V Anglii našli historicky první štít z kůry vyrobený v době železné

Archeologové z Univerzity v Leicesteru objevili bojový štít vyrobený z kůry stromu. Byl velmi lehký, přesto pevný a zcela jistě by obstál v boji. Pochází z let 329 – 255 př. n. l. a je první svého druhu, jaký kdy byl v Evropě nalezený.

Štít byl objeven v roce 2015 při archeologickém průzkumu v údolí Soar jižně od Leicesteru. Byl uložen čelní stranou v silně zamokřené homogenní půdě bez přístupu kyslíku, díky čemuž přežil více než 2 300 let ve velmi slušném stavu. Štít pravděpodobně spočíval v bývalém vodním korytě pro dobytek. Archeologický výzkum odhalil, že místo bylo využíváno k chovu zvířat pro menší usedlost.

Štít, který měří 670 mm x 370 mm, je prvním a dosud jediným štítem z kůry stromů vyrobeným a nalezeným v Evropě. Jeho konstrukce je pečlivě vyztužena dřevěnými lištami, má také dřevěnou hranu a chráněnou rukojeť. Vnější strana štítu byla natřena červenou barvou a je poseta četnými stopami po ranách mečů, šípů a také kopí.

Podrobná analýza prozradila, že kůra vnitřku štítu pochází buď z olše, vrby, topolu nebo lísky. Výztužné lišty byly vyrobeny z jabloně, hrušně, kdoule nebo hlohu, lemování bylo z lísky. Rozbor dále   naznačuje, že středová část byla vytvořena z vrbového jádra a sešita plochými vlákny trávy nebo lýka. Rukojeť byla z vrbové kulatiny, na konci zploštělá s vroubkováním. Vnější povrch štítu byl pomalován čarami a červenou barvou, které dohromady tvořily vzor.

Objev tohoto štítu přepisuje historii vývoje a používání zbraní v Británii střední doby železné. Všechny dosavadní korové štíty byly nalezeny pouze na jižní polokouli. Historici se domnívali, že na severní polokouli nebyly vůbec používané. Poškození tohoto štítu ukazuje, že byl skutečně vyroben jako nedílná součást válečné zbroje. Experimentální zkoušky potvrdily, že i když takový štít byl velmi slabý a neuvěřitelně lehký, byl dostatečně pevný, aby vydržel dopad smrticí střely.

„Jedná se o naprosto fenomenální artefakt, jeden z nejkrásnějších, mezinárodně nejdůležitějších poznatků, s jakými jsem se kdy setkala v mé kariéře," řekla Julia Farleyová, kurátorka britských a evropských sbírek doby železné v Britském muzeu. „Často se mluví a píše o zlatých pokladech, které plní titulní stránky novin, ale tento štít je mnohem vzácnější…"

Před tím, než se ocitl štít ve vodním příkopě, byl těžce poškozen. Analýza Dr. Rachel Crellinové z Leicesterské univerzity naznačuje, že alespoň jedna nepravidelná eliptická díra byla pravděpodobně vytvořena špičatým hrotem železného kopí, zatímco skupiny paralelních řezů mohou ukazovat na stopy po čepelích zbraní při jejich odrážení. Další výzkum, který by mohl potvrdit nebo vyvrátit, zda byl štít používán v bitvě nebo byl poškozen rituálně, se teprve chystá.

Rekonstrukce štítů z vrbové a olšové kůry také zjistila, že mohly být vyráběny rychle a snadno za pomoci lokálních materiálů a několika jednoduchých nástrojů. Hotové štíty se lišily tvarem, protože dřevěné prvky se při sušení různě ohýbaly a křivily. Vyříznuté původně ve tvaru obdélníků po usušení získaly tvar přesýpacích hodin, což je typický design známý také u kovových štítů mladších období. Sušením získal štít ještě větší tuhost a kompaktnost. Vydržel opravdu silné zatížení.

Zatím není zcela jasné, proč ležel štít na dně závlahové jámy. Možná byl odhozen, protože byl poškozen a nebo záměrně umístěn jako rituální akt. Radiokarbonové rozbory štítu a dalších materiálů z výkopu ukazují, že mezi výrobou štítu a jeho likvidací uplynulo více než deset let. Plánované podrobné zkoumání poškození štítu by mělo časem tuto otázku zodpovědět. V současnosti je štít v Britském muzeu, kde by měl být od příštího roku vystaven ve stálé expozici.

Roman Němec

Tým experimentálních archeologů vytvořil kopii štítu za použití stejných postupů a materiálů

Štít z kůry je první svého druhu nalezený v Evropě

Štít vydržel v mokré půdě přes 2300 let ve velmi dobrém stavu

Štít ještě před vyjmutím

Nálezová situace štítu z kůry

Místo nálezu korového štítu

Detail dřevěného lemování hrany štítu

Zdroje: thehistoryblog.com, theguardian.com, ancient-origins.net