V Izraeli objevili vzácný poklad zlatých mincí z období 1. křižácké výpravy

Mince z konce 11. století byly objeveny při vykopávkách u jednoho z domů historického přístavního města Caesarea Maritima na severu Izraele. Drobná bronzová nádobka se zlatými mincemi byla dokonale skryta mezi dvěma kameny při boku středověké studny. Tam vydržela celých 900 let než byla před několika dny při archeologickém průzkumu nalezena.

Bronzový hrnek obsahoval celkem 24 zlatých mincí a také jednu masívní kulatou zlatou náušnici. Namísto pokličkou byl hrnek přiklopen keramickým střepem, zřejmě provizorně ve spěchu narychlo upraveným. Všechny mince byly na místě předběžně datovány do konce 11. století; mělo by jít převážně o ražby tehdejších Fatimovských dinárů a šest byzantských mincí velmi vzácné ražby – dosud jich bylo v Izraeli objeveno jen několik, jak sdělil přední izraelský numismatický odborník Dr. Rudolf Kool: „Celkově jsou velmi, velmi vzácné. Tyto mince obvykle nepřekračovaly politické hranice byzantské říše."

Jediná z těchto zlatých mincí představovala roční mzdu rolníka. I proto se odborníci domnívají, že patřily místnímu bohatému obchodníkovi, který mohl mít významné styky s Konstantinopolí: "Je však rozumné předpokládat, že majitel pokladu a jeho rodina zahynuli při útoku nebo byli prodáni do otroctví a proto si již nikdy své zlato nevyzvedli," uvedli vedoucí výkopových prací archeologové Dr. Peter Gendelman a Mohamed Hatar.

Podle odborníků byly mince schovány v bouřlivém období první křižácké výpravy. Předpokládají, že poklad byl narychlo uložen při masakru v roce 1101, kdy po útoku Balduina I. Jeruzalémského, který v letech 1100 až 1118 ovládal křižácký Jeruzalém coby první jmenovaný křižácký král, zemřela drtivá většina obyvatel města a mnozí další byli odvedeni do otroctví: „Poklad představuje tiché svědectví jedné z nejdramatičtějších událostí v dějinách středověké Caesareie: Násilné dobytí města křižáky," uvedli archeologové z úřadu Izraelských starožitností.

Dr. Kool na místě identifikoval pět ze šesti vzácných konkávních zlatých mincí jako ražby byzantského císaře Michala VII. Dukase zvaného Parapinakes (1071 – 1079). Šestá je dokonce ještě starší, byla ražena v letech 1028 – 1034 byzantským císařem Romanem III. Argyrem. „Mince nepředstavovaly jen nominální hodnotu, ale cenily se jako kusy zlata. Lidé věděli, jak kvalitní zlato v které minci bylo,“ upřesnil pan Kool s tím, že dináry jsou z 24k zlata, zatímco byzantské mince měly 22k. "Tehdejší lidé to věděli a cenili si mincí jako vzácných kousků drahého kovu,“ vysvětluje numismatik zdánlivě značné stáří těchto mincí s ohledem na dobu jejich uložení.

Výkopy ve starobylém přístavu Caesarea řídí Dr. Peter Gendelman a Mohammed Hatar ve spolupráci s Caesarea Development Corporation a Izraelským úřadem pro ochranu přírody. Sponzoruje je Nadace Edmond de Rothschild, která do archeologického výzkumu zatím investovala více více než 40 milionů dolarů. Naleziště je památkově chráněno jako světové dědictví.

Roman Němec

Zdroje: Bbc.com, phys.org, haaretz.com, timesofisrael.com