V tureckém jezeře našli asi 3000 let starou pevnost

Vanské jezero v Turecko za pomoci detektorů kovu prohledávají v těchto dnech archeologové.  Objevili tam zříceniny velkolepé pevnosti, kterou postavili obyvatelé arménského království Urartu prosperujícího v době železné.

Zříceniny našli archeologové z univerzity Van Yüzüncü Yıl, kteří spolupracují s týmem potápěčů. Původně přitom vůbec nedoufali, že se jim podaří něco vybádat. Radili se lidmi, kteří mají s hledáním pod vodou větší zkušenosti. Ti tvrdili, že je dost nepravděpodobné, aby ve Vanském jezeře něco našli. Přesto se do výzkumu pustili a rozhodně nelitují.

Objev zřícenin staré pevnosti je pro všechny překvapivý. Byla to obrovská stavba, která se táhla asi kilometr. Přestože je pod vodou po staletí, jsou zdi viditelné v hloubce 10 až 13 metrů. „Věděli jsme, že kolem Vanského jezera se v minulosti usadilo mnoho civilizací. Proto jsme se pustili do průzkumu. Věřili jsme, že jezero skrývá něco výjimečného,“ uvedl vedoucí týmu badatelů Tahsin Ceylan.

Pro království Urartu, které mělo rozlohu něco přes 500 tisíc metrů čtverečních a sahalo od řeky Kura až ke svahům Tauru a od Eufratu až po Kaspické moře, bylo jezero přímo klíčové pro přežití. Mělo rozlohu něco přes 500 tisíc metrů čtverečních a sahalo od řeky Kura až ke svahům Tauru a od Eufratu až po Kaspické moře. Podle historiků to byl starobylý národ, který překlenul části moderní Turecka, Arménie a Íránu.  První zmínky pocházejí z asyrských nápisů Salmanassara I. z roku asu 1270 př. n. l., kde je zmíněn stát Uruartri jako jedno z malých království volné konfederace Nairi v Arménské vysočině.

Není to první objev, který se archeologům podařil ve Vanském jezeře. Nedávno narazili na plochu o rozloze 1,5 kilometru čtverečních plnou bizarních stalagmitů – druh krápníků, který vyrůstá od podlahy jeskyně případně na svrchních částech objektů, na které dopadají vodní roztoky obohacené o rozpuštěné minerální složky.

Vanské jezero je slané a nachází se mezi provinciemi Van a Bitlis ve východním Turecku na Arménské náhorní plošině. Má rozlohu 3713 kilometrů čtverečních a je 120 kilometrů dlouhé a 80 kilometrů široké.

Ztracené římské město našli v Tunisu

Podobný nález se povedl jiné skupině podvodních archeologů v září u pobřeží Tunisu. Ve vodě našli centrum obchodu s rybami respektive město Neapolis, které před 1 600 lety spláchlo moře. Obrovská vlna tsunami řádila podle legendy 21. července roku 365 našeho letopočtu. Vznikla v důsledku zemětřesení, které těžce zasáhlo pobřeží Řecka, Kypru, Sicílie, Španělska i severní Afriky.

Město se proslavilo tím, když se během třetí punské války v letech 149-146 před naším letopočtem obyvatelé Neapolis postavili na stranu Kartága proti Římu.

Foto: www.independent.co.uk