit se tenkrát mohl každý kdo měl myslím už nějakou dobu učet na LP ).Tento konkrétní psal GM4.

Každopádně bych řekl že to z jeho strany bude nějaký překlep, když člověk píše delší text snadno se tam chybička stylu zvýší/sníží snadno vloudí.
GM4 považuji za relativně zkušeného hledače takže bych řekl že to bude jen překlep.

Každopádně smekám před bystrostí oka a díky za upozornění.
P.Z.

Jako vždy, zajímavé a profesionální vysvětlení funkce detektorů podle konstrukce. Také jediná firma, které se dá plně věřit a ví dobře, o čem je řeč. Chválím a děkuji ! :-)

Dotaz k té mineralizaci. U Equinoxe je vyšší mineralizace GB >50? A znamená to tedy, že při vyšší mineralizaci půdy budou lépe pracovat jedničkové programy Park1 a Pole1? Že budou stabilnější a půjdou trochu hlouběji? Chápu to správně?

Steyer-ano v horsich pudnich podminkach lepe pracuji jednickove programy.Obecne na 95%lokalit se hodi spis jednickove programy.S dvojkama beres akorat zbytecne male cile coz je akorat na obtiz,blbe se to dohledava,zvednes civku o centimetr a cil zmizi a hlavne se tim zbytecne zdrzujes misto toho aby jsi kopal prespektivenjsi cile ;-)

Steyer-ano v horsich pudnich podminkach lepe pracuji jednickove programy.Obecne na 95%lokalit se hodi spis jednickove programy.S dvojkama beres akorat zbytecne male cile coz je akorat na obtiz,blbe se to dohledava,zvednes civku o centimetr a cil zmizi a hlavne se tim zbytecne zdrzujes misto toho aby jsi kopal prespektivenjsi cile ;-)

Jasné, díky.

K té mineralizaci u equinoxe na čedič je lepší program : pláž2

PT92....
To je hrozně obecnej a zároveň težkej dotaz protože záleží dost na charakteru té půdy , čedič to tahá spíš do železa , kdežto slanou vodu detektor zase bere jako barvu...
Stejně jako u slané vody můžeš mít množství soli ve vodě všude jiné a někde bude stačit klidně i pláž 1 i pod vodou a někde to zase bude prosolené že budeš muset mít pláž2 se sníženou citlivostí, tak stejné je to s čedičem, někde je ho málo a někde je to totální průser....


V takovejch podmínkách je prostě nejlepší to vyzkoušet a vzít si nějakej cíl , zakopat a protestovat kde to vyjde nejlépe a u toho se průběžně dívat jak vychází nastavení země.

PT92 Nesouhlasím...Jsem z kraje kde je mraky čediče a chodim do tech lokalit a 1 programy jsou top.. ;-)

Pardon zapomněl jsem dodat že na čedič jsem šel s malou eliptickou cívkou.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru