V poušti objevili poklad 2 300 let starých stříbrných mincí

Archeologický výzkum v oblasti Mleiha ve Spojených arabských emirátech přinesl významný objev: 9 kilogramů vážící nádobu se stříbrnými mincemi z 3. století př.n.l. Skrývala celkem 409 masívních stříbrných mincí typu tetradrachma, inspirovaných ražbami Alexandra Velikého.

Nádoba s pokladem je ve tvaru zploštělé lastury. Na hrdle má malý otvor, ve kterém mohla být provlečena např. drátěná rukojeť nebo provaz. I s mincemi dohromady vážila 9 kilogramů. Extrakce jejího obsahu proběhla ve výzkumné laboratoři Archeologického úřadu v Šardžá. Bylo při tom zjištěno, že obsahuje 387 jednostranných a 22 oboustranných mincí. Každá z mincí vážila 16 až 17 gramů.

Nejstarší ražba v pokladu zobrazuje na aversu Alexandra Velikého v kůži nemejského lva, na reversu pak boha Dia na trůnu a orla na holi. Jednostranné mince zobrazují Dia na trůnu. Novější ražby už nesou aramejské nápisy, namísto řeckých a zobrazují místní ikonografii.

Mince jsou vyrobeny z kvalitního stříbra. Jejich uložení do keramické nádoby nasvědčuje, že majitel si jich velmi cenil a plánoval je znovu vyzvednout. Zřejmě se tedy jednalo o jakýsi druh úschovy na horší časy. Vzhledem k jejich dobrému stavu lze usuzovat, že mince nebyly v oběhu příliš dlouho.

Poklad také vypovídá o hospodářské síle oblasti. Dokládá, že Mleiha byla prosperujícím centrem s kontakty daleko za hranicemi dnešních Emirátů. Mince se totiž mohly dostat do oběhu prostřednictvím obchodních cest, které spojovaly Mezopotámii, Persii a Indii s Arabským poloostrovem.

Svou strategicky výhodnou polohou mezi Perským a Ománským zálivem byla Mleiha ve starověku důležitým sídlem a obchodním centrem. Archeologové zde už v minulosti odhalili množství staveb, pohřebišť i artefaktů, které dokazují, že tato oblast hrála klíčovou roli v propojení arabského vnitrozemí s okolním světem.

Dlouho se totiž předpokládalo, že bohaté obchodní aktivity v této části světa začaly až v období islámského chalífátu. Nález však jasně ukazuje, že už staletí předtím existovaly v regionu ekonomické struktury, které umožňovaly kumulaci bohatství. Mleiha zřejmě byla hlavním městem Ománského království. Cestovali tudy obchodníci s kořením, textiliemi a drahými kovy, kteří potřebovali jednotnou měnu. Proto se ražba mincí inspirovala řeckými originály. 

Nyní se zkoumá ikonografie a nápisy různých ražeb. V plánu je také analýza složení kovu, které může napovědět o původu stříbra a technologiích zpracování. Neméně důležitá je i analýza samotné keramické nádoby a půdního kontextu, v němž byla nalezena. Nové poznatky přinesou detailní pohled nejen na samotné mince, ale i na hospodářské a kulturní prostředí, v němž vznikly.

nádoba s pokladem

Mince byly ražené v Mleihe

jedna z mincí souboru

první emise ražených mincí nesou ikony z daného období, včetně hlavy Herkula (znázorněného Alexandrem Velikým) a Dia (řeckého boha sedícího na trůnu), a dále slovo „Alexander“ v řečtině