Unikátní detektorový objev zlatých a stříbrných mincí z 1. století

U Bunniku, v nizozemské provincii Utrecht objevili dva amatérští archeologové s detektory kovů poklad římských a britských mincí z 1. století. Poklad obsahuje keltské statéry i římské aurei. V kontextu evropských archeologických nálezů se jedná o největší podobný soubor.

Objev mají „na svědomí“ detektoristé Reinier Koelink a Gert-Jan Messelaar. První mince našli jen  30 cm hluboko. Okamžitě nález ohlásili úřadům a místo začali pečlivě zkoumat archeologové. Detektoristy k dalšímu výzkumu přizvali také, byli celou dobu jeho součástí. Lokalita byla kdysi velmi podmáčenou půdou, která se nehodila pro výstavbu. Až později se stala ornou půdou. I proto se velká část mincí dochovala v bezvadném stavu, nejmladší mince zřejmě ani neprošly oběhem. Celkem bylo objeveno 404 stříbrných a zlatých mincí.

V souboru je 288 římských stříbrných denárů z období mezi lety 200 př. n. l. a 47 n. l. Dále 72 římských aurei z let 19 př. n. l. až 47 n. l.. Britské ražby zastupuje 44 zlatých statérů z let 5. až 43. n. l. Nesou nápis „CVNO“, což je zkratka Cunobelina, krále kmene Catuvellauniů. Další čtyři statéry byly posmrtně raženy jeho nástupci Togodumnem, resp. Caratakem. Jedná se o jednu z největších kombinací římských a britských mincí objevených na evropské pevnině.

Mince mohly být součástí válečné kořisti, nebo důsledkem ekonomických transakcí mezi Římem a britskými kmeny. Možná byly na kontinent přivezeny římskými vojáky, kteří se účastnili dobytí Británie pod vedením generála Aula Plautia. Po vítězných taženích byli vojáci často odměňováni cennostmi a mincemi ve formě donativa (vojenské výplaty či daru).

Mělké uložení pokladu naznačuje, že mohl být zakopán ve spěchu jako dočasná skrýš. Archeologové se domnívají, že mince byly pravděpodobně uloženy v látkovém nebo koženém váčku, který se postupem času rozložil. Uloženy byly kolem roku 47 n.l. Vysoký podíl zlatých mincí a hodnota naznačují, že patřily spíše vyššímu důstojníkovi, než běžnému vojáku. Odhadem měl soubor hodnotu 2 400 denárů. Roční plat vojáka byl přitom 938 denárů.

Lokalita se nachází v blízkosti římského vojenského stanoviště na severní hranici impéria. Hranice probíhala podél Rýna. Byla klíčovým obranným a logistickým bodem římské říše. Z této oblasti římské legie podnikaly výpravy do severní Evropy a Británie.

Video:

Zdroje: nltimes.nl, thehistoryblog.com, cultureelerfgoed.nl

britské statéry z pokladu Bunnik - růžový odstín je dán slitinou zlata, stříbra a mědi

statér před a po konzervaci

zlatý aureus císaře Claudia z roku 44

zlatý aureus císaře Claudia z roku 44 - revers